Úřad totiž plánuje důslednější kontroly evakuačních plánů. Úředníkům vadí přílišné spoléhání "lanovkářů" na jednotky integrovaného záchranného systému. Přitom by to měla být právě obsluha lanovek, kdo lidi začne z lanovek při jejich technické poruše nejdříve zachraňovat. „Jak populace provozovatelů lanovek stárne, tak jediné, co umí, je zavolat hasiče, policii. Chybí dřívější nácviky, kdy měli provozovatelé svoje týmy a začali dělat sami opatření,“ říká ředitel Drážního úřadu Jiří Kolář.
Někteří lyžaři na vleku v Přemyšlově museli v hustém sněžení strávit na lanovce téměř tři hodiny. Přitom podle evakuačního plánu by měl provozovatel vše stihnout do dvou hodin. O pomoc Horskou službu Jeseníky navíc požádal jeden z pasažérů po tři čtvrtě hodině strávené „ve vzduchu“.
Nejde ale jen o tento případ. Drážní úřad obecně není spokojený s výsledky kontrol v rámci státních dozorů. Od roku 2019 provedli úředníci 21 dozorů a nejčastější nedostatky úřad zjistil právě u evakuačních plánů. „Dnes se chce provozovatel zbavit zodpovědnosti a volá záchranné systémy. Poté se čeká, až se lidé dostanou dolů. Musíme se vrátit k tomu, že budeme kontrolovat a sledovat to, jak mají lanovkáři zpracované evakuační plány,“ zdůrazňuje Kolář.
Zdlouhavá záchrana
Provozovatelé lanovek s tím nesouhlasí. Prezident Asociace lanové dopravy Jakub Juračka uznává, že záchrana lidí na lanové dráze v Přemyslově nebyla povedená. Odmítá ale výtky, že by se provozovatelé lanových drah pouze spoléhali na jednotky integrovaného záchranného systému. Součástí žádosti o povolení provozu lanové dráhy totiž musí být vždy evakuační plán s deklarací záchrany osob do dvou hodin. Bez toho nelze dráhu provozovat.
„Je na provozovateli, zda si zřídí svůj speciální vyškolený lezecký tým, anebo vyčlení peníze a uzavře smlouvu o spolupráci s Hasičským záchranným sborem České republiky. Cvičení je potřeba provádět každý rok. Stejně tak se musí udržovat smlouvy třeba s hasiči. Za mne je to nešťastné vyjádření a musím se zastat provozovatelů. Realita je skutečně jiná a nikdo není takový šílenec, aby něco podcenil,“ ohrazuje se Juračka.
Avizované častější kontroly ze strany Drážního úřadu asociace vítá. „Voláme po nich i my. Ale nejdříve si musí Drážní úřad vyřešit svoji personální otázku – má dva stálé zaměstnance a jednoho důchodce pro celou Českou republiku,“ podotýká Juračka.
Cvičení hasičů zaměřené na záchrany osob z lanových drah probíhají každoročně několikrát po celé České republice. „V roce 2021 a letos cvičení na toto téma proběhlo například ve Skiareálu Deštné a ve Skiareálu Špindlerův Mlýn v Královehradeckém kraji, ve Ski Parku Gruň v Moravskoslezském kraji a na Špičáku v Plzeňském kraji,“ popsala mluvčí Hasičského záchranného sboru České republiky Pavla Jakoubková.
V Česku je v provozu na 1 300 vleků a 114 lanových drah. Česko se přitom řadí mezi průkopníky sedačkové lanovky. V Beskydech, konkrétně z Ráztoky na Pustevny, byla na počátku března roku 1940 spuštěna první taková lanovka v Evropě.