Právě po Perkovi, který ondřejovskému týmu kdysi šéfoval jako ředitel Astronomického ústavu tehdejší Československé akademie věd a zasloužil se o získání přístroje s dvoumetrovým zrcadlem, který je dodnes v České republice největším obrem, byl dalekohled před osmi lety pojmenován. A ukázalo se, že tento astronom, jenž v minulosti také stál v čele Úřadu OSN pro vesmírné záležitosti, dodnes nezapomněl na nic z úsilí, které si získání dalekohledu vyžádalo, ani na nic z tehdejších organizačních a technických záležitostí.

Stálice české i světové astronomie Luboš Perek.
Muž, jehož jméno nese největší dalekohled v zemi, slaví stovku

S předsedkyní Zažímalovou se mimo jiné pustil do zasvěcené debaty o světových špičkách ve výrobě optických přístrojů pro vědecké použití. A společně kývali na souhlas, byť on je astronom používající ke své práci dalekohled a jí coby biochemičce zase slouží mikroskopy. Shodli se, že výrobce z německé Jeny, kde se Perkův dalekohled kdysi zrodil, je v optice prostě vynikající. Tak moc, že jeho produkty prostě při výběru vítězí – byť jiné firmy zase mohou nabídnout větší inovace týkající se elektronických komponentů. To prý platilo před půlstoletím stejně jako dnes – a v jednom i druhém oboru.

Místo zrcadel kabel

Hlavním tématem dne však bylo představení technických změn, jimiž Perkův dalekohled čerstvě prošel – a které jeho optice nejen umožní „dohlédnout dál“, ale také zapojit se do plnění nových vědeckých úkolů rozmanitého zaměření: od hvězdné fyziky po výzkum exoplanet. Společně je připravily a proměnily ve skutečnost týmy Astronomického ústavu AV ČR, který na ondřejovské observatoři působí, a pracoviště TOPTEC Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Mléčná dráha - Ilustrační foto
V naší galaxii je až 36 vyspělých mimozemských civilizací, překvapili vědci

Místo soustavy zrcadel nově slouží k přenosu obrazu pozorovaných objektů optický kabel – díky čemuž do spektrografů a na CCD kamery dopadá podstatně větší množství fotonů. Rozšiřuje to jeho možnosti a umožňuje i pozorování málo jasných objektů. V dalekohledu totiž zůstalo jediné zrcadlo: to primární o průměru dvou metrů. „Účinnost dalekohledu se zvýší o desítky procent,“ uvedl Miroslav Šlechta za Stelárního oddělení, které měl modernizaci na starosti. Úpravy navíc umožnily přidat zobrazovací kameru pořizující přímé snímky vesmírných objektů.

Kolegové i následovníci

Docent Perek se v pátek setkal se svými nástupci – v některých případech i odchovanci – a očividně se to stalo hlubokým zážitkem pro obě strany. Současně ale s prvním šéftechnikem dalekohledu Josefem Zichou zavzpomínal na úplné začátky. „Prosadil jsem, aby mohl nastoupit dřív – a pár měsíců strávit v Jeně při výrobě. Pak o tom dalekohledu věděl úplně všechno,“ připomněl.