V ČLÁNKU NAJDETE
„Lidi se mě ptají, jak to dělám, že mám bohatou a dlouhou sklizeń. Já jim s nadsázkou odpovídám, že si se záhonem musí povídat,“ vtipkuje Ivan Haška z moravskoslezkého Pstruží. A jedním dechem dodává, že se mu taky vždy nezadaří: „Takový je už život, pokus a omyl. A je potřeba si to přiznat. Hlavními fígly jsou dobré místo a správná odrůda. Pak už to roste samo a jenom zaléváte.“
Pěstování v nádobách a na vyvýšených záhonech
V Beskydech pod Ondřejníkem panují tvrdší podmínky. To ale vitálnímu 62 letému zahradníkovi nevadí. Za léta práce ví, jak si s nepřízní poradit. K pěstění používá nádoby a vyvýšené záhony. Mají pole něj řadu výhod.
„Nemusíte se ohýbat a opravdu v nich zelenina roste lépe. Na začátku sice musíte trochu zainvestovat, ovšem bohatě se to vyplatí. Klasické složení vyvýšeného záhonu? Od země 27 centimetrů větve, štěpka a podobný materiál, 27 centimetrů kompost a 27 centimetrů substrát. Z toho pak 50 % zahradnický substrát, 25 % zemina a 25 % písek. Nad tím mám ještě nadstavbu 14 centimetrů, kde je složení substrátu stejné. Nejlepší je, že tam celý rok dávám zbytky ze zahrady, jako jsou větve a tráva. Zkrátka vše, co uklízím ze zahrady. Přes zimu si to sedne, dosypu substrát a už sázím,“ vysvětluje zahradník z Beskyd.
Nahrává se anketa ...
Čerstvá zelenina i na Vánoce
Výborně se tam podle něj daří nejen květáku, brokolici či mrkvi, roste tam úplně všechno.
„Každý rok nechávám část úrody na záhoně i přes Vánoce. Mám dobrou zkušenost s tím, že košťáloviny a pórek přežijí i slabší mrazy. Dříve bývaly zimy tvrdší, ale i když u nás letos bylo pod -10 stupňi Celsia, tak to většina zvládla skvěle,“ popisuje.
Ještě před pár lety by ho prý vůbec nenapadlo nechat mrkev na záhoně přes zimu.
„Vždy jsem ji sklízel koncem září nebo začátkem října, na Vánoce už nebyla nic moc. Teď ji mám skoro celou zimu pěkně čerstvou. To se nikde v návodu nedočtete. Samozřejmostí je, že na zimu můžete nechávat zimní pórek a skoro všechny pozdní odrůdy,“ uvádí zahradník.
close
info
Zdroj: Se svolením Ivana Hašky
zoom_in
Čerstvou zeleninu si Ivan Haška z Beskyd užívá i v zimě.
Podle něj je na každém, aby si to vyzkoušel. „Nebojte se. Několik let dělám pokusy a brokolice či zelí bez problému vydrží. Nikomu nic nevnucuji, jen předávám své zkušenosti. Kdybych trval na zavedených zvycích a doporučeních výrobců, tak bych se nic nového nedozvěděl,“ pobízí další pěstitele.
V garáži i výborný květák
A i kdyby, jak se říká, mrzlo až praštělo, může se Ivan Haška spolehnout na zeleninu v nádobách.
„Zeleninu pěstovanou v nádobách stěhuju do místnosti, kde nemrzne. Tou je garáž, kterou lehce temperuju. Letos jsem tam přestěhoval květáky Romanesko, bílý květák Delta a zelený Verde. V minulých letech jsem zkoušel i Mochyni a musím říct, že se jí parádně dařilo. Příští rok zaexperimentuju s rajčaty,“ plánuje.
Nepočítejte ale s tím, že zelenina na zimovišti poroste a nabude na objemu. Podle pěstitele je hlavním důvodem to, že až ji budete potřebovat, tak bude čerstvá.
„Pokud bych ji totiž sklidil hned, tak ji musím do týdne spotřebovat. U paprik a mochyně dochází k mírnému dozrání i v garáži. Je to podobné, jako když sklidíte zelená rajčata a necháte je dozrát. Hlavní smyslem je mít co nejdéle čerstvou sklizeň,“ uvádí.
Květák Ivan Haška sázel na konci června do záhonu, ale i do samozavlažovacích květináčů.
„Jakmile začaly větším mrazy, uložil jsem květináče s květáky do garáže. Pěstuji tak i papriky. Ty podle mé zkušenosti vydrží v garáži až do února. U nich je to pouze o škůdcích. Ještě v tuto chvíli mám na zahradě růžičkovou kapustu. Je to otužilec, který vydrží i silnější mrazy u nás v horách,“ pochvaluje si.
Pěstovat čerstvou zeleninu podle něj mohou i lidé s malými pozemky. „V satelitních městech moc místa na pěstování nezbývá. Prostor pro pár vyvýšených záhonů se vždy najde a pomohou také samozavlažovací květináče. Když budete potřebovat, zeleninu v nich přemístíte do garáže, kde na vás budou pěkně čerstvé čekat,“ usmívá se Ivan Haška.
