Úřad totiž plánuje důslednější kontroly evakuačních plánů. Úředníkům vadí přílišné spoléhání "lanovkářů" na jednotky integrovaného záchranného systému. Přitom by to měla být právě obsluha lanovek, kdo lidi začne z lanovek při jejich technické poruše nejdříve zachraňovat. „Jak populace provozovatelů lanovek stárne, tak jediné, co umí, je zavolat hasiče, policii. Chybí dřívější nácviky, kdy měli provozovatelé svoje týmy a začali dělat sami opatření,“ říká ředitel Drážního úřadu Jiří Kolář.

Někteří lyžaři na vleku v Přemyšlově museli v hustém sněžení strávit na lanovce téměř tři hodiny. Přitom podle evakuačního plánu by měl provozovatel vše stihnout do dvou hodin. O pomoc Horskou službu Jeseníky navíc požádal jeden z pasažérů po tři čtvrtě hodině strávené „ve vzduchu“.

Nejdelší visutý most pro pěší na světě Sky Bridge 721, 9. května 2022, Dolní Morava, Orlickoústecko. Ve výšce 95 metrů překonává údolí Mlýnského potoka z horského hřebene Slamník na hřeben Chlum.
VIDEO: Odhodit strach, vykročit pravou. Vítejte na nejdelším visutém mostu světa

Nejde ale jen o tento případ. Drážní úřad obecně není spokojený s výsledky kontrol v rámci státních dozorů. Od roku 2019 provedli úředníci 21 dozorů a nejčastější nedostatky úřad zjistil právě u evakuačních plánů. „Dnes se chce provozovatel zbavit zodpovědnosti a volá záchranné systémy. Poté se čeká, až se lidé dostanou dolů. Musíme se vrátit k tomu, že budeme kontrolovat a sledovat to, jak mají lanovkáři zpracované evakuační plány,“ zdůrazňuje Kolář.

Zdlouhavá záchrana

Provozovatelé lanovek s tím nesouhlasí. Prezident Asociace lanové dopravy Jakub Juračka uznává, že záchrana lidí na lanové dráze v Přemyslově nebyla povedená. Odmítá ale výtky, že by se provozovatelé lanových drah pouze spoléhali na jednotky integrovaného záchranného systému. Součástí žádosti o povolení provozu lanové dráhy totiž musí být vždy evakuační plán s deklarací záchrany osob do dvou hodin. Bez toho nelze dráhu provozovat. 

„Je na provozovateli, zda si zřídí svůj speciální vyškolený lezecký tým, anebo vyčlení peníze a uzavře smlouvu o spolupráci s Hasičským záchranným sborem České republiky. Cvičení je potřeba provádět každý rok. Stejně tak se musí udržovat smlouvy třeba s hasiči. Za mne je to nešťastné vyjádření a musím se zastat provozovatelů. Realita je skutečně jiná a nikdo není takový šílenec, aby něco podcenil,“ ohrazuje se Juračka.  

Evakuace lidí ze zaseklé lanovky ve skiareálu Přemyslov v Jeseníkách, 6. února 2022
V Jeseníkách se zasekla lanovka se 130 lidmi. Desítky jich sundávali záchranáři

Avizované častější kontroly ze strany Drážního úřadu asociace vítá. „Voláme po nich i my. Ale nejdříve si musí Drážní úřad vyřešit svoji personální otázku – má dva stálé zaměstnance a jednoho důchodce pro celou Českou republiku,“ podotýká Juračka.

Cvičení hasičů zaměřené na záchrany osob z lanových drah probíhají každoročně několikrát po celé České republice. „V roce 2021 a letos cvičení na toto téma proběhlo například ve Skiareálu Deštné a ve Skiareálu Špindlerův Mlýn v Královehradeckém kraji, ve Ski Parku Gruň v Moravskoslezském kraji a na Špičáku v Plzeňském kraji,“ popsala mluvčí Hasičského záchranného sboru České republiky Pavla Jakoubková.

V Česku je v provozu na 1 300 vleků a 114 lanových drah. Česko se přitom řadí mezi průkopníky sedačkové lanovky. V Beskydech, konkrétně z Ráztoky na Pustevny, byla na počátku března roku 1940 spuštěna první taková lanovka v Evropě.