Češi oblékli Bonda i padoucha. Textilky dodávají látky špičkám módního odvětví

Před rokem 1989 patřily textilní a oděvní průmysl k tahounům českého hospodářství. Navzdory tomu, že „sametová“ revoluce získala své jméno právě po jednom z jejich produktů, je však po rozpadu socialistického bloku šťastná budoucnost nečekala. „Byly nasměrovány na země tehdejší RVHP a musely se přeorientovat na západní státy,“ řekl Deníku Jiří Česal, výkonný ředitel Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu (ATOK). Každému podniku se to ovšem nepodařilo. Pomyslným hřebíčkem do rakve mnoha dalších v následujících letech navíc byla levná konkurence z asijských zemí.

Průmyslové zóny se otevírají lidem. Pořádají festivaly, točí se tam seriály

Zdroj: DeníkZatímco před 30 lety české textilky chrlily zejména látky pro domácnost a oděvní průmysl, po změně režimu musely změnit sortiment. Například broumovská VEBA proto vyváží brokáty do Afriky. Brněnská Nová Mosilana, která patří italským vlastníkům, je největším výrobcem vlněných tkanin v Evropě. „Odebírají je špičky módního odvětví, jako jsou Versace, Armani nebo Hugo Boss,“ informuje Nová Mosilana na svém webu. Největší tuzemská textilka JUTA vyváží do celého světa širokou škálu produktů pro stavebnictví, zemědělství, obalové materiály a technické účely.

Nejsou lidi

Všechny české podniky v tomto tradičním oboru ovšem úspěch nečekal. Ještě koncem 90. let v textilním a oděvním průmyslu pracovalo přes 120 tisíc lidí, pod stotisícovou hranici jejich počet klesl s příchodem nového tisíciletí. Nyní textilní a oděvní společnosti zaměstnávají jen asi 31 tisíc lidí, potýkají se přitom s nedostatkem kvalifikovaných zaměstnanců. „Učňovské školství se de facto rozpadlo, takže získat vzdělaného absolventa v textilním oboru je velký problém,“ prohlásil Česal.

Plusem tuzemských textilních firem je kromě tradice také schopnost adaptovat se na měnící se podmínky. „Z českého prostředí vzešly nové podněty zvláště v oblasti nanotechnologií,“ konstatoval Česal. Jednomu z nejmodernějších oborů se věnuje zejména Textilní fakulta Technické univerzity v Liberci.

Továrna na sny aneb Kde se rodí hry Dostihy a sázky či Krycí jména

Vyvinuli zde unikátní technologii zvanou nanospider, umožňující výrobu textilií tvořených nanovlákny. Jsou tak malá, že nejsou viditelná pod běžným mikroskopem. Výzkumný ústav textilních strojů zase ve spolupráci s odborníky z Tchaj--wanu vyvinul moderní 3D textilní stav. „To jsou důležité prvky, které obor posunují zase dále,“ prohlásil Česal.

Mistři z Prostějova

Tradice nezanikla ani v oděvním průmyslu, i když některé dříve slavné značky, jako třeba OP Prostějov, nápor změn nepřežily. „Na Prostějovsku se daří těm oděvním firmám, které vsadily na specializaci výroby,“ řekl Deníku mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro. Jako příklad uvedl jednoho z následovníků OP Prostějov – společnost Bernhardt Fashion CZ, orientovanou na takzvanou měřenkovou výrobu. „Znamená to, že ve svém závodě šijí na základě požadavků klientů špičkových krejčovských salonů po celém světě obleky pro nejnáročnější,“ vysvětlil Diro.

Společnost působí ve více než 40 zemích světa. Zákazníci se tam nechají změřit v módních salonech, oblek na míru jim ale ušijí v Prostějově. „Velkou zakázku získali také v souvislosti s natáčením filmu Spectre s Jamesem Bondem,“ připomněl Diro.

Kromě představitele legendárního agenta 007 Daniela Craiga si v modelech z Hané zahrál i jeho protihráč Hinx, kterého ztvárnil někdejší wrestlingový zápasník Dave Bautista. „Firma pro něj šila osmnáct obleků a šest sak,“ dodal Diro.