Dítě má po zranění hlavy celoživotní následky. Otce soud osvobodil

Protože se nepodařilo spolehlivě prokázat, kdo z nich újmu způsobil, o trestu pro obžalovaného otce, o jehož vině státní zástupce Aleš Postupa neměl pochybnosti, soud nerozhodl. Podle obžaloby přitom bylo za těžké ublížení na zdraví ve hře odnětí svobody v trvání od pěti do dvanácti let.

Drastické následky zranění hlavy

Chlapeček z Mladoboleslavska, v souvislosti s nímž středočeský krajský soud důrazně upozornil, že je zakázáno zveřejnit jakékoli textové nebo obrazové informace, které by mohly přispět k odhalení jeho totožnosti, utrpěl velmi závažný úraz hlavy 14. ledna 2021, nejspíš v blíže nezjištěném čase mezi 12. a 17. hodinou. Následek mohl být fatální. Smrti zabránila pouze série několika operací. Mimo to lékaři odhalili také zlomeninu osmého žebra vpravo, která nejspíš vznikla v důsledku silného uchopení rukou dospělého člověka. Na hlavě měl tehdy čtyřměsíční kojenec viditelnou pouze menší bouli s fialovějícím hematomem. Skutečný problém vidět nebyl: krvácení do mozkových plen, poškození nervových vláken spojujících mozková centra, otok mozku i poškození očních nervů s krvácením do sítnice obou očí.

Pokojská málem překazila zásnuby. V hotelu ukradla prsten za skoro čtvrt milionu

Následky jsou drastické. Pěstounka z Libereckého kraje (ten musel zajistit péči v závislosti na trvalém bydlišti matky, i když zraněné dítě záchranáři nejprve převezli do Klaudiánovy nemocnice v Mladé Boleslavi a pak bylo kvůli závažnosti stavu transportováno do pražského Motola), potvrdila, že psychomotorický vývoj chlapce, kterému je nyní přes dva a půl roku, se zastavil na úrovni půlročního dítěte. Podle všeho bude intenzivní asistenci potřebovat po celý zbytek života. Nedokáže se postavit ani „na čtyři“, vydává pouze zvuky, problémy jsou s polykáním, takže k náročnému krmení lze použít pouze rozemletou stravu a pití zajistit jen s pomocí injekční stříkačky. Má také závažné poškození zraku. A nezná smích ani jiné emoce; šťastně vypadá pouze v chodítku. Pokrok za dva roky péče v nové rodině, kde se o něj jako pěstounka stará bývalá zdravotní sestra, je vidět jen minimální.

To vše se však jeho rodiče mohli dozvědět až u soudu, kde se oba potkali – či spíše míjeli téměř bez povšimnutí poté, co se delší dobu neviděli. Syna totiž oba shodně viděli naposledy osudného 14. 1. 2021. Když se ocitl v nemocnici, zmizel z jejich životů. Jak se mu daří a co s ním je, se nezajímali otec ani matka. Že si v tomto ohledu nemají co vyčítat, také soudce Barnet neopomněl zdůraznit.

Přiznaný pád s kojencem v náruči

Podle obžaloby měl smutný úděl dítěte na svědomí otec: nyní sedmadvacetiletý T. H. Žalobce Postupa uvedl, že ve chvíli, kdy matka odešla z bytu a miminko měl hlídat on, s kojencem upadl, což zřejmě přineslo drobnější zranění na čele – a pak ho „pevně uchopil v oblasti trupu a třásl s ním“. Právě tímto třesením měla podle podle závěrů experta na soudní lékařství vzniknout ta nejzávažnější poranění mozku a očí, jež přinesla zásadní zvrat ve vývoji do té doby zdravého dítěte.

Znalec z odvětví psychologie Karel Netík nabídl možné vysvětlení: muž, který po návratu z noční směny spal jen zhruba tři hodiny, se mohl snažit plačící miminko utišit. S tím, že pohupováním dokáže syna ukonejšit, měl zkušenosti, což potvrzují i postřehy svědkyň z okolí rodiny. Avšak tentokrát se objevila nepřiměřená reakce. Psycholog připustil, že se mohl projevit i vliv spánkové deprivace. Znalec nicméně konstatoval, že takto se vše odehrát mohlo – avšak vlastně nejde o víc než o spekulace.

Učitelku, která je se zubařkou obviněná z vraždy, propustil soud z vazby

„Jsem nevinný,“ bránil se obžalovaný. Odmítl, že by osudného dne zacházel se synem tak, aby mu způsobil újmu, která podle soudně lékařského posudku odpovídá typickým příznakům a projevům syndromu třeseného dítěte. Uvedl, že plačící miminko, jež tehdy uprostřed ledna doma stále zůstávalo v oblečení „na ven“ (jež, jak se ukázalo v jednací síni, mu o několik hodin dříve oblékla matka, která syna ráno na chvíli vyvezla na čerstvý vzduch) vyndal z kočárku v předsíni a nesl na postel. Zakopl však o houpačku a i se synem upadl. Tak vznikla boule na čele miminka, přičemž se snažil směrovat pád tak, aby nespadl na dítě. To pak poplakávalo, ale ještě se nechalo nakrmit připraveným sunarem. Matka ho nekojila, přičemž oba rodiče soudu shodně vysvětlili, že to bylo kvůli kouření. Jedna ze svědkyň však uvedla, že ji viděla také šňupat pervitin.

