Krajský soud v Praze loni 27. června dospěl k závěru, že v rámci takzvané první větve případu (nyní se krajský soud zabývá ještě takzvanou druhou větví, v níž vedle jednotlivců čelí obžalobě i firmy) je vinno všech 11 obžalovaných; soud rozdal tresty od podmínek po citelné tresty odnětí svobody v kombinaci s vysokými finančními sankcemi. Nepravomocný verdikt, proti kterému podali odvolání všichni souzení i státní zastupitelství (a pouze spolupracující obviněná Ivana Salačová, manažerka stavební firmy, která vyvázla s podmíněným trestem, je následně vzala zpět), pamatoval s nejpřísnějším trestem právě pro exhejtmana.

Rozhodovat o odvoláních proti odsuzujícímu verdiktu Krajského soudu v Praze v případě údajných korupčních manipulací se zakázkami Středočeského kraje, spojovaných především se jménem někdejšího hejtmana Davida Ratha, začal v pondělí Vrchní soud v Praze.
Odvolání v Rathově kauze: pokud někdo onemocní, hrozí mu pokuta

Rath, jenž podle prvoinstančního verdiktu o všem věděl, zajišťoval politické krytí a měl přijímat peníze z úplatků, dostal 8,5 roku. O rok kratší dobu by měli strávit za mřížemi jeho blízcí spolupracovníci manželé Kottovi, kteří se podle soudního verdiktu měli starat o samotné organizování machinací se zakázkami i kasírování úplatků: Kateřina (tehdy ještě s příjmením Pancová), jež byla ředitelkou kladenské nemocnice a měla vliv i na dění v ostatních oblastních nemocnic kraje, a její nynější muž Petr.

Finanční sankce nestačí

Jako první se dostala ke slovu obžaloba. Podle státní zástupkyně Kateřiny Weissové je v pořádku rozhodnutí o vině i testech odnětí svobody – nicméně uložené finanční sankce nestačí, byť se jedná o desítky milionů. Újma na majetku by měla být mnohem citelnější; zohlednit, že posuzované skutky byly produktem ziskuchtivosti osob s nadprůměrnými příjmy – Rath měl plat hejtmana a současně i poslance – u nichž se navíc ani po sedmi letech od zahájení trestního stíhání nedostavila sebereflexe.

David Rath u soudu v říjnu 2017
Proti odposlechům z Rathovy kauzy neměli ústavní soudci námitky

To, že je předem odsouzen, ač nevinen, Rath opakuje od počátku kauzy. Po příchodu do budovy vrchního soudu v krátké promluvě k novinářům potvrdil, že se stále cítí být obětí politického procesu (a mimochodem – odvolací jednání se koná v největší síni v budově, kde se skutečně odehrávaly politické procesy padesátých let – což u tak zdatného rétora, jakým Rath je, nezůstává bez povšimnutí). Zmínil se o tom, že o vině je rozhodnuto předem, což ještě umocňuje politická objednávka ze strany prezidenta republiky Miloše Zemana – byť stejný odvolací senát v čele s předsedou Pavlem Zelenkou již jednou verdikt krajského soudu zrušil a vrátil „na kraj“ k novému projednání.

Argument o nelegálnosti policejních odposlechů tehdy v roce 2015 vzbudil velký rozruch; od té doby jej však smetla ze stolu dvě rozhodnutí soudů v Brně: Nejvyššího soudu ČR a následně Ústavního soudu ČR. Nyní Rath očekává, že se předem napsaný scénář už nezadrhne: několikaletému „brutálnímu nátlaku“ podle něj nikdo neodolá. Návrh, že by měl přijít o veškeré jmění, Rath označil za „majetkový trest smrti“.

Trhy. Ilustrační foto.
Prodejcům vlastních výrobků rozdali hygienici sankce