Seděl na lavičce na mělnickém autobusovém nádraží s lahví vína v ruce a padal na zem. A vedle něho malá holčička. Teprve tříletá. Blížil se večer.

Cestující, kteří pijana s dítětem sledovali z blízkého nástupiště, zavolali strážníky.

Podle ředitele městské policie Ladislava Hošmánka dokázal říct chlap strážníkům sotva své jméno a kde bydlí, dál už jen nesrozumitelně drmolil. A stále padal z lavičky.

Nebylo ani jasné, zda k němu děvčátko patří. Strážníci se to snažili zjistit, ale ukázalo se, že podle záznamů žádné dítě nemá. Záhy už mířila k autobusovému nádraží sociální pracovnice. Než dorazila do cíle, vyšlo najevo, že jde o otce s dcerou.

„Muži stále zvonil mobilní telefon, nebyl však schopný hovor přijmout. Protože měli strážníci podezření, že by volající mohl být ve vztahu k dítěti, vzali hovor za něho. Volala maminka děvčátka, která otci dítě svěřila na víkend,“ uvedl šéf strážníků.

V pondělí večer se matka konečně shledala s holčičkou, která se vrátila domů v doprovodu strážníků a sociální pracovnice.

Strážníci odvezli do místa přechodného bydliště i opilce, odmítajícího dechovou zkoušku. Záhy se s ním ale zase setkali.

Večer totiž skoro hodinu opakovaně volal na linku 156 a naříkal, že mu unesli dceru. Zprávu o tom, že dítě už je dávno u maminky, zřejmě nevnímal. Stále se zmateně vracel k únosu a pak to završil oznámením, že se podřeže. Vzápětí hlásil, že už se řízl…

A strážníci, následovaní záchranáři, opět vyrazili. Aby zjistili, že muž není zraněný, jen zmatený a otupený. „Pořád opakoval, že chce vrátit dceru. V bundě na křesle měl přitom uložený třiceticentimetrový nůž,“ vysvětlil Hošmánek.

Lékař pak rozhodl o převozu muže na psychiatrii.