V půl páté odpoledne vyjíždí od služebny městské policie první vůz plně obsazený strážníky. Míří na Kostelec, aby obsadil silnici u jezera z druhé strany. Krátce po něm startuje dvojice hlídkařů na skútrech. My je následujeme jako poslední a směřujeme po lávce na železničním mostě k jezeru přes Mlékojedy.

Jen co vystoupíme, vidíme obvyklý obrázek: silnici podél travnaté pláže lemují desítky aut. Někde stojí i dvě vedle sebe. Kdyby se tudy měla probíjet sanitka záchranné služby nebo hasiči, neměli by šanci.

Vedlejší placené parkoviště až pro dvě stě aut je poloprázdné. „Za chvíli se vám zvednou tržby,“ říká s nadsázkou jeden z policistů pokladníkovi u vjezdu do parkovací zóny.

Hned první hříšník, na nějž se strážníci zaměřují, parkuje své bílé audi s pražskou SPZ doslova provokativně u brány parkoviště těsně za zákazem. „Padesát korun za parkování? Vy byste to dal?“ protestuje holohlavý šofér. „A na audi máte?“ kontruje strážník Josef Mošna, zatímco chystá pokutový bloček na tisícovku.

Nato muž drze pronáší něco o policajtské buzeraci. „Rychle se uklidněte, nebo vám dáme dýchnout a můžete taky přijít o řidičák,“ varují ho policisté. To působí. Tisíc korun mění majitele a audina odjíždí na parkoviště.

Akci zvědavě sledují místní obyvatelé, kteří si na neúnosný stav dlouho stěžovali. „Dobře, že jste s tím začali, chlapi,“ zastavují u kontroly dva cyklisté, „snad bude konečně pokoj,“ doufají.

Čtyři hlídky pracují půl hodiny a silnice náhle ožívá nezvyklým provozem.

Rekreanti, sledující policejní zátah, usuzují, že padesátikoruna za parkování je daleko únosnější, než tisícovka pokuty, proudí ke svým vozidlům a kolem nás pojednou projíždí kolona k vjezdu parkoviště.

Další konflikt se strážníky vyvolává arogantní mladík, který svého bavoráka kabrioleta odstavil tak, že polovinou šířky stojí v silnici. Doklady od vozidla má, občanka prý zůstala doma. Majitel fára mezitím komusi telefonuje. „Auto je moje, ale já ho sem nedal, byla to osoba blízká,“ nastupuje frajersky na hlídku. „Ten, kdo vám telefonicky radil, radil špatně,“ upozorňují ho strážníci.¨

Mladík reaguje dalším telefonátem a chová se stále drzeji. Hlídce nakonec dojde trpělivost. „Protože nemáte občanský průkaz, předáme vás Policii České republiky ke zjištění totožnosti,“ varují ho strážníci. Vidina zadržení zabírá. Muž je náhle plný ochoty, platí pokutu a ještě se hlídce omlouvá.

Po hodině zátahu, kdy řada odstavených aut hodně prořídla, přijíždí od Tišic žlutý vůz odtahové služby. Se zapnutými žlutými majáky pomalu projíždí kolem jezera tam a zpět. Objevují se další majitelé aut a rychle se svými miláčky vyklízejí prostor.

Přesto osádka nakládá první úlovek, červený favorit. Odváží ho do areálu neratovického oddělení Policie ČR. Je půl sedmé a u silnice několik set metrů dlouhé stojí už jen pět aut. Poslední z nich, stříbrná felicie, také končí na plošině odtahového vozu.

K hlídce přichází žena, která má vůz na parkovišti. „Máte prosím startovací kabely? Zapomněla jsem vypnout světla a nemůžu nastartovat,“ obrací se na strážníky. „Máme,“ říká Josef Mošna a odchází na pomoc. Vzápětí se nabízí i mladý pražský taxíkář. Elektroinstalace staršího renaultu ale vzdoruje. Nakonec je vůz roztlačen.

Strážníci rozdali přes dvacet tisícových a dvoutisícových pokut. Odtažena byla tři vozidla. Kontroly podle strážníků budou pokračovat, přestože už ta středeční měla účinek – ve čtvrtek dopoledne nestojí u silnice podél mlékojedského jezera ani jedno zaparkované auto.

Pavel Schebesta