Architektonický návrh dále počítá se znázorněním míst nyní zasypaných pozůstatků objektů objevených při archeologickém výzkumu prostřednictvím vybetonovaných geometrických tvarů, jež by nesly pestrý nátěr: obětiště červeň krve, předpokládané chrámy modř… A tvarem, velikostí i umístěním by přesně odpovídaly pozoruhodným archeologickým nálezům, nyní ukrytým pod několika metry navážky.

Právě proti použití betonu a pestrých barev se odpůrci, jichž je pod peticí podepsáno deset tisíc, ohrazují nejvíc. Někteří sice samotný nápad týmu architekta Josefa Pleskota přímo neodsuzují – nicméně trvají na tom, že by se hodil někam do městského parku a ne na historické místo v lesích. Také samotnou úpravu místa odpůrci většinou neodmítají – byť ani mínění, že travnatá plocha by byla nejlepší, není mezi nimi ojedinělé, stejně jako názor, že na již beztak hojně navštěvovanou lokalitu není třeba ještě více upozorňovat. Zpravidla však trvají na tom, aby v případě, že se má na místě něco budovat, byly použity jiné materiály. Dřevo a kámen; ty by se hodily jak do přírodního prostředí, tak na místo spjaté s historií. Jako příklady vhodných řešení Jan Hrdina připomněl třeba archeoparky Netolice nebo Všestary.

Proč zrovna beton? Protože beton

Při čtvrtečním představení projektu přímo pod novou rozhlednou se mimo jiné ukázalo, že mnozí z představitelů zastánců a odpůrců si tykají. Nejen se profesně znají, ale přímo jde o bývalé kolegy, jako je třeba architekt Karel Pašek, jenž na Závist dorazil s cedulí proti betonu. Opakovaně tam vedle řady výhrad zaznělo volání po širší diskusi. Nejlépe s návratem na samý počátek, kdy se bude obsáhle debatovat o tom, co vybudovat, proč, s jakým cílem a v jaké podobě. Filip Kubín jako jeden z druidů, kteří na místě několikrát ročně praktikují pohanské rituály, naznačil i další souvislost: třeba do úprav kostela by se určitě nikdo nepustil, aniž by to předem probral s věřícími…

Proč beton? To byla hlavní otázka, na niž odpůrci chtěli znát odpověď. „Na to odpověď není; to je nevysvětlitelné,“ reagoval architekt Pleskot. Smějícím se protivníkům doporučil obrátit se na kolegu Paška, který by prý určitě navrhl něco z jimi upřednostňovaných materiálů. K vlastnímu návrhu připomněl, že nemá smysl vyznačovat jen obrysy objektů, jak požadují někteří protivníci: podstatné je znázornit hmotu piedestalů, na nichž byly v pravěku postaveny budovy. Betonová plocha na povrchu by současně zastřešovala pozůstatky pod navážkou (a tak je chránila před vodou z deště a sněhu). Odpůrci nicméně varovali, že kdyby zamýšlené objekty vznikly, staly by se velkou výzvou pro sprejery. Předjímat, co by se mohlo stát, však architekt nechce – a z jeho slov vyplynulo, že sprejerská vyjádření ve veřejném prostoru se trochu zdráhá označovat jako vandalismus; vnímá to jako určitý projev naší civilizace.

Debaty by měly pokračovat

Starosta Michalik přímo na Závisti (kde ocenil, že se setkání podařilo zvládnout „bez přílišné nervozity“) připomněl, že v souvislosti s Pleskotovým projektem, který prý vychází ze zadání dvou archeologů a jednoho památkáře, nyní běží proces EIA, tedy posuzování vlivu na životní prostředí. Žádost o stavební povolení ještě podána nebyla. A pokud na stavbu dojde, nebude se jednat o akci obce, ale kraje; jak kvůli jejímu významu, tak s ohledem na cenu. Předsedkyně výboru pro památkovou péči, kulturu a cestovní ruch krajského zastupitelstva Lucie Cirkva Chocholová (Piráti) připomněla, že „diskuse je na začátku“ a zůstává prostor pro debatu, jak s projektem naložit. „Jsme ochotni naslouchat – a dál diskutovat,“ připomněla.

Konstatovala, že z debaty si odnáší zjištění, že nynější stav místa velké většině lidí nevyhovuje. To potvrzuje i ředitelka Ústavu archeologické památkové péče středních Čech Irena Benková: „Cokoli se udělá, bude lepší, než jak je to dnes. Podle Michalikových slov se kraj nyní snaží shromáždit připomínky veřejnosti k projektu Pleskotova týmu. „Kraj je vyhodnotí a nějak se k tomu postaví; jistě čelem,“ prohlásil náměstek hejtmanky. Prozatím ohlásil chystanou odbornou diskusi, jež by se měla uskutečnit v květnu. Krajský úřad také na svém webu na sklonku března odpověděl na dříve položené dotazy k záměru.