Plivátka, ochranné pláště a zpěv. Tak vypadaly lázeňské inhalace před sto lety

Inhalační léčba se stala doménou lázeňství v průběhu 20. století. Jak píše v publikaci Obrázky z lázní Blanka Petráková, v Luhačovicích byla tato léčba zavedena roku 1902 v podobě inhalační kabiny v Janově, dnes Jurkovičově domě. O rok později postavil architekt Dušan Jurkovič u pramene Janovka samostatné Inhalatorium. To mělo oddělené pavilony pro muže a ženy a pacienti tu mohli inhalovat individuálně nebo skupinově.

Zpěv pro posílení účinku

Při skupinové inhalaci seděli pacienti podle autorky publikace na speciálních křeslech s opěrkami po obvodu skleněné nádoby, ze které byla rozprašována minerálka, a vdechovali vzduch prosycený minerální mlhou. U nohou měli připravená plivátka. Aby oblečení, ve kterém pacienti inhalovali, neprovlhlo, byly jim zapůjčovány pláště ze silné bavlny, do kterých se mohli celí zahalit. Pro posílení účinků skupinových inhalací se pacientům doporučoval zpěv.

Podle slov jednoho z místních pacientů byla mlžina tak hustá, že nebylo možné poznat okolní tváře, a tak byli lidé více povolní ke zpěvu, ale i svobodnému vyprávění, a trémisté neměli potíž plynně mluvit. Díky zpěvu při inhalacích si skladatel a sběratel lidových písní Leoš Janáček v polovině srpna 1906 zapsal přímo v Inhalatoriu osm písní, které mu zazpívala Marie Pastorková ze Sehranic.

Jen pro představu: v sezóně v roce 1910 bylo v luhačovickém Inhalatoriu podáno 8000 inhalací, přičemž cena jedné procedury se pohybovala od 80 haléřů do 1,60 korun.

Seance v bílých kápích

Novinkou luhačovických lázní bylo v polovině 20. století inhalatorium v přírodě. Šlo o seance v bílých kápích kolem mís, z nichž vystupovaly páry. Ty v té době pomáhaly pacientům s vleklými katary dýchacích cest a průdušek, s rozedmou plic nebo bronchiálním astmatem. V té době ale lázně léčily také potíže trávicí, cukrovku či choroby cest močových.

Aerosol s různě velkými částicemi

Účinky současných inhalací se od těch prapůvodních příliš neliší – stejně jako v minulosti, i dnes se inhalují minerální vody. Postupem času se však změnila jejich podoba. Lidé tak už nesedí hromadně kolem skleněné nádoby, ale vdechují léčivý aerosol přímo z moderních inhalačních přístrojů.

O ohrožení svých plic nevědí statisíce Čechů. Rakovinu může způsobit i práce

„U nás v lázních používáme vysoce výkonné inhalátory, které dokážou vyrobit z minerálních vod aerosol o různé velikosti částic tak, aby byla jejich účinnost a průnik do dýchacích cest optimální. Vdechovaná mlžina je rovněž předehřívána na teplotu sliznic, aby dýchací cesty nedráždila,“ popisuje MUDr. Petr Pšenica, hlavní lékař společnosti Lázně Luhačovice, a.s.

Úleva pro sliznice díky zvlhčení

Inhalace jsou prospěšné k očistě dýchacích cest, pomáhají uvolňovat hleny a zlepšují funkci sliznic dechového ústrojí. Předepisovány jsou pacientům s chronickým bronchiálním astmatem, které se projevuje ztíženým dýcháním, sípáním při dýchání či dráždivým suchým kašlem, ale i alergiemi či chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN).

MUDr. František Veselý, obětavý lékař, významný balneolog, autor myšlenky na obnovu luhačovických lázní a neúnavný budovatel moderního lázeňství v Čechách i na Slovensku, osobnost, která rozhodujícím způsobem ovlivnila podobu dnešních Luhačovic:

„Při inhalacích se zvlhčuje povrch sliznic dýchacích cest, což napomáhá rozpouštění průduškového hlenu, a tím snadnějšímu odkašlávání. Navíc jejich pozitivní účinky mohou často přetrvávat ještě několik měsíců po ukončení lázeňského pobytu,“ dodává lékař.

Inhalace krok za krokem

„Inhalační proces začíná kloktáním a proléváním horních cest dýchacích minerální vodou, tedy očištěním sliznic asi 5 minut. Následuje v indikovaných případech inhalace bronchodilatačního medikamentu, tedy léku na roztažení průdušek, nebo se přímo přistupuje k inhalaci minerální vody zvlášť nosem a ústy, nejčastěji po pěti až deseti minutách každým způsobem,“ vysvětluje MUDr. Jiří Hnátek, primář hotelu Palace Lázně Luhačovice, a.s. Potom zpravidla následuje 15 minut inhalace prostorové a na závěr inhalace olejová, neboli medikamentózní.

Mladí si rakovinu z kouření nepřipouštějí. Vadí jim ale zápach z úst

Přesný inhalační postup stanoví u každého pacienta lékař při vstupní prohlídce. Inhalovat by se nemělo 20 až 30 minut před jídlem a po jídle a ani zhluboka dýchat, neboť by mohlo dojít k závratím. Inhalace se nedoporučují při akutním onemocnění.

Inhalace v domácím prostředí

Pokud se do lázní nedostanete, nezoufejte. Inhalaci můžete svým plicím dopřát i doma. „Pravidelné prolévání nosu například Vincentkou působí preventivně tím, že pomáhá otužovat nosní sliznici, která je tak odolnější vůči infekcím. Pomáhá ale také třeba při obtížích s ucpaným nosem následkem rýmy, ať už senné, chronické nebo při nachlazení, či zánětu dutin,“ uvádí doktor Pšenica a dodává: „Pro inhalace lze využít domácí inhalační přístroj. Řada našich pacientů s CHOPN jej doma má. O vhodnosti jeho nákupu či parametrech přístroje se poraďte se svým plicním lékařem či alergologem.“

Uvolnit dutiny lze v domácím prostředí i napařováním nad nádobou s minerální vodou a přidanými silicemi, výborná je třeba eukalyptová. Pokud si ale nejste samoléčbou jisti, raději ji konzultujte lékařem.