„Byla to nehoda,“ zdůrazňoval souzený muž, jenž totéž říkal už před dvěma roky na policii. Autoritativní partnerce však původně pád nepřiznal. Bouli na čele dítěte vysvětloval lehkým nárazem hlavičky do boudičky kočárku. Co se stalo doopravdy, prý přiznal až poté, co dítě skončilo v nemocnici – což se stalo ve chvíli, kdy on byl opět v práci na další noční směně. Jiné příznaky, které by naznačovaly pozdější problém, miminko nemělo. Až později podle slov matky začalo být plačtivější, odmítalo stravu – a pak zřejmě dokonce upadalo do bezvědomí. Proto přivolala záchranku. V té době byla i s dítětem na návštěvě u své matky, v jejímž bytě čekala, až se máma vrátí z práce.

Dobu zranění neleze přesně určit

Soudnělékařský posudek vylučuje, že by zranění hlavy a jeho následky mohly vniknout při přiznaném jednorázovém otřesu způsobeném pádem. Ten se ostatně podle zhodnocení znalce nemohl odehrát tak, jak otec dítěte popisuje a jak i předvedl při vyšetřovacím pokusu. Takto ovšem klíčová zranění dítěte nevznikla. Muselo se jednat o opakované intenzivní pohyby (což je manipulace zhruba do šestého měsíce věku, do doby, kdy miminko takzvaně „pase koníčky“ a samo zvedá hlavičku, velmi nebezpečná). Došlo k tomu v řádu několika hodin předtím, než bylo dítě v půl deváté večer převezeno do nemocnice a tam – už s křečemi – zhruba hodinu před půlnocí vyšetřováno pomocí magnetické rezonance. Tedy: někdy během odpoledne, přesněji to ale určit nelze.

Právě tohle zjištění vedlo prvoinstanční trestní senát k tomu, že rozhodl o zproštění obžaloby. V dané době bylo dítě jak v samostatné péči otce, tak matky – a nelze s jistotou stanovit, kdo z nich má zranění na svědomí, vysvětlil soudce Barnet. Co se stalo, označil za „velmi smutné“ a následky za „hrozné“. Jenže: „Nebylo potvrzeno, že by skutek spáchal obžalovaný.“ Proto soud vynesl zprošťující verdikt a v souvislosti s finančními nároky vznesenými v rámci trestního řízení zmocněnkyní poškozeného (409 tisíc korun bolestného plus 600 tisíc jako náhradu nemajetkové újmy za zásah do osobnostních práv) odkázal na řízení občanskoprávní.

„Ani si napamatuje, kolik má dětí…"

Soudce připomněl dva úrazové děje, přičemž částečně osvětlit okolnosti se podařilo pouze v případě vzniku boule na čele. V případě zranění mnohem závažnějších přetrvávají pochybnosti. „Nebyli jsme schopni zjistit, kdo je způsobil: zda obžalovaný, nebo matka,“ vysvětlil soudce pozadí rozhodnutí. Na adresu této ženy, které vypovídala v roli svědkyně, Barnet poznamenal, že její důvěryhodnost není velká. „Popravdě: ani si nepamatuje, kolik má dětí,“ uvedl soudce. Narážel tím na její slova, že jí byly v minulosti odebrány a svěřeny do pěstounské péče tři děti, u nichž zanedbávala povinné očkování a nedokázala zajistit vyhovující bydlení – avšak ve spisu figurují v této souvislosti jména nikoli tří, ale čtyř sourozenců.

Trestní senát se také ústy svého předsedy podivil, že okamžikem, kdy dítě odvezla přivolaná záchranka, pro matku vše skončilo: do nemocnice za ním nepřišla, o jeho stav se nezajímala. Ani to podle soudu důvěru nebudí. „Obdobně je na tom obžalovaný,“ upozornil dále Barnet.

Muž požadoval na zastávce po dítěti orální sex. Chlapci chtěl zaplatit

„Byla to nešťastná náhoda, budu tím trpět do konce života,“ uvedl souzený muž. Prohlásil také, že už nikdy nebude mít žádný milostný vztah. „Chlapa, co bude mít takový záznam, žádná ženská nebude chtít. A podruhé to zkoušet fakt nebudu. Jediné, co mě drží, je práce, řekl ještě před vynesením verdiktu.

Rozsudek není pravomocný; státní zástupce Postupa si ponechal lhůtu na odvolání k Vrchnímu soudu v Praze. Obhájce Filip Vaněk se odvolání vzdal přímo v jednací síni.