Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) označil výsledek jednání za dobrou zprávu pro české zdravotnictví. „Premiér na jednání s doktorem Přádou rozsekli poslední sporný bod našich debat s odbory, kterým bylo odměňování v nemocnicích od 1. 1. 2024. Doplnil tak dohodu, jejíž konkrétní podobu jsme v posledních měsících vyjednali v mantinelech nastavených na vládní úrovni,“ uvedl v tiskové zprávě zaslané ČTK.
Podle Válka tím byla doplněna dřívější shoda s nespokojenými zdravotníky v otázce vzdělávání a pracovních podmínek zdravotníků. „Nyní budeme společně s premiérem řešit detaily dohody,“ doplnil ministr, podle kterého předseda vlády potvrdil, že nelze zavádět platové tabulky v soukromém sektoru.
Obě strany se podle Fialy domluvily, že začátkem příštího týdne budou pokračovat jednání se zástupci odborů, ČLK, nemocnic, zdravotních pojišťoven a ministerstva zdravotnictví začátkem příštího týdne. „Abychom našli správný technický mechanismus, aby se podařilo je dostat skutečně do platů a mezd, a v jaké struktuře budou rozděleny,“ řekl premiér.
Podle Přády právě to brzdilo dohodu při předchozích jednáních s ministerstvem zdravotnictví. „Přistoupili jsme na tu nabídku, protože došlo ke změně té částky a ke kompletnímu překopání mechanismu distribuce těch peněz, což byl asi ten hlavní klíčový bod, o kterém jsme se potřebovali pobavit,“ uvedl Přáda. Možností existuje několik, jak podle něj potvrdil i ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeněk Kabátek.
Podle bývalého ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09), který je místopředsedou správní rady největší zdravotní pojišťovny VZP, takový krok ale není možný. „Je možné úhradovou vyhláškou zvýšit platbu za výkony. Není ale možné, a bylo by to proti zákonu, úhradovou vyhláškou zajistit, aby toto navýšení šlo do platů,“ napsal na síti X. Ministr Válek však už před začátkem jednání s lékaři deklaroval, že v úhradové vyhlášce na rok 2024 bude uvedeno, že polovina nárůstu úhrad pro nemocnice půjde do zvýšení odměňování.
O 37 miliard více než letos
Například v době epidemie covidu-19 ministerstvo zdravotnictví (MZd) nařídilo pojišťovnám vyplatit všem zdravotníkům odměny, potřeba však byla kompenzační vyhláška vydaná podle speciálního zákona. Zdravotní péče se hradí z veřejného zdravotního pojištění, které spravují zdravotní pojišťovny. Ministerstvo parametry hrazení péče pro každý rok stanoví takzvanou úhradovou vyhláškou. Pro příští rok v ní počítá s náklady péče 509 miliard korun, meziročně o 37 miliard víc. Do nemocnic jde obvykle více než polovina této částky, meziročně by to příští rok mělo být 20 miliard korun víc. Polovinu této částky Fiala dnes slíbil na růst platů a mezd zdravotníků.
Elektivní péče se může dostat až na nulu. Dokonce i akutní pacienti budou muset čekat déle, říká v rozhovoru lékař Jan Přáda:
O kolik stoupnou platy jednotlivých zdravotníků podle Přády zatím není možné říct. „Jak je v českém zdravotnictví velké množství přesčasové práce, tak tím jsou ty platy extrémně zkreslené,“ uvedl. Peníze jsou podle něj ale jen jedna část problému. „My chceme začít ten problém narovnávat v tom, aby lékaři nebyli nuceni - ať už ekonomicky nebo provozně - zůstávat v nemocnicích ty nelidské přesčasové hodiny,“ dodal s tím, že to se bude řešit zřejmě měsíce až roky.
Provoz v nemocnicích měl být kvůli menšímu počtu lékařů dostupných pro služby od 1. prosince omezený, k tomu dojde o víkendu a v prvních dnech příštího týdne. „Chtěl bych vyzvat lékaře, aby v následujících víkendových dnech tu péči o pacienty zajistili,“ řekl Přáda. Zatím ale nechce vyzvat lékaře, aby vzali výpovědi přesčasové práce zpět. „K odvolání té akce dojde až ve chvíli, kdy si definitivně podepíšeme konkrétní body v těch příštích dnech,“ dodal.
Petr Fiala i na základě podnětu Deníku z živé debaty (23. 11.) jednal s mladými lékaři:
Premiér na připomínku moderátorky Kateřiny Perknerové, že mladým lékařům reprezentovaným viceprezidentem profesní komory Janem Přádou, jde skutečně především o kvalitu nemocniční péče a také její efektivitu, v debatě odvětil: „Je dobře, že rozlišujete mezi skupinami protestujících. Jedna věc je snaha mladých lékařů vytvořit odpovídající podmínky pro sladění profesního a soukromého života. To je legitimní debata a já ji chci vést. Druhá věc je, co se na to nabalilo a co z toho udělaly odbory. Teď to splývá dohromady a je to poněkud nepřehledné, ačkoliv je dobré rozlišovat.“
Komentoval i možné odkládání plánované péče v nemocnicích:
Nemocnice ve snaze mít dost lékařů na akutní péči ve velké míře lidem odkládaly lidem naplánované operace a vyšetření. Zatím ale není nyní jasné, zda jim budou původní termíny platit. „Operace se v nemocnicích neplánují a neruší ze dne na den. Spíš by to znamenalo, že nemocnice by mohly opět začít ty výkony plánovat,“ řekl Přáda.
Lékaři po celém Česku chtějí od 1. prosince vypovídat přesčasové hodiny a odkládat plánované operace. Požadují vyšší platy:
Lékařů pracuje v nemocnicích podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) zhruba 23 tisíc. Do služeb odpoledne a v noci jich nastupují podle ČLK asi 13 tisíc, z nich asi 6100 vypovědělo od prosince dobrovolnou práci přesčas. Nemocnice kvůli tomu naplánovaly provoz v různě omezené míře, podle počtu protestujících lékařů. Musely odložit naplánované operace a vyšetření, zavřít některá lůžka či sály, výjimečně i celá oddělení. Akutní péče měla být podle zástupců nespokojených lékařů i nemocnic zachovaná, může se na ni ale déle čekat.
Zrušená tisková konference
Ministerstvo zdravotnictví chtělo uspořádat v pátek ráno k prosincovému provozu tiskovou konferenci, po ohlášení dohody mezi premiérem a nespokojenými lékaři ji zrušilo. Premiér uvedl, že spousta věcí se na předchozích jednáních MZd a lékařů podařilo dohodnout, jde například o změny v zákoníku práce od ledna nebo úpravy podmínek vzdělávání. Neshoda zůstávala v otázce platů. „Já jsem se do jednání vložil ve chvílí, kdy se ukazovalo, že by se od 1. prosince to řešení pravděpodobně nenalezlo,“ dodal Fiala.
