Žádný úředník vám nespočítá, kolik dětí aktuálně sportuje. Nejpřesnější čísla nabízí Česká unie sportu, která v tuzemsku sdružuje většinu oddílů a klubů. Její čísla jsou alarmující: za posledních třináct let sportujících dětí ubylo – o více než 70 tisíc. V roce 2005 sportovalo v Česku 457 619 dětí, zatímco v loňském roce pouze 383 842.
V některých obcích už na mládežnický sport rezignovali. Česká unie sportu eviduje 1200 oddílů, které nemají jediné dítě. Je to velký problém: nemohou žádat o finance v podpůrném programu Můj klub. A nedosáhnou ani na dotace, které by pokryly výdaje na provoz a údržbu sportovišť.
Sporty na vzestupu
U dětí (a rodičů) stále ještě vedou tradiční sporty - fotbal a hokej. Zájem ovšem upadá. Jak je to jinde? Deník našel tři sporty, které se v poslední době mohou pochlubit zásadním nárůstem v členské základně.
Florbal (17 155 dětských sportovců v roce 2005 → 48 220 v roce 2018)
Fenomén posledních let. Zájem o florbal raketově roste, ačkoliv nejde o olympijský sport. Výhoda? Stačí hokejka, míček a tělocvična. Řada klubů rok co rok navyšuje počet týmů, aby uspokojila zájemce z řad chlapců i dívek.
Atletika (23 014 → 47 575)
Atletika láká děti (popřípadě rodiče) díky řadě faktorů. Učí zásadní pohybové dovednosti, které jsou základem i pro jiné sporty. Velký zájem u dětí si na svazu vysvětlují speciálními projekty, plusem jsou také úspěchy českých reprezentantů.
Orientační sporty (3500 → 5481)
Několik závodů má omezenou kapacitu (lesní prostory nejsou nafukovací). V posledních letech, po boomu orientačního běhu, se stává, že startovné na nejpopulárnější akce bývá „vyprodáno“ za jedinou minutu.
Nevyzpytatelná cesta sportovců
Kluk si postaví hlavu, opustí fotbal a začne dělat házenou. Rodiče přemýšlejí, jak mají reagovat. Nejsnazší rada? Být v klidu. Takové přestupy obvykle nejsou ke škodě. Důkazem budiž i příklady českých hvězd. Víte, že řada českých reprezentantů původně začínala s jiným sportem? Podívejte se.
Martin Fuksa (hokej → kanoistika)
Dvojnásobný světový šampion, držitel osmi zlatých evropských medailí. Kanoista Martin Fuksa, syn Petra Fuksy, rovněž úspěšného kanoisty, dokázal velké věci. Přitom nechybělo moc a z juniora mohl být hokejista.
Poprvé stál na bruslích ve třech letech. „Byla to náhoda, v zimě přišla malá povodeň, zamrzlo pole a s dědou jsme šli na brusle. Zalíbilo se mi to, za chvíli si mě všiml hokejový trenér,“ zavzpomínal 25letý rodák z Nymburka. S pukem to uměl náramně, napodoboval Jaromíra Jágra, ale nakonec hokejku vyměnil za pádlo.
Kdy přišel ten zlom? V patnácti jej na zkoušku pozvala Mladá Boleslav. „Neseděl mi kolektiv, nedokázal jsem si představit, že tady s těmi namachrovanými kluky mám trávit tolik času,“ vysvětlil. Definitivní tečku za hokejovou kariérou „obstaral“ trenér v Nymburce, který mu po návratu přestal důvěřovat. Od té doby už Martin Fuksa jen a jen pádluje. Jde mu to výborně.
Další sportovní přesuny
Petra Nováková (cyklistika → běh na lyžích)
Tomáš Portyk (fotbal → severská kombinace)
Jiří Prskavec (sjezdové lyžování → vodní slalom)
Iveta Vacenovská (gymnastika → stolní tenis)
Barbora Špotáková (střelba → atletika)
Jakub Holuša (orientační běh → atletika)
A věděli jste, že olympijská vítězka Ester Ledecká zkoušela v dětství i hokej? Doma měla vzor – dědečka Jana Klapáče, mistra světa z roku 1972.
Chcete zjistit, kde můžete sportovat vy nebo vaše děti? Vyberte si klub v blízkosti svého bydliště v rámci projektu Českého olympijského výboru nazvaného Sport v okolí. Vše najdete na webu sportvokoli.cz.