Průměrná úroveň nástupních mezd na pozici PR pracovník se zase snížila o 10 tisíc. Naproti tomu polepšily si zdravotní sestry nebo řidiči nákladních automobilů (v obou případech přibližně o 5 tisíc). Stagnující a na místní poměry nízké, mnohdy pod 30 tisíc korun hrubého měsíčně, je pak v regionu nadále finanční ohodnocení skladníků nebo prodavačů.

Vývoj mezd v asi 350 pozicích a 9 oblastech reflektuje rozsáhlý průzkum, který provedla v létě ve všech krajích personální agentura Grafton Recruitment mezi uchazeči o zaměstnání a „poptávajícími“ firmami.

Ve většině sledovaných profesí v rámci soukromého sektoru mzdy po loňské stagnaci mírně vzrostly, nicméně řada pracovníků kvůli inflaci toto přilepšení ani nepociťuje. V části firem se zároveň vrací na původní úroveň finanční i nefinanční benefity, které byly v uplynulém „pandemickém“ roce sníženy či zcela pozastaveny.

Podle ředitele Grafton Recruitment a GI Group teď ekonomiku brzdí kromě nedostatku kvalifikovaných pracovníků i chybějící zdroje či komponenty. „Napjatý trh práce nevyřešila ani pandemie. Do jisté míry za to mohou vládní programy, které jej paralyzovaly uměle udržovanou nízkou nezaměstnaností. Firmám navíc chybí i zahraniční pracovníci, kteří vloni opustili Česko a dosud se v plné míře nevrátili,“ prohlásil Martin Malo.

Záchranu podle něj nelze očekávat ani od technologií, které by nahradily jednoduché manuální úkony. Investice do nich se totiž odkládají na dobu, než si podniky vytvoří finanční rezervy, které padly na loňské odstávky a udržení personálu. „Pokud mzdy klesají, tak většinou jen u manažerských pozic, což je způsobeno jednak nižšími bonusy a jednak dostatkem volných manažerských kandidátů,“ dodal Malo.

Ve výhodné pozici při vyjednávání o novém zaměstnání jsou dnes především IT specialisté, kterých chybí v Česku řádově desítky tisíc, přičemž Praha je „těžištěm“ rychle rostoucího odvětví. V něm přibývá také nabízených pozic, které kombinují technické znalosti a zkušenosti s „měkkými dovednostmi“ jako je schopnost práce v týmu, umění komunikace nebo dovednost vysvětlit laikům složité IT řešení. Stejně jako v předchozích letech nadále chybí například svářeči, zámečníci, brusiči, konstruktéři nebo zkušení operátoři a technologové ve výrobě.

Nedostatek pracovní síly je pociťován i v oblasti nákupu a ve skladech, kam Pražany ani Středočechy příliš netáhnou nízké a nevzrůstající mzdy. Práci skladníků loni částečně „vykrývali“ lidé ze segmentu hotelnictví a gastronomických provozů. Část z nich se ale navrátila zpět k původní profesi, a zaměstnanci do skladů tak opět chybí.

„Hlad“ po pracovní síle přitom panuje napříč obory i pozicemi s konkrétní požadovanou kvalifikací. Chybí výzkumníci i obchodníci ve farmacii, specialisté na „lidské zdroje“ či digitální marketing (znalost němčiny je tu velké plus) nebo také účetní. „I nadále tak posiluje trend sdružování pracovních pozic, kdy zaměstnanci zastávají za stejnou mzdu dvě pozice najednou,“ uvedli autoři zmíněného výzkumu pracovního trhu.

Mezi absolventy škol, kteří vstupují na trh práce, mají opět nejlepší pozici „ajťáci“. Průměrný výdělek se u těch s vysokoškolským diplomem blíží 40 tisícům korun hrubého měsíčně. Větší šanci na lepší výdělek a nenavázání kontaktů s Úřadem práce mají rovněž absolventi technických vysokých škol oproti humanitním a středních odborných škol s maturitou či výcvikem oproti absolventům učebních oborů.

„Pokud porovnáme počet nabídek vhodných pro absolventy na Profesia.cz za poslední 3 roky, vidíme, že po loňském propadu o 5 procent se letos mírně zvýšil, a to o 1 procento. Větší nabídka volných míst měla za následek pokles počtu reakcí na ně – zatímco vloni reagovalo na nabídku více než 10 zájemců, letos to bylo jen 7 – podobně, jako v roce 2019,“ sdělil za pracovní portál Profesia.cz Michal Novák, který připojil pozvánku na „veletrh pracovních příležitostí“ v Letňanech mezi 6. a 7. říjnem.