Kliknutím zvětšíte„Vlastníci reklamních zařízení nereagují na výzvy, přesouvají zařízení, přepouštějí vlastnictví jiným subjektům,“ upozorňuje mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Studecký.
Legislativa zakazující billboardy v takzvaném ochranném pásmu, tedy u dálnic 250 metrů a silnic prvních tříd 50 metrů mimo souvisle zastavenou oblast, platí od září roku 2017. Od té doby bylo podle statistik Ředitelství silnic a dálnic odstraněno přes 4 800 reklamních zařízení. Kolik jich ještě zbývá odstranit, není jasné. Data nejsou, a to z důvodu, že reklamní „stojany“ jsou nejenže odstraňovány, ale zase další vznikají.
„Pokud zařízení odstraní sám jeho vlastník, nemá povinnost nám toto oznamovat,“ vysvětluje Studecký.
Samotné odstranění nelegálních billboardů či reklamních cedulí se může zdát jednoduchou záležitostí, jenže podle zkušeností Ředitelství silnic a dálnic se jedná o zdlouhavou cestu. Majitelé využívají totiž každou příležitost proti odstranění. Časté jsou i situace, kdy vlastník sice billboard odstraní, po oficiálním vyřešení je majitelé vracejí zpět. „ŘSD jej tedy opět zaeviduje jako nové zařízení, musí se znovu rozjet nový proces. A toto se neustále opakuje,“ poukazuje na častý nešvar Studecký. Připomíná, že instalace reklamních poutačů je zakázána i na mostní konstrukce vedoucí přes dálnici.
Problémy s takzvaně načerno umístěnými billboardy hlásí i jednotlivé kraje. Ty mají na starost silnice prvních tříd. V největším, Středočeském kraji za pět let odstranili stovky nelegálních billboardů. Ovšem i tady dělají vlastníci maximum proto, aby jejich reklamní plocha u silnice zůstala.
„Někteří provozovatelé, kteří se k vlastnictví hlásí, na základě výzvy billboardy odstraní poslední den lhůty a přenesou ho pouze o pár metrů dál na jiný pozemek. Zde poté probíhá další výzva k odstranění a může docházet k neustálému opakování situace,“ potvrzuje mluvčí Středočeského kraje David Šíma.
Pomoci by podle krajských úřadů mohla změna legislativy. Ministerstvo dopravy ovšem s žádnou úpravou zatím nepočítá. „Bohužel je pravda, že zřízení nelegálního reklamního zařízení je významně snazší než jeho odstranění. Jedná se však o páchání nezákonnosti, které je minimálně nemorální. Zabránit však páchání nezákonností je velmi složité, protože ti, kteří pravidla porušují, si počínají často poměrně velmi rafinovaně,“ říká mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.
Mohou i zabíjet
Reklamní plochy, včetně billboardů, podél silnic jsou velkým lákadlem pro řidiče. Už před lety experti z Dopravní fakulty ČVUT v Praze změřili, že řidič se průměrně dívá na jeden billboard čtyři desetiny sekundy. I když se to může zdát jako zanedbatelné, tak za půl sekundy ujede automobil při rychlosti 50 km/hod až deset metrů. Pokud se řidič zadívá na jednu sekundu, při rychlosti 100 km v hodině řídí poslepu až 27 metrů.
„Ruší jejich pozornost. Soustředí se víc na ně a nevěnují se řízení,“ konstatoval dříve psycholog Centra dopravního výzkumu Pavel Řezáč.
Billboardy v blízkosti silnic a dálnic jsou nebezpečné i svojí konstrukcí. Většinou se mají betonové podstavce, traverzová kotvení a náraz do nich většinou končí fatálními následky pro osádku vozidla. Kolik se takových nehod ročně stane, není známé. Policie samostatnou kategorii „nehod s billboardy“ neeviduje. Nicméně z policejních statistik vyplývá, že v uplynulém roce došlo na silnicích mimo obec k celkem 86 dopravním nehodám s pevnou překážkou (tedy mostní konstrukce, strom, sloupy elektrického napětí atd.). Zemřelo při nich 92 osob a 20 osob bylo těžce zraněno.
Právě kvůli bezpečnosti nejsou ve většině zemí Evropské unie reklamní zařízení u silnic povolována, nebo jsou významně regulována. Zatímco třeba v Nizozemsku se reklamy mimo obec povolují především s dopravně-bezpečnostní tématikou, naopak v Německu je reklama mimo obec zakázána.
138
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
