Za pohlavní zneužívání dcer má strávit osm let mezi vrahy

Starší nevlastní dcera podle soudu zažívala tyhle hrůzy několik let –
přičemž nestále čelila hrozbám, co se jí přihodí, jestliže to někomu
poví. Domácí peklo začalo v jejích devíti letech, znásilněna byla ve
čtrnácti. To se stalo někdy na jaře roku 2004. Od té doby po ní otčím
vyžadoval sex každý týden až do poloviny roku 2007. O další půlrok
později pak vše vyšlo najevo.

Otřesné svědectví po deseti letech

Ludvík W. se však podle soudu nerozpakoval vztáhnout ruku ani na mladší,
svou vlastní dceru, která se dvakrát stala obětí osahávání. Poprvé už ve
svých šesti! A ještě po deseti letech dokáže popsat svůj tehdejší
zážitek do těch nejmenších a nejděsivějších podrobností. Podle státní
zástupkyně Miloslavy Zagarové to svědčí o tom, že šlo o neobyčejně
traumatizující zážitek, který se jí vryl hluboko do paměti. Naproti tomu
obhájce Emanuel Mašín považuje ze vyloučené, že by si šestiletá
holčička, které o sexuálním chování nemá ani ponětí, mohla v takové
chvíli uvědomovat, co se děje. Natož aby jí na tolik let utkvěly v hlavě
ty nejdetailnější podrobnosti. Takhle zevrubná výpověď podle Mašína
spíše naznačuje, že by mohlo jít o výmysly. Stejně tak se advokátovi
obžalovaného nezdá, že by starší z dívek několik let trpně snášela
otčímovy výpady – a teprve několik měsíců před tím, než vše oznámila
ředitelce učiliště, které tehdy navštěvovala, se svěřila kamarádce,
matce i svému tehdejšímu příteli. Vlastě už v době, kdy hororové zážitky
ustávaly. I ji obhájce Mašín podezřívá z účelových lží.

Msta za příliš přísnou výchovu?

Totéž tvrdí také jeho klient. „Holky se mi chtějí pomstít za to, že jsem
byl na ně přísný,“ přesvědčoval soud a zdůrazňoval, že ničeho z toho, co
je mu kladeno za vinu, se nedopustil. „A ví to i bývalá manželka,“
argumentoval. „Vždyť která máma, kdyby opravdu byla přesvědčena, že jsem
ublížil jejím dcerám, by mi platila paušál na telefon, posílala do vazby
balíky i televizi?“ přesvědčoval soud.

Soud nemá žádné pochybnosti

Předsedkyně senátu Oldřiška Rysová si je ale jista, že tím, kdo lže, je
souzený muž – a nikoli obě dívky. Vychází při tom ze závěrů
psychiatrického a psychologického zkoumání mladičkých svědkyň a současně
poškozených. „Bylo zjištěno, že obě jsou věrohodné a nemají sklon k
uvádění nepravdivých skutečností,“ konstatovala soudkyně. O tom, že
případ ve svých školách neoznámily po předchozí domluvě, svědčí podle
Rysové fakt, že starší z dívek tak učinila 24. ledna, mladší 12. února –
a obsah jejich výpovědí rozhodně nesvádí k domněnce, že by byly předem
domluveny.
Soudkyně se vypořádala i s námitkou obhájce Mašína, že jeho klient neměl
ke spáchání trestné činnosti, jež mu je kladena za vinu, ani dostatek
příležitosti. Vždyť kromě dvou dívek byl doma ještě syn. „Manželka měla
pevnou pracovní dobu, navíc byla odkázaná na dopravu autobusem.
Obžalovaný tedy přesně věděl, kdy se vrátí. A děti, s nimiž často
zůstával sám, držel doma. Když pak některé z nich pustil ven, neměly
důvod vracet se dřív než v době, do které měly být zpět doma,“ namítla
Rysová. „Takové podmínky jsou k páchání popsané trestné činnosti ideální.“

Kauzu posoudí odvolací senát

Případem se ještě bude zabývat odvolací senát Vrchního soudu v Praze.
Obžaloba i obhajoba si ponechaly lhůtu na odvolání – a advokát Mašín
Deníku před jednací síní potvrdil, že odvolání skutečně podá.

Obhájce i žalobkyně se vžili do role

Bývá obvyklé, že právníci na stranách obžaloby i obhajoby nechají své
půtky v jednací síni. Jakmile vyjdou z jejích dveří, přátelsky se baví o
všem možném, jenom ne o okolnostech projednávané kauzy. Proti zvyklostem
se však ostrá debata mezi žalobkyní Miloslavou Zagarovou a obhájcem
Emanuelem Mašínem o souvislostech tohoto případu přenesla soudní chodbou
až na schodiště. Argumenty padaly neztenčenou měrou. „Že jsou ve
výpovědi dívek rozpory, znamená, že nebyly předem domluvené,“
zdůrazňovala Zagarová. Naopak Mašín upozorňoval na jednotlivé detaily,
které u něj vzbuzují pochybnosti o pravdivosti výpovědí obou slečen.
Argumentoval zejména dopisem, v němž se mladší z dívek vypsala ze svých
pocitů právě ve chvíli, kdy měla řešit příklady při školní písemce z
fyziky. „Uvedla v něm, že chce pomoci sestře dostat otce do vězení na
hodně dlouhou dobu. A přitom obě tvrdí, že na oznámení nebyly domluveny
a ani o sobě navzájem nevěděly, že se svěřily kantorkám ve stejném
období“ upozornil advokát. „Ale je to tak,“ stojí za svým státní
zástupkyně. „Zpočátku to, že to oznámily obě, netušily nejen dívky – ale
že vlastně jde o jeden případ, jsme zprvu nevěděli ani my ani policie.“
K tomu se na vysvětlenou sluší dodat, že nevlastní sestry nemají stejná
příjmení.