Celostátním hodnotám zhruba odpovídá i situace ve středních Čechách – byť leckoho může překvapit, že zdejší čísla se točí jen kolem republikového průměru, a dokonce jsou pod ním: ve sledovaném období se zastoupení oborů VaV v kraji zvedlo z 9,7 na 12,8 přepočteného pracovníka. Konkrétně statistici loni v kraji napočítali 9858 lidí, kteří se bádání věnovali na plný nebo částečný úvazek; o deset let dříve, v roce 2009, jich bylo 6149.
Praha je v tomto směru jiný svět: v hlavním městě během deseti let počet výzkumných pracovníků stoupl z 29 461 na 40 482 a mezi tisíci zaměstnanci se jejich zastoupení v rámci přepočtených úvazků zvedlo z 21,1 na 28,0. Mimochodem – v celé republice statistici loni napočítali 117 075 vědátorů, zaměstnaných dohromady na 79 245 pracovních úvazků. Ze sedmdesáti procent se jednalo o muže, třicet procent byly ženy. Středočeský kraj se na celkovém počtu úvazků podílel zhruba desetinou (10,3 procenta), zatímco metropole více než jedou třetinou (35,9 procenta).
Z hlediska zaznamenaného počtu pracovníků z oblasti VAV v jednotlivých regionech kraji vévodí Mladoboleslavsko společně s okolím metropole, kde působí známá špičková vědecká pracoviště. Následuje územní pás táhnoucí se od Kladenska přes Berounsko na Příbramsko. Naopak příslovečnými bílými místy (což v mapce připravené statistiky platí i doslova) jsou ve středních Čechách Kutnohorsko s Nymburskem.
Tahounem výzkumu je průmysl
Celkové výdaje, jež loni šly do oblasti VaV ve středních Čechách, vyčíslili statistici na 16,8 miliardy korun, což podle jejich výpočtů zaujímá 15procentrní podíl z bezmála 112 miliard pro celou republiku. Pražských 40,1 miliardy představuje podíl 36procentní. Při porovnání vynaložených výdajů podle přepočtu na obyvatele v kraji jednoznačně vyčnívá Mladoboleslavsko, celorepublikově porovnatelné s Prahou, Brnem a Plzní; další příčky však možná překvapí: na úroveň nejbližšího okolí metropole se dostává i Rakovnicko – a následuje Příbramsko.
Jednoznačně to souvisí s investicemi do výzkumu v podnicích, v čemž v rámci kraje hrají prim Mladoboleslavsko a Praha-východ, následované skupinou Prahy-západ, Příbramska a Rakovnicka. Bílými místy jsou opět Kutnohorsko a Nymbursko. Celkově v kraji podnikatelské výdaje (byť zčásti financované z veřejných zdrojů) převyšují tři čtvrtiny celkové sumy – a jednoznačně tak převažují nad skromnějšími výdaji vládními a ještě daleko menšími vysokoškolskými.
Typické je to prakticky pro celou republiku, plyne ze slov ředitele odboru statistik rozvoje společnosti Martina Many. Připomíná, že podniky nepředstavují jen hlavní zdroj financování výzkumné a vývojové činnosti, ale i místo jejího provádění – a největšími tahouny jsou podniky pod zahraniční kontrolou. Odlišná situace je v hlavním městě, kde podnikatelské výdaje zaujímají necelou polovinu – a o zbytek se ty vládní a vysokoškolské společně s akademickými dělí mnohem vyrovnaněji.
Rozmanitých pracovišť ve sféře VaV působí v kraji tři stovky. Loni jich statistici napočítali 299; jejich počet v poslední době mírně kolísá.
Vývoj počtu pracovišť VaV během desetiletí
Region | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 |
Středočeský kraj | 208 | 223 | 245 | 257 | 257 | 263 | 266 | 267 | 301 | 297 | 299 |
Hlavní město Praha | 623 | 656 | 657 | 659 | 673 | 656 | 650 | 644 | 668 | 648 | 680 |
Česká republika | 2345 | 2587 | 2720 | 2778 | 2768 | 2840 | 2870 | 2830 | 3114 | 3106 | 3214 |
Zdroj: Český statistický úřad