Kliknutím zvětšíteJak velký nárůst žádostí o řešení poruchy pohlavní identity pozorujete?
Na naše oddělení volá téměř dvakrát víc lidí než před třemi lety. Obzvlášť přibylo rodičů řešících problém u svých dcer ve věku dvanáct až šestnáct let.
Jaké jsou příčiny transsexuality?
To stále nevíme. Roli mohou hrát vrozené faktory, geny i sociální vlivy u dítěte. Pro mladé lidi je navíc velmi složitá doba, nejsou totiž pevně nastavené hranice. Ti, kteří si nejsou jisti sami sebou, mohou tápat.
Případy existovaly i dřív, ale dlouho se o tomto tématu nemluvilo.
Samozřejmě. Chodí k nám pacienti, kteří mají už několik desetiletí změněné pohlaví. Poruchou trpěli lidé i za socialismu, ale nemluvili o tom veřejně a neobrátili se na lékaře. Tehdy bylo důležité, aby nikdo nevyčníval z davu. Máme i starší klienty, kteří přiznali, že celou dobu o své nemoci věděli, ale čekali, až jim vyrostou děti. Dnes lze problémy řešit rychleji.
Když už se člověk odhodlá zavolat o pomoc odborníkovi, co následuje?
V současnosti máme na oddělení plnou kapacitu a zájemce zavádíme do pořadníku. Jakmile se nám uvolní místo, pozveme je. Nastává diagnostická fáze, tedy opakovaná sezení se sexuologem a psychologem. Následuje řada vyšetření. Nejdřív musíme zjistit, zda se opravdu jedná o poruchu pohlavní identity, a ne o jinou duševní poruchu.
Může se transsexualita projevovat stejně jako jiné poruchy?
Je řada poruch, které mohou vytvářet takové zdání. Stačí, když si třeba děti nerozumí se svými spolužáky a necítí se dobře ve svém těle. Pokud vyloučíme poruchu pohlavní identity, tak pacienty pošleme k jiným specialistům. Je to komplikované, dnes si děti na internetu přečtou, jaké pocity má transsexuál, a pak nám je na oddělení říkají. Diagnostický proces je velmi složitý a může trvat rok i déle.
Můžete přiblížit, jak se odborně pozná transsexuál?
Jedním ze základních testů je takzvaný Real life test, což je zkušenost žít v neutrální nebo opačné roli. Klient si mění jména třeba na Alex Kučerových a my zjišťujeme, jak se v nové pozici cítí a dokáže adaptovat. Pokud se psychický stav zlepší, pravděpodobně se jedná o pravého transsexuála. Přecházíme pak k hormonální léčbě.
Ta spočívá v čem?
V případě ženy, která se cítí být mužem, zahajujeme léčbu nízkými dávkami testosteronu, které postupně navýšíme na mužskou hladinu. Žena přestane menstruovat, začnou jí růst vousy, chlupy po těle, hrubnout hlas a změní se i svaly.
A naopak?
Když se muž cítí být ženou, tak kombinujeme hormony snižující testosteron a k tomu přidáváme estrogeny. Klientovi brzy zmizí spontánní ranní nebo noční erekce, sníží se množství ejakulátu, začnou řídnout chlupy a vousy a mění se tvar postavy.
Kdy se kýžené efekty léčby dostaví?
Účinnost hormonální léčby je individuální, mohou to být měsíce i roky. U varianty proměny z ženy na muže jsou hezké vizuální změny a na transsexuálovi ani nejde poznat, že byl dřív ženou. Operace penisu je ale zase složitější. Naopak u varianty z muže na ženu nebývá tak uspokojivá vizuální změna obličeje či těla, ale za to plastická operace genitálů ano.
Všichni transsexuálové podstoupí operaci pohlaví?
Ne, někdo je třeba ve vztahu s homosexuálním partnerem, tak zůstane někde na půl cesty. Operovat se mohou nechat jen lidé bez zdravotních komplikací nebo osoby, které nežijí v manželství či registrovaném partnerství.
Mohou mít lidé po operaci děti?
Ne, v České republice to zákon neumožňuje. Při operaci doktoři ukončí plodnost. Mužům vezmou varlata a ženám vnitřní pohlavní orgány. Pokud pacienti děti chtějí mít, musí si již před zahájením hormonální léčby nechat zamrazit vajíčka nebo semeno.
Jaký je ideální věk pro operaci?
Pro tělo je to nejlepší kolem dvaceti let. Organismus je většinou zdravý a odolnější. Lépe se uzdravuje než třeba ve středním věku.
Stalo se vám, že lidé chtěli vzít operaci zpět?
Ne, nikdy.
Co je nejtěžším krokem přeměny?
To je individuální. Záleží na klientovu okolí, pokud nemá zázemí mezi nejbližšími, tak ho mohou postihnout velké psychické problémy. Po operaci člověk musí dodržovat životosprávu, nepožívat v nadměrné míře alkohol nebo drogy, v podstatě doživotně užívat hormony a dvakrát ročně chodit na kontroly.
Jaké jsou nejčastější reakce ze strany rodičů?
Zprvu zděšení nebo úlek. Rodič si dokáže představit, jaké komplikace to dětem způsobí, ale musí se s tím vyrovnat. Chce to čas. Někteří rodiče pak říkají, že to u svých dětí viděli už odmalička. Nakonec většina rodičů své dítě podpoří, aby se jejich dcera nebo syn cítili psychicky v pohodě.
Je u nás dostatek sexuologů?
Ne, obecně chybí. Je totiž málo studentů, kteří chtějí absolvovat tento nadstavbový obor a strávit dva roky na specializovaném pracovišti.
4
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
