Dlouhodobý covid je realitou. Dokládají to výsledky studie čínského týmu, které zveřejnil odborný magazín The Lancet. Čínská studie postcovidních komplikací není jediná na světě, podobnou provedli i Američané a Britové (článek o komplikacích byl publikován v British Medical Journal v srpnu), ale je největší. Zkoumala 1276 pacientů hospitalizovaných s covidem od ledna do května 2020 ve Wu-chanu, hlavním městě provincie Chu-pej, v rodišti pandemie. Jejich zdravotní stav byl důkladně zkontrolován dvakrát: po šesti měsících a po jednom roce od propuštění z nemocnice.

Výsledky obou kontrol jsou znepokojivé, napsal ve svém úvodníku k čínské studii The Lancet. „Mnozí, kteří byli nakaženi virem SARS CoV-2, stále pociťují účinky infekce. Opět se potvrzuje, že dlouhodobý covid není výjimečný. Zatěžuje život rekonvalescentům a některé zcela vylučuje z aktivního života.“

Přestože byli zkoumaní pacienti považováni za vyléčené, 49 procent z nich má stále nějaké postcovidní příznaky. Každý třetí si stěžuje na dušnost, každý pátý na trvalou únavu a slabost. Zneklidňující jsou také výsledky rentgenů plic a dalších testů. U mnoha pacientů vykazovali plicní abnormality a poškození podobné těm z před půl roku. Ti, kteří byli na umělé ventilaci, jsou na tom nejhůř: 54 procentům bylo zjištěno poškození plic, 87 procentům rentgen ukázal nějaké anomálie. Bez komplikací ovšem nejsou ani ti, kteří umělou ventilaci nepotřebovali: u 23 procent byla zjištěna plicní nedostatečnost a u 39 procent pak nějaká další anomálie. 

Mezi další příznaky dlouhodobého covidu patří problémy s duševním zdravím. Až 26 procent rekonvalescentů i po roce zažívá úzkost a deprese. To je dokonce o něco více než při kontrole po šesti měsících. Pacienti si také stěžují na bolesti, pocity nepohodlí a problémy s pohybem.

Dvě stovky komplikací

Vědci už napočítali přes dvě stě nejrůznějších déletrvajících komplikací po prodělaném covidu. A stále netuší, co je jejich příčinou. Navíc přetrvávající problémy ovlivňují celý organismus infikované osoby. Vše výše uvedené pak rozporuje dosavadní označení covidu za respirační onemocnění.

Některé příznaky se objevují týdny i měsíce po opuštění nemocnice. Trpí jimi nejen senioři, ale také mladí a děti. Přičemž především neočkované děti se mohou stát podle epidemiologů velmi brzy oběťmi nakažlivé mutace delta. 

V svém úvodníku magazín The Lancet zdůrazňuje naléhavou potřebu porozumět dlouhodobému covidu. „Tyto komplikace, jako je trvalá únava, dušnost, problémy s myšlením, soustředěním a pamětí a deprese, mohou totiž postihnout mnoho milionů lidí na planetě, “ napsali autoři.

Situaci nadále zhoršuje nedostatek osvědčených terapií, rehabilitací i nedokonalý systém rozpoznání dlouhodobého covidu. Dalším aspektem je přetížený systém zdravotní péče a následné náklady na ekonomiku, včetně klesající produktivity.

„Dlouhodobý covid je hlavní lékařská výzva současnosti,“ napsal The Lancet. „Je to nová nemoc a my právě začínáme zkoumat její dlouhodobé účinky,“ uvedl vedoucí čínského týmu Bin Cao z Čínsko-japonské nemocnice přátelství, „Naše analýzy ale jasně ukázaly, že komplikace u většiny pacientů přetrvávají. A platí to zejména pro vážnější případy,“ dodal.

Stejný závěr mají i Američané

Americká Federální agentura pro prevenci a kontrolu CDC dospěla k podobným závěrům jako čínští odborníci. Na svůj seznam komplikací po covidu zahrnula: únavu, dušnost, kašel a bolest na hrudi. Mezi další pak patří i mozková mlha neboli zamlžení mysli, což je špatná orientace v prostoru, malátnost, ztráta soustředění, zapomnětlivost, frustrace, neschopnost myšlení i mírné ztráty vědomí.  To vše v jednom balíku.

Od začátku pandemie koronaviru na konci roku 2019 na celém světě onemocnělo 215 milionů lidí a 4,4 milionu zemřelo. V Česku se zatím nakazilo téměř 1,7 milionu, zemřelo 30 tisíc lidí.

V současné době se svět pomalu ale jistě připravuje na čtvrtou vlnu vysoce nakažlivé mutace delta. Převládá ale zatím naděje, že v zemích, kterým se podařilo naočkovat významnou část populace, bude její průběh mírnější.

Ve Wu-chanu, rodišti pandemie, podle mezinárodních expertů onemocnělo covidem kolem 19 milionů lidí, což je desetkrát více, než připouští Peking.  Čína, která po vypuknutí epidemie uzavřela město i celou provincii Chu-pej, oficiálně označila první vlnu epidemie za ukončenou v dubnu 2020. Od té doby bylo v celé zemi hlášeno jen několik lokálních ohnisek koronaviru. Pokaždé došlo k uzávěře, hromadnému testování a rekonstrukci infekčního řetězce pomocí stále sofistikovanějších sledovacích technologií.

Východní gigant rovněž zorganizoval nejmasivnější očkovací kampaň na světě. Podle tiskových agentur bylo do 13. srpna naočkováno 55 procent Číňanů: již 777 milionů lidí dostalo čínskou vakcínu Sinovac. „S 80 procenty očkovaných dosáhne země pravděpodobně do konce roku populační imunity,“ uvedl čínský deník The Global Times.