Čtvrtek byl třetím dnem lítého boje ve sněmovně. Vláda chce prosadit změnu valorizačního mechanismu, opozice je striktně proti. Moderátorku Kateřinu Perknerovou zajímalo, proč kabinet navrhl snížení inflačního dorovnání až v únoru, tedy na poslední chvíli?

„Reagujeme na situaci, kterou nikdo nepředpokládal. Údaje, které jsou rozhodující pro červnovou valorizaci, ukázaly, že by byla vysoko nad všechna původní očekávání. Kdybychom nic neudělali, dostali bychom se do velkých rozpočtových problémů, ale porušili bychom i princip mezigenerační solidarity. Prognózy říkaly, že valorizace by se mohla pohybovat do dvaceti miliard korun a byla by mezi 700 a 900 korunami u průměrného důchodu. Realita nakonec byla taková, že by to bylo necelých 1 800 korun a náklady by se pohybovaly kolem 34 miliard,“ řekl premiér Petr Fiala

Podepíše novelu prezident Petr Pavel?

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka ovšem už na podzim avizoval, že letní valorizace je víc než pravděpodobná a nikdo nemohl očekávat její pokles ze sedmnácti pod pět procent. Nebyla vláda nečinná především kvůli prezidentské volbě? „Ne. My jsme věděli, že valorizace nastane a byli jsme připraveni do dvaceti miliard ji realizovat. Všechny expertní odhady byly v této výši. Navíc nejde o jednu valorizaci, ale základ by se zvýšil navždy. Teď bychom museli vydat 34 miliard a příští rok 58,“ zdůraznil předseda vlády.

To jsou logické argumenty vzhledem ke slibu ministra financí Zbyňka Stanjury snížit schodek o 70 miliard. Jenže pokud se vládě povede protlačit novelu parlamentem, podepíše ji prezident Petr Pavel? V pondělí totiž uvedl, že jako občan má pochybnosti jak o retroaktivitě novely zákona, tak o jejím projednávání ve stavu legislativní nouze. Premiér zdůraznil, že průměrný důchod v polovině roku dosáhne dvaceti tisíc korun a poměr k hrubé mzdě se vyšplhá ze 42 na 50 procent.

Co všechno už zaznělo v unikátních debatách Deníku s premiérem Petrem Fialou? Články a videa najdete pohromadě ZDE

„Penze jsou jediný státní výdaj, kde se plně kompenzuje inflace. Jiné sociální skupiny, zaměstnanci nebo rodiny s dětmi, nic takového nemají. Je třeba v tom najít rovnováhu. Růst penzí musí být přiměřený,“ poznamenal Fiala a dodal, že vláda musela použít nástroj legislativní nouze, byť to nevidí rád. „My jsme vyzvali opozici, ať nám dovolí zkrátit lhůty pro pojednávání, ale ta to opakovaně odmítla. Nezbylo nám nic jiného než použít tento instrument,“ sdělil Fiala.

A pokud Pavel novelu přece jen podepíše, neobává se ministerský předseda, že ji Ústavní soud shodí? „Pan prezident mi sdělil své obavy a vyslechl moje argumenty. Svoje rozhodnutí oznámí po inauguraci. Šance na to, že novelu Ústavní soud neshodí, je poměrně vysoká. Uděláme vše pro to, abychom nezpůsobili něco, co by mohlo být důvodem pro její zrušení, což je například retroaktivita. Pracujeme proto na úpravě valorizace tak, aby k tomu nedošlo,“ ujistil Fiala.

Premiér Petr Fiala k názoru prezidenta Petra Pavla na důchody:

Snížení valorizace důchodů? Premiér Petr Fiala v debatě Deníku vysvětlil, proč se takto vláda rozhodla. | Video: Deník

Čeští důchodci jsou na tom slušně

Senioři jsou jedinou společenskou skupinou, kterou inflační kvapík nedostihl jako všechny ostatní. Díky valorizacím jejich důchody stouply od začátku funkčního období současné vlády zhruba o pět tisíc korun. Reálné mzdy ovšem klesly o devět procent.

Deník má k dispozici i mezinárodní srovnání toho, jak žijí penzisté, přičemž jde o kategorie jako zdravotní péče, životní prostředí, celkové příjmy nebo výše důchodů a čeští důchodci jsou na tom velmi dobře, zavírají první desítku zemí. První místo obsadilo Norsko, dále Švýcarsko, Irsko, Dánsko, Lucembursko atd. Proč jste s nimi nedokázali vést férovou debatu a přesvědčit je o nutnosti změn, s nimiž přicházíte teď?

„Vysvětlovali jsme a spousta seniorů to chápe. Dostávám mnoho reakcí od našich starších spoluobčanů, kteří mě ujišťují, že tomu rozumějí a pokládají naše kroky za správné. My nebudeme rušit valorizační mechanismus, ale jde o přiměřenost. Průměrná penze za naší vlády vzrostla o třicet procent a v historii ČR podobný nárůst v tak krátkém čase nikdy nebyl. A není ani v zahraničí. Je správné, že se důchody zvyšovaly, ale teď se ukázala problematičnost nastavení valorizačního mechanismu. Když byl zaveden, nikdo si nedovedl představit inflaci ve výši sedmi procent, natož sedmnácti. A chceme také opravit to, že se neustále rozevírají nůžky mezi důchody. Proto naše úprava směřuje k tomu, že více porostou nízké penze a méně ty vysoké. Z našeho hlediska tedy k tomu přistupujeme spravedlivě a systémově,“ podtrhnul Fiala.

Ztráta politických bodů

V anketě Deníku, jíž se zúčastnilo osm a půl tisíce lidí, vyjádřilo 88 procent čtenářů ochotu jít kvůli této vládní úpravě demonstrovat, takže pro vládu je to velmi ošemetná záležitost. Do Deníku také přišla spousta dotazů. Většina obsahuje kritiku vládu v této věci. A čtenáři Vladislav Novák, Miroslav Voneš, Věra Hutyová, Miroslav Hovorka nebo Petr Hrachovina politikům vyčítají, že nezměnili zákon, když šlo o jejich platy, ale na důchody sáhnout neváhají. „Proč si neuberete na platech i vy, když si myslíte, že přidáním důchodcům zruinujete stát?“ ptá se pan Hrachovina.

Kalkulačka důchodů:

„Na to je poměrně jednoduchá odpověď, byť asi ne všechny uspokojí. Zdůrazňuji, že my růst důchodů nezastavujeme, jenom snižujeