Od zavedení mimořádných opatření proti šíření koronaviru do 27. října provedli hygienici přes 46 tisíc kontrol. Na další se chystají. „Příští týden v každém kraji, v každém okrese vyrazí jedna až dvě kontrolní skupiny,“ upřesnila hlavní hygienička Svrčinová. Hygienici nebudou sami, doprovodí je policie. Důvodem je i obava z možných, především verbálních útoků, ke kterým podle Svrčinové dochází ze strany klientů i provozovatelů podniků.

Ti to tak černě nevidí. Podle nich je vzájemné chování kontrolovaných a hygieniků korektní. A to i při kontrolách, které probíhají v podnicích, jejichž majitelé proti postupům vlády otevřeně vystupují.

„Rozhodně nemohu říct, že bych měl dojem šikany, chováme se k sobě se vzájemným respektem. Nemůžu ani říci, že by hygienici chodili nějak více jen proto, že jsme vidět a ozýváme se,“ míní Jiří Janeček, majitel restaurace Malý Janek v Jincích na Příbramsku a jeden za zakladatelů iniciativy Chcípl pes. Podobné zkušenosti mají i další podniky sdružené v této platformě. „Opakované a časté kontroly probíhaly a probíhají ze strany policie po předchozím udání,“ zhodnotil Janeček.

Nedůvodné stížnosti? 

Nicméně podle ministerstva zdravotnictví si některé podniky na postup hygieniků stěžovaly. „Ministerstvo řešilo celou řadu stížností na postupy krajských hygienických stanic. Tyto stížnosti byly shledány jako nedůvodné. Žádný postup krajské hygienické stanice nebyl napadnut žalobou,“ přiblížila Martina Čovbanová z ministerstva zdravotnictví.

Naopak žalobou byla opakovaně napadána rozhodnutí a nařízení, která ministerstvo v minulosti vydalo, a v několika případech soudy stížnostem vyhověly. Právě tyto případy bývají podle Janečka nejčastější příčinou sporů mezi hygieniky a kontrolovanými.

„Bohužel hygienici jsou zneužíváni a tlačeni do vymáhání něčeho, co je buď nezákonné, nebo porušováno přímo vládními představiteli, takže lidé nemají motivaci to dodržovat nebo se tomu brání,“ míní.

Podle ministerstva zdravotnictví patří k nejčastějším prohřeškům proti opatřením nenošení roušek a respirátorů. Na místě může kontrola udělit pokutu až deset tisíc korun. Za porušení dalších restrikcí až dvacet tisíc korun. V plné výši ale padají zatím zřídka. „Z odvolací činnosti ministerstva je známo, že jsou ukládány pokuty převážně v řádech tisíců korun, spíše výjimečně v řádech desetitisíců korun,“ vypočítala Čovbanová.

Vyšší pokuty

To by právě listopadový hygienický „Kryštof“ mohl změnit. Podle ČTK Svrčinová apelovala na krajské ředitele, aby hygienici dávali za porušení mimořádných opatření vyšší pokuty. Podle Janečka k tomu ale spíš nedojde. „Myslím, že je samotné uráží, že mají nějaké zátahy dělat a ukládat vysoké pokuty lidem, kteří melou z posledního,“ dodává. Podobně to vidí také Nedomová.

„Zvýšené kontroly nepomůžou zlepšení situace. Věřím, že podnikatelé už teď dělají maximum pro bezinfekčnost kvůli sobě i svým klientům. Zejména na podobně malých městech jako u nás, kde hned víte, kolik v případě nákazy uhodilo, si nedovolíte někoho vystavit nebezpečí a něco vědomě zanedbávat,“ uzavírá podnikatelka.