Až 500 výjezdů denně. Záchranku přetěžují lidé s lehčím průběhem koronaviru

Ve srovnání s obdobím před masivním vpádem koronaviru se nyní záchranka setkává s až o polovinu vyšším počtem požadavků na příjezd k pacientům.

Těch nyní bývá kolem půl tisícovky denně, připomněla v pátek hejtmanka Petra Pecková (za STAN).

„Zatímco před příchodem onemocnění covid-19 záchranáři ošetřili v průměru zhruba 330 pacientů denně, počty výjezdů v posledních dnech atakují číslo 500 za 24 hodin,“ uvedla. „Z těchto výjezdů je z pohledu nákazy koronavirem rizikových zhruba 20 procent,“ připomněla.

Porouchaný počítač zavinil škodu za půl milionu: způsobil požár i výbuch

Zahlcení linky 155 i posádek

Zkušenost záchranářů tlumočí krajský radní pro oblast zdravotnictví Pavel Pavlík (ODS): třebaže záchranná služba má zasahovat především v případech ohrožení života a zdraví, nyní linku 155 přímo zahlcují telefonáty týkající se lidí s potvrzenou nákazou koronavirem. Volají jak samotní pacienti, tak lidé z jejich okolí. Často i s tím, že si nejsou jisti, zda by neměli zajít k praktickému lékaři – a chtějí, aby jejich stav raději posoudil nějaký zdravotník. „Jde však o případy, které obvykle mají jen mírný průběh,“ připomněl Pavlík, že mnohdy je na tom pacient podobně jako při běžné chřipce. „I přesto se volající dožadují příjezdu sanitního vozu a transportu do zdravotnického zařízení,“ konstatoval radní Pavlík. Podle něj je nejčastějším argumentem volajících nemožnost konzultace s praktickým lékařem. Deník se také od záchranářů dozvěděl, že někteří pacienti i sami připustí, že aktuálně by převoz do nemocnice nepotřebovali. Přesto na tom trvají, aby měli jistotu: kvůli obavám, že by ve špitále nemuselo zbývat místo, pokud by se jim později přitížilo.

Musí poznat, kdo nemůže čekat

Důsledkem nynějšího zatížení záchranky je i prodloužení průměrné dojezdové doby sanitky. Z dřívějšího průměru osm až devět minut od zavolání je to nyní 12 minut. A nesouvisí to jen s vyšším počtem výjezdů, vysvětlil ředitel krajské záchranky Jiří Knor. Koronavirus mění i jejich charakter. „Více času vyžaduje již počáteční telefonický kontakt s volajícím, aby operátorům podal kromě jiného i validní informace o možnosti nákazy covid-19, následné umisťování pacientů do vzdálenějších nemocnic podle kapacity volných lůžek, ale i to, že každé sanitní vozidlo po převozu rizikového pacienta musí před návratem do terénu projít časově náročnou dekontaminací,“ vysvětlil souvislosti šéf záchranářů.

Vánoční stromky končí v kompostárnách. Jako potrava jsou pro zvířata nebezpečné

Jednotlivé skupiny posádek tak podle Knorových slov i přes maximální nasazení zvládnou výrazně méně výjezdů než za běžných podmínek. „Narůstá tak počet zdvojených výjezdů, kdy je potřeba posádky ve stejném čase a oblasti. V tu chvíli musí k pacientovi vyjet druhá posádka ze vzdálenější základny,“ upozornil šéf krajské záchranky.

Případy, které zjevně nejsou urgentní a operátoři tísňové linky to rozpoznají už při telefonátu na tísňovou linku, pak mohou čekat i dále než předepsaných 20 minut. Klíčové je totiž určit prioritu každého výjezdu tak, aby nedocházelo k časovým ztrátám u pomoci pacientům v život ohrožujících stavech; k těm musí sanitka dorazit co nejrychleji.