Otázka pro tento týden: Byli byste pro vybudování americké základny na území České republiky? Hlasujte v ANKETĚ pod článkem

Zafungovalo mnohokrát v minulosti, kupříkladu při jednoznačném odmítnutí systému kvót na uprchlíky po roce 2015. Naopak v jiných otázkách, jako jsou dodržování principů právního státu, svoboda médií a nezávislost justice, to skřípalo. Evropská komise na Polsko a Maďarsko v těchto věcech tlačila, hrozila i zastavením dotací. Česko za vlády Andreje Babiše ale bylo k jejím snahám spíše vlažné. I proto, že maďarský premiér Viktor Orbán je Babišovým přítelem a v mnoha směrech i vzorem.

Po Putinově agresi se ale role proměnily. Polsko se společně s Českem stalo nejviditelnějším podporovatelem Ukrajiny. Prvními šéfy vlád, kteří už v březnu navštívili ostřelovaný Kyjev, byli český a polský premiér Petr Fiala a Mateusz Morawiecki (součástí delegace byl i slovinský předseda vlády Janez Janša a polský vicepremiér Jaroslaw Kaczyński). Polsko se více přimklo k Evropské unii, přehodnotilo pravidla v oblasti soudnictví a je lídrem střední a východní Evropy v utužování euroatlantické vazby s USA. „Budeme mít nejsilnější pozemní armádu ze všech evropských států NATO,“ prohlásil polský ministr obrany Mariusz Błaszczak.

Maďarsko jde svou cestou, která zahrnuje odmítání liberální demokracie jako jediné možné vývojové cesty, pokračuje v kontaktech s Putinovým Ruskem, byť evropské sankce vždy podpořilo. Naposledy vyvolalo kritiku přijetí íránského ministra zahraničí jeho protějškem v Budapešti. Šéfdiplomat Péter Szijjártó to zdůvodnil pragmatismem a zdravým selským rozumem.

Jak se bude vyvíjet česká zahraniční politika ve vztahu k V4 a Maďarsku zvlášť? I to bude tento čtvrtek tématem jedenácté premiérské debaty Deníku.

V pravidelných debatách Deníku s Petrem Fialou se budeme ptát za vás, naše čtenáře a posluchače. Otázky na dané téma pro tento týden můžete posílat na mail: otazkypremierovi@denik.cz. Deník je poté položí panu premiérovi.