Počet pacientů, kterým špatně funguje imunitní systém a jsou proto náchylnější k infekcím, roste. Na světě jich je přes šest milionů. Jedním z nich je i Pavel z Kladna. Odmala ho trápil zánět hrtanu či plic. „Máma se mnou běhala po doktorech. Až zjistili, že mám porouchanou imunitu,“ řekl Deníku pod podmínkou anonymity 23letý muž. Bere léky a je ostražitý vůči nákazám.

Moderní medikamenty nutné k léčbě poruch imunity se vyrábějí z krevní plazmy, kterou Evropskou unii zásobují hlavně Češi, Rakušané, Němci a Maďaři. Evropě to však přestává stačit. V odběru plazmy totiž starý kontinent notně zaostává.

Prezident mezinárodního Úřadu pro marketingový výzkum Matthew Hotchko sdělil, že na celkově nasbíraných 61 milionech litrů v roce 2021 se Evropa podílela jen asi čtrnácti procenty, přičemž nejvíc – 64 procenty – přispěla severní Amerika. Následovala Asie s 21 procenty a na samém chvostu zůstaly Afrika a Latinská Amerika.

S odběrem plazmy zamával i covid. „Má-li si Evropa zachovat současnou 75procentní úroveň soběstačnosti, musí odběr zvýšit a nakupovat pro něj nové stroje,“ uvedl Hotchko.

Příkladné Česko

Podle výkonného ředitele mezinárodní pacientské organizace IPOPI Johana Prevota se musí do sběru plazmy zapojit i další země. „Poruchy imunity způsobují asi 480 vzácných i chronických onemocnění,“ přiblížil. Jsou jimi například bronchitida, infekce dutin a uší, záněty srdce, cukrovka prvního typu či poruchy krve.

Problematice se nedávno věnovalo fórum, které v Bruselu uspořádala česká europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM). „V Evropském parlamentu navrhujeme nařízení k řešení situace. Členské státy má přitlačit k povinnému zajišťování dostatku plazmy,“ řekla Deníku s tím, že Česko je v dodávkách životodárné tekutiny mezi premianty Evropy. Do dvou let, co europarlament nařízení přijme, musí Evropská komise zveřejnit strategii, jak ze zapeklité situace ven.

I podle českého ministerstva zdravotnictví je pro zajištění soběstačnosti v oblasti plazmy nutné zapojení všech evropských zemí. „A to v míře související s jejich spotřebou. Důležitý je nábor nových dárců plazmy. Naši zástupci to říkají i na evropské úrovni,“ uvedl mluvčí resortu Ondřej Jakob. V Česku jsou léky z plazmy dostupné. „Vyvážíme minimálně trojnásobek plazmy, než kolik jí potřebujeme pro léčbu našich pacientů,“ doplnil.

Expert na lékovou politiku Josef Suchopár poznamenal, že mezi evropskými státy existují i rozdíly v úrovni úhrad léčiv, které se z plazmy vyrábějí, v regulaci jejího odběru, v motivaci a ochotě dárců či hustotě sítě odběrových pracovišť. Ty jsou rozesety po celém Česku, navíc dárce v tuzemsku za odběr obdrží osm set korun. Suchopár proto považuje za žádoucí, aby se Evropská komise problémem zabývala. „Česká republika v tom jen obtížně může sehrát jakoukoli významnější roli,“ uzavřel.

Odběry v Česku

Plazma se v Česku odebírá po celé republice jak v nemocničních zařízeních transfuzní služby, tak v tzv. plazmaferetických centrech. Za odběr dárci náleží osm set korun. Rozestup mezi odběrem musí činit minimálně dva týdny.



close Ilustrační foto info Zdroj: Deník/Bílek Michal zoom_in Ilustrační snímek