Společně s dalšími devíti partami nadšenců pro moderní technologie se chopil zadání vytvořit platformu pro učitele, která pedagogům umožní vyměňovat si na dálku zkušenosti: například sdílet příklady dobré praxe z on-line výuky, ale také další poznatky o tom, se se povedlo – a mohlo by inspirovat i ostatní.

Výsledkem jejich práce je platforma a mobilní aplikace pro kantory Reach4Teach. Projekt, který se zjevně povedl, když ho porota zařadila mezi ty vítězné. Nejde však jen o naprogramování komunikačního prostředí sloužícího jako setkávací místo pro učitele a další experty. K tomu by se daly použít i jiné aplikace. Vytvořené řešení především nabízí přehledné a snadné vyhledávání informací a podkladů z oblastí nových výukových metod, projektů pro školy i studenty a nových technologií.

SIC v týmu zastupovaly Martina Vycudilíková, projektová manažerka pro výzkum a vzdělávání, a manažerka pro zahraniční vztahy Athziri Moreno. Dále se zapojili Matěj Bulant, ředitel odboru Národního pedagogického institutu, a hned dvě Evy Kospachové. Maminka je učitelkou informatiky a fyziky na Gymnáziu J. S. Machara v Brandýse nad Labem – a stejnojmenná dcera studuje informatiku na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy.

„Do soutěže jsme šli, aniž bychom předem měli vymyšlené jakékoliv řešení,“ připomněla Vycudilíková, že společná práce na projektu byla vcelku napínavá; vše se zrodilo během trvání hackathonu, tedy za půl druhého dne. A výsledek si pochvaluje: podařilo se navrhnout nástroj, který ve vzdělávacím systému chybí. „Věřím, že se nám společně podaří projekt Reach4Teach v budoucnu realizovat,“ očekává projektová manažerka, že dílo vytvořené v rámci soutěžního klání se dočká i praktického využití.

Právě pro ně ostatně bylo připravováno. Tvůrci, přestože pracovali narychlo, jak to o hackathonech chodí, se i tak snažili vytvořit řešení, které skutečně bude užitečné a poslouží co nejlépe. „Dotazovali jsme se například tří středoškolských učitelů a získali od nich podněty, které nám pomohly definovat problém a navrhnout vhodné řešení,“ připomněla Vycudilíková.

Takový postup podle ní našel uznání i u poroty. „Myslím, že ocenila také náš pracovní postup, metodu Design Thinking používanou při navrhování produktů a k řešení problémů, která staví do centra uživatele,“ pochlubila se. V jednom má však Vycudilíková jasno: účast v soutěži nebyla cílem, ale prostředkem. „Třetí místo mě těší – ale především jsem ráda za prohloubení naší spolupráce s gymnáziem v Brandýse nad Labem,“ konstatovala.