Krajský soud v Praze loni 27. června dospěl k závěru, že v rámci takzvané první větve případu (nyní se krajský soud zabývá ještě takzvanou druhou větví, v níž vedle jednotlivců čelí obžalobě i firmy) je vinno všech 11 obžalovaných; soud rozdal tresty od podmínek po citelné tresty odnětí svobody v kombinaci s vysokými finančními sankcemi. Nepravomocný verdikt, proti kterému podali odvolání všichni souzení i státní zastupitelství (a pouze spolupracující obviněná Ivana Salačová, manažerka stavební firmy, která vyvázla s podmíněným trestem, je následně vzala zpět), pamatoval s nejpřísnějším trestem právě pro exhejtmana.

Rath, jenž podle prvoinstančního verdiktu o všem věděl, zajišťoval politické krytí a měl přijímat peníze z úplatků, dostal 8,5 roku. O rok kratší dobu by měli strávit za mřížemi jeho blízcí spolupracovníci manželé Kottovi, kteří se podle soudního verdiktu měli starat o samotné organizování machinací se zakázkami i kasírování úplatků: Kateřina (tehdy ještě s příjmením Pancová), jež byla ředitelkou kladenské nemocnice a měla vliv i na dění v ostatních oblastních nemocnic kraje, a její nynější muž Petr.

Finanční sankce nestačí

Jako první se dostala ke slovu obžaloba. Podle státní zástupkyně Kateřiny Weissové je v pořádku rozhodnutí o vině i testech odnětí svobody – nicméně uložené finanční sankce nestačí, byť se jedná o desítky milionů. Újma na majetku by měla být mnohem citelnější; zohlednit, že posuzované skutky byly produktem ziskuchtivosti osob s nadprůměrnými příjmy – Rath měl plat hejtmana a současně i poslance – u nichž se navíc ani po sedmi letech od zahájení trestního stíhání nedostavila sebereflexe.

To, že je předem odsouzen, ač nevinen, Rath opakuje od počátku kauzy. Po příchodu do budovy vrchního soudu v krátké promluvě k novinářům potvrdil, že se stále cítí být obětí politického procesu (a mimochodem – odvolací jednání se koná v největší síni v budově, kde se skutečně odehrávaly politické procesy padesátých let – což u tak zdatného rétora, jakým Rath je, nezůstává bez povšimnutí). Zmínil se o tom, že o vině je rozhodnuto předem, což ještě umocňuje politická objednávka ze strany prezidenta republiky Miloše Zemana – byť stejný odvolací senát v čele s předsedou Pavlem Zelenkou již jednou verdikt krajského soudu zrušil a vrátil „na kraj“ k novému projednání.

Argument o nelegálnosti policejních odposlechů tehdy v roce 2015 vzbudil velký rozruch; od té doby jej však smetla ze stolu dvě rozhodnutí soudů v Brně: Nejvyššího soudu ČR a následně Ústavního soudu ČR. Nyní Rath očekává, že se předem napsaný scénář už nezadrhne: několikaletému „brutálnímu nátlaku“ podle něj nikdo neodolá. Návrh, že by měl přijít o veškeré jmění, Rath označil za „majetkový trest smrti“.