Sledování cen nafty a benzinu spustilo ministerstvo financí v březnu letošního roku. Po dvou měsících k tomu přidalo i distributory paliv. Provize poté nepřetržitě každý měsíc klesaly. V červnu se pohybovaly průměrně kolem 1,7 koruny na litru. Jenže v červenci přišel zlom. Průměrná marže činila 5,5 koruny na litru paliva. Ministerstvo označilo takový nárůst za neopodstatněný. Distributory a pumpaře nařklo ze zneužití prázdninové sezony, k tomu navíc podalo kvůli podezření z kartelové dohody podnět na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Pokud by vláda k zavedení opatření sáhla, počítá návrh se dvěma variantami stanovení maximální marže. V té první konkrétní výši provize stanoví resort financí. Ve druhém případě si marže spočítají pumpaři sami, a to z výsledků ledna a února letošního roku, tedy z měsíců před vypuknutím válečného konfliktu na Ukrajině.

Vedoucí českého zastoupení Škoda Auto Jiří Maláček.
Jiří Maláček: Přechod k ekologičtější dopravě je blíže, než si mnozí myslí

„Marže v lednu a únoru bývají ale vždycky podprůměrné. Jednáme tak s ministerstvem, jakým koeficientem je upravit do průměru. Další technickým problémem jsou prodeje na zákaznické karty, kdy pumpaři prodávají palivo za nižší ceny, než jsou uvedené na totemech,“ upřesňuje předseda Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček.

Právě ve druhé variantě budou moci čerpací stanice ale zohlednit různé aspekty. „Bude možná úprava o indexy zohledňující sezónnost a inflaci,“ připouští Běhal.

Regulaci odmítají

Petrolejáři doufají, že zmiňované opatření zůstane jen na papíře. K jeho zavedení není prý i přes vysoké červencové marže důvod. „Na trhu s pohonnými hmotami nenastala situace, která by opravňovala zavést regulaci marží a stanovovat ceny pro distributory. Vývoj cen se takto projevil v celém regionu, nikoliv pouze na území Česka. Trh je vysoce konkurenční, dokládá to i sektorové šetření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže z minulosti, a vůbec se od té doby v podstatě nezměnil,“ reaguje mluvčí České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu Václav Loula.

Připomíná, že stále největší příjem z vysokých cen paliv má stát a marže pumpařů patří v porovnání s ostatními odvětvími k těm nejnižším.

V podobném duchu hovoří i předseda Unie nezávislých petrolejářů České republiky. „Od dubna veřejně říkáme, že považujeme regulaci pohonných hmot za nesmysl. Trh si se situací dokáže poradit. Naopak jsme říkali vládě, aby neutrácela peníze za snižování spotřební daně a peníze šetřila na elektřinu, plyn a teplo. Tam bude pomoc ze strany státu občanům mnohem více potřeba. Spotřeba pohonných hmot se dá nějak omezit, dá se to přežít. Ale být bez elektřiny? To je nereálné,“ říká Indráček.

Ceny pohonných hmot klesají a přibližují se ke 40 korunám za litr. Jsou však již čerpací stanice, kde se prodává palivo i pod zmíněnou hranicí
Ceny benzinu míří dolů. Marže asi zůstanou pod drobnohledem ministerstva déle

Jasný pohled na zastropování provizí nemají ani ekonomové. „Pozitivní efekt mohou mít samotné informace o výši těchto marží i hrozba zavedení cenových regulací. Dávají fakticky prodejcům na výběr, jestli trh zůstane i nadále liberalizovaný nebo bude nutný zásah. Asi by to chtělo s „osvětou“ o maržích pokračovat i nadále. Je to jinak ovšem samozřejmě nestandardní postup v nestandardní v situaci a někdo si může říct, proč se takto nepostupuje třeba u potravin či jiného zboží,“ myslí si hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek.

Naopak zmiňovanému opatření se nebrání analytik finančních trhů společnosti X-Trade Brokers Štěpán Hájek. „Z historie víme, že jsou podobné situace růstu cen ropy na světových trzích jedinečnou příležitostí k navýšení marží čerpacích stanic. Ty se poté snižují velmi těžko. Pokud jsou skutečně nadstandardní, určitě dává jejich zastropování smysl. Musíme si však dát pozor, jelikož jde o kritickou infrastrukturu, která byla po covidu pod velkým tlakem a nyní zavádíme kroky, které brzdí jejich potenciální expanzi,“ dodává analytik.

Ministerstvo financí spustilo kontroly cen a marží pohonných hmot na celém trhu veřejných čerpacích stanic v polovině března a cenový monitoring následně v červnu rozšířilo také o marže distributorů pohonných hmot. Právě ti jsou totiž plátci spotřební daně, která u motorové nafty a benzínu klesla z rozhodnutí vlády od 1. června do 30. září 2022 o 1,5 Kč na litr.

Cílem rozšířené cenové kontroly MF prodloužené nejméně do konce září je zajistit, aby snížená daň nezůstala v maržích prodejců a promítla se do cen na čerpacích stanicích pro řidiče. Zda rozhodnutí vlády o snížení spotřební daně na paliva bude pokračovat i po zmíněném termínu, není zřejmé. Vláda o možném prodloužení zatím nejednala. Nicméně ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se již několikrát nechal slyšet, že dlouhodobé či trvalé snížení spotřební daně na motorovou naftu si dokáže představit.