Pozvalo nejen zástupce výzkumných organizací, inovativních firem, spin-offů, start-upů či investory, ale i ministryni pro vědu, výzkum a inovace Helenu Langšádlovou (TOP 08) a její náměstkyni Janu Havlíkovou. Hned v úvodu se ministryně pozastavila nad tím, proč je ve vědě tak málo žen. „Jak je možné, že mezi absolventy máme více žen než mužů – a pak ve vědě se nám ty chytré ženy nějak vytrácejí?“ představila otázku, na niž její resort míní hledat odpověď – a následně i řešení.
Zazněly i další podněty, které si zaslouží hledat odpovědi – a skutečně se tak stane: k detailnější debatě s náměstkyní Havlíkovou dostane pozvání třeba Martin Dienstbier; spoluzakladatel a finanční ředitel společnosti DIANA Biotechnologies z Vestce, která se v koronavirovém období proslavila svými PCR testy na covid ze slin. A nevynechal, co by se podle jeho zkušeností s vzestupem s rozvojem firmy mělo zlepšit. Mimo jiné zdůraznil, že považuje za nesmysl, pokud je v pravidlech grantového řízení zakotvena podmínka, že bez podpory státu by projekt nevznikl (čili to vlastně znamená, že výzkumný projekt se pak zrodí kvůli grantu – a nikoli ze skutečné potřeby zlepšovat život lidem).

Dienstbier zdůraznil, že jeho tým chce pracovat na takových tématech, jimž by se věnoval i bez dotace. Za nesmyslný považuje také třeba zákaz používat některé akademické přístroje pro smluvní výzkum nebo komerci – tedy k takovým účelům, kdy by výsledky bádání byly směrovány přímo do praxe: ke konkrétnímu užitku. K poskytovaným podporám dále uvedl, že pro nové firmy jsou fajn – zvláště by ale měly prohlubovat rozvoj inovací ve společnostech, které už na trhu působí.
Z vlastní zkušenosti také upozornil na potřebu lepší dostupnosti infrastruktury – s tím, že pronajmout si dobrou kancelář je podstatně snazší, než najít dobou laboratoř. Podle vzoru z jiných evropských zemí by prý také bylo žádoucí uvažovat o zlepšení možnosti daňových odpisů rizikových investic. Obrátil se však i do vlastních řad. Mimo jiné připomněl, že většina inovativních firem dříve nebo později zkrachuje. Zdůraznil v té souvislosti, že s riziky je třeba počítat – a mít připraveno více projektů. Sklidil velký potlesk.

Z dalších debat také vyplynuly konkrétní podněty třeba k účelnějšímu využívání dotací – k čemuž by prý mohla přispět větší volnost příjemců při nakládání s poskytnutými penězi; samozřejmě za podmínky důsledné kontroly. Nebo k hledání pravidel, jež by usnadňovala pohyb výzkumných pracovníků mezi akademickými pracovišti a firmami (a také přispěla k tomu, aby tato cesta nebyla zpravidla jednosměrná).
Početně navštívená konference, kterou organizátoři navíc nabídli i prostřednictvím on-line přenosu, nebyla na tomto fóru poslední příležitostí k výměně zkušeností a k zamyšlení nad tím, co by se dalo zlepšit či změnit. Slíbil to ředitel pořádajícího inovačního centra Pavel Jovanovič, podle jehož slov se takovéto konference budou opakovat.