Podle informací, které má z pozice první ženy kraje k dispozici, nabyla Pecková dojmu, že spíš než o cifry, které by byly v pořádku a odůvodňovaly vládní opatření, jde o hausnumera. „Buď je v datech chyba, anebo postihují jen velmi malou část dat z celé pandemie – a pak nejsou vypovídající,“ konstatovala, že věc vnímá tak, že něco je špatně. Buď je chyba ve státem prezentovaných číslech, předkládaných Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR, nebo v jejich výběru. V souvislosti se svými nejasnostmi také vládním představitelům předkládá desítku otázek, na něž by ráda získala odpovědi. Ujišťuje současně, že za touto její aktivitou nestojí žádné politické ambice.

Své pochybnosti hejtmanka opírá především o dokument nazvaný Vývoj epidemie SARS−CoV−2 u dětí v populaci České republiky, který společně s biochemikem a ředitelem společnosti GeneSpector Michalem Pohludkou a ředitelem Charles University Innovations Prague Otomarem Slámou představila minulý týden v úterý na krajském úřadu. Tehdy hovořila o studii, dnes používá označení „odborná zpráva“. A závěry, které překládá, mimo jiné vycházejí z vyhodnocení koronavirového testování dětí ve středočeských školách. Její autoři, Pohludka s dalšími experty z různých oborů, mimo jiné tvrdí, že držet školy zavřené je chyba, jestliže čísla hovoří jasně: u dětí je mnohem nižší infekčnost než u ostatní populace a zastoupení bezpříznakových dětí ve školských zařízeních je menší než dvě procenta.

Pecková staví jak na těchto informacích, tak na své debatě se zástupci středočeské hygienické stanice o tom, jak vykazovali ohniska nákazy ve školských zařízeních. Často prý šlo jen o ojedinělý výskyt, navíc někdy i u někoho z dospělých, kdo vlastně s dětmi ani nemá mnoho společného; třeba u uklízečky. Podle ní státní orgány nebezpečí šíření covidu ve školských zařízeních zveličují, stejně jako informace o onemocnění u pedagogů. A nepochybuje o tom, že její výzva k ověření správnosti dat a zformulování odpovědí na její otázky – třeba právě k tomu, zda se ohniska nákazy ve školských zařízeních vykazují jinak než jinde – bude přínosem i pro oslovené členy vlády či týmy ministerstev. „Věřím, že členové vlády potřebují a chtějí mít k rozhodování správné informace,“ míní hejtmanka.

Za zásadní problém označila chybějící srovnání dat postihujících covidovou situaci ve školách s vývojem epidemie v populaci, stejně jako jí chybí údaje, kde se pedagogové či děti nakazili. „Z logiky věci ve škole ne, když jsou jediným pozitivním,“ podotkla Pecková. Navazuje současně na zjištění Pohludkova týmu, že po plošném uzavření škol výskyt koronaviru mezi školáky stoupl, když děti byly více v kontaktu s dospělými členy rodiny. Chtěla by tedy znát porovnání bezpečného prostředí ve školách a v domácnostech. Je současně přesvědčena, že je třeba ujasnit si pojmy: kdyby například v továrnách či kancelářích byla použita stejná definice ohnisek nákazy jako ve školách, zřejmě by se školských ohnisek v celkových údajích o epidemii vyskytovalo minimum…

Odpovědi představitelů státu zatím nejsou k dispozici.