Rodička mimo jiné argumentovala tím, že zdravotnický tým během porodu prováděl úkony bez jejího informovaného souhlasu – bylo totiž nutné reagovat na aktuální komplikace a porod urychlit. A obzvlášť se jí nelíbilo, že marně žádala o vydání placenty.

Placenta není „odpad“

Placenta se se porodu standardně likviduje jako biologický odpad – některé rodičky však žádají její zmrazení k pozdějšímu vyzvednutí. Někdy chtějí placentu osobně pohřbít na místě, které je jim blízké, případně i uspořádat obřad s jejím uložením pod práh domu. Jindy si ji suší – buď jako památku na porod, nebo pro následné využití v rámci praktik tradiční medicíny některých kultur na vzdálených kontinentech. A najdou se i internetové rady na její úpravu ke konzumaci, což má přispět k posílení i preventivní ochraně před různými onemocněními. Dokonce lze placentu zpeněžit k výrobě rozmanitých preparátů (ať už ve formě tinktury či v kapslích), jejichž užívání bývá přisuzováno blahodárné působení s rozmanitými účinky. Odborníci však před takovým použitím většinou varují.

Předání placenty porodnicí je v pořádku – jak z pohledu ÚS, tak i podle stanoviska ministerstva zdravotnictví. V projednávaném případě však v Neratovicích jejím nevydáním podle ÚS nepochybili, protože existovalo riziko infekce; v té souvislosti dokumentace hovoří o léčbě zánětu antibiotiky. Za běžných okolností nicméně rodičkám nárok odnést si placentu ÚS přiznává, když ji označuje jako „nejniternější pouto mezi matkou a budoucím dítětem“ – a odmítá její vnímání jako pouhého biologického zbytku; shluku buněk určeného jen k likvidaci.

Příkazy mohou zachránit život

Stěžovatelka neuspěla ani s výhradami vůči postupům, jaké přinesly zážitek, na který nerady vzpomínají, i řadě dalších rodiček; ať už rodily kdekoli. A stejně jako ona někdy hovoří o neohleduplném, ba nedůstojném zacházení. Na vývoj situace v případu, který se dostal až před ústavní soudce, porodníci mimo jiné reagovali podáním medikace pro urychlení porodu, epiziotomií neboli nástřihem hráze – a nespokojená žena se ohrazovala také proti nucení k poloze vleže s nohama umístěnýma v držácích či vůči tomu, co vnímala jako nerespektování soukromí a ignorování vlastních přání. Včetně přání nemocnici opustit. Zásah do práv matky však ÚS připouští, když je to potřebné k ochraně zdraví dítěte i rodičky. Postup zdravotnického týmu v Neratovicích byl podle jeho zjištění v souladu s poznatky lékařské vědy.

Mluvčí Nemocnice Neratovice Petra Plutnarová zdůraznila, jak důležité toto konstatování pro nemocnici je. „Objektivní rozhodnutí Ústavního soudu ČR potvrdilo, že porodnice postupovala lege artis a prokázalo se, že jedná v souladu s posledními vědeckými postupy s cílem chránit matku a dítě – a že k porušení základních práv stěžovatelky tak nedošlo,“ sdělila Deníku. Připouští, že se mohou vyskytnout případy, kdy v zájmu záchrany zdraví či života dítěte nebo matky není podle přání rodičky možné postupovat.

Rozhodnutí vyvolá debaty

Soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček upřesňuje: právo rodící matky na nedotknutelnost její osoby omezit lze. „Za předpokladu, že jsou skutečně (alespoň s vysokou pravděpodobností) život a zdraví plodu bezprostředně ohrožené a provedené zákroky jsou přiměřené sledovanému účelu – záchraně života a zdraví,“ upřesňuje nález ÚS.

Toto sdělení má přitom obecný přesah a nevztahuje se jen k projednávanému případu a k rozhodnutím Okresního soudu v Mělníku a středočeského krajského soudu. Představuje i odpověď Lize lidských práv, jež při zacházení s rodičkami zdůrazňuje nutnost naslouchat – a odmítá, aby zdravotníci uplatňovali příkazy, pokyny a vlastní rozhodnutí. Dá se očekávat, že se může vzedmout vlna debat a emocí, jaké se v minulosti už opakovaně objevily třeba kolem domácích porodů.

Naznačuje to už pondělní vyjádření advokátky Zuzany Candiglioty, podle níž se ÚS nevypořádal s hlavními argumenty stěžovatelky ani s kritikou takzvaného porodnického násilí. Prostřednictvím ČTK Candigliota uvedla, že nález ÚS považuje za podobně „zaostalý“ jako nedávné rozhodnutí polské justice o zákazu potratů. V obou případech se podle ní uplatňuje paternalistické přesvědčení, že žena nemá nárok rozhodovat o svém těle. Podle Candiglioty ÚS detailně řešil placentu, zatímco zásadní argumenty ve stížnosti nevyslyšel. Zvažuje, že se obrátí na Výbor OSN pro odstranění diskriminace žen.

Mluvčí neratovické nemocnice ujišťuje, že tamější porodnice dlouhodobě přistupuje k porodním přáním rodiček s maximálním respektem. „Naším cílem je poskytnout ženám péči v souladu s nejmodernějšími lékařskými poznatky a zároveň respektovat individuální potřeby každé ženy. Podporujeme myšlenku, že v porodnici lze rodit přirozeně a přitom bezpečně, s respektem k individuálním potřebám rodičky i novorozence, při zachování co nejpřirozenějšího a nejintimnějšího prostředí, s vlídnou pozorností, jaká tomuto neopakovatelnému a jedinečnému okamžiku přísluší,“ uvedla Plutnarová.