„Svoji bývalou přítelkyni vyhledával a zároveň ji zahrnoval neustálou elektronickou komunikací. Zaslané zprávy obsahovaly také výhrůžky,“ konstatovala. S upozorněním, že s hlavou popletenou city a pocity člověku někdy ani nepřijde na mysl, že by mohl páchat protiprávní jednání.

„Rozchody partnerů jsou bohužel častou součástí života – a v dané chvíli si nejspíš člověk ani neuvědomí, že by se ze zoufalství mohl dopustit trestného činu,“ zdůraznila Hašlová. „Uvedené jednání bývá velmi nepříjemné a obtěžující pro pronásledovaného člověka; leckdy má takový příběh i špatný konec,“ upozornila. Uvedla současně, že někdy se ani nemusí jednat o reálný vztah. Někdy se pronásledovatel pouze sám vžije do smyšleného vztahu s další osobou, která o jeho náklonnosti nemá nejmenší tušení.

Pro podobné případy nabízí Hašlová jednoznačnou radu: klíčové je přerušit s pronásledovatelem veškeré kontakty – a také shromažďovat důkazy o jeho počínání a věc oznámit na policii. Slídily, kteří nechápou, že o jejich přízeň a pozornost není zájem, pak upozorňuje, že za nebezpečné pronásledování může být u soudu vyměřen až rok vězení; či dokonce až tři roky odnětí svobody, pokud jsou obětí dítě nebo těhotná žena, pachatel se vybaví zbraní, případně si přivede společníky.

Nemusí přitom jít pouze o výhrůžky. Stačí i sledování nebo vyhledávání osobní blízkosti či neustálé snahy o kontakt; včetně vytrvalého používání elektronických systémů.