Každý, kdo do lesa jede pro dřevo, by se měl držet v mantinelech stanovených Lesním zákonem. V něm stojí, že si člověk může pro svoji potřebu odvézt suchou, na zemi ležící klest. Tedy větve nebo zbytky vršků stromů. I tato podmínka má však svá jasně daná pravidla. „Hranice je stanovena zhruba dříví v průměru do sedmi centimetrů. Pokud má větev bez kůry větší průměr, už se jedná o dříví, ne o klest, a to je možné jen koupit,“ upozorňuje mluvčí Lesů ČR, které spravují necelou polovinu hvozdů v České republice, Eva Jouklová.

Češi kvůli obavám z nedostatku plynu skupují krbová kamna a sporáky na tuhá paliva. Ilustrační snímek.
Lidé se vrací k topení dřevem. Na krbová kamna se čeká i měsíce

V případě, že chce člověk více, než jen klestí, musí se domluvit s vlastníkem či správcem lesa. A to i v případě samovýroby, kdy si člověk pro palivo jezdí za mírný poplatek přímo do lesa. Tam si jej sám nařeže, naloží a také odveze. A to za cenu na hony vzdálenou ceně na pile či ve skladu. 

„Jedná se o velice úspornou variantu získání paliva na zimu, ale můžeme ji doporučit jen lidem, kteří mají s těžbou dřeva dostatečné zkušenosti a odpovídající vybavení. Těžba dřeva je náročná a nebezpečná činnost. I malá chyba může vést k vážným zraněním, či dokonce smrti,“ upozornila ředitelka spotřebitelské organizace dTest Eduarda Hekšová.

Zdroj: Deník

Například u Lesů ČR se zájem o samovýrobu zvýšil oproti loňsku o třetinu. „I proto jsme navýšili roční objem dřeva určeného pro samovýrobu. Jeho podíl vzrostl z 250 tisíc kubíků o sto tisíc kubíků. V některých oblastech už nyní revírníci musí odmítat lidi,“ řekl nedávno Deníku pověřený ředitel státního podniku Jiří Groda.

Dříví ale státní podnik nabízí lidem i z vlastních skladů. „Jak u samovýroby, tak i u dříví ze skladu se jedná maximálně o 35 metrů krychlových na fyzickou osobu ročně. To by mělo stačit na vytopení rodinného domu během jedné zimy,“ dodala Jouklová. Připomněla však, že kvůli lepší výhřevnosti je vždy lépe použít vyschlé dříví.

Za krádež dřeva až deset let vězení

Z vlastních skladů, ale bez omezení na množství, prodává dříví i Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů ČR (SVOL). „V poslední době pociťujeme větší zájem. A to nejenom u skladového dříví, ale i u samovýroby. Ne však každý má takovou fyzičku, aby se takto dřívím předzásobil,“ uvedl předseda SVOL Jiří Svoboda. I z lesů pod patronací SVOLu si lidé berou popadané větvě a menší kusy dřev. Objevují se však i krádeže. „Ale ve většině případů se jedná jen o krátké a lehké dřevo, které člověk bez problémů unese. Ve větší míře se nás zatím velké krádeže netýkají,“ dodal Svoboda.

Člověk, který  si z lesa odveze dřevo bez předchozího souhlasu vlastníka či dokonce bez souhlasu v lese kácí stromy, se může dopouštět trestného činu se sazbou až dva roky odnětí svobody. V případě vysoké škody dokonce až deset let.

Kácení stromů na Vysočině. Ilustrační foto
Zatopí si zadarmo. Krádeží dřeva v Česku přibývá, lesníci dávají do klád čipy

Lesníci se krádežím dřeva brání nejen závorami, ale také moderními technologiemi, které jim umožňují pachatele vypátrat. Například GPS čipy. „Ty vkládáme do klád, abychom v případě krádeže mohli sledovat jejich aktuální polohu. Tato data pak slouží policii při vyšetřování,“ informovala mluvčí Lesů ČR.

Lesní stráž, která kontroluje dodržování práv a povinností v lese, může při podezření na porušení zákona o lesích zastavit dopravní prostředek a požadovat předložení souhlasu. V určitých případech má právo toho, kdo porušuje zákon, i zadržet a předvést na Policii České republiky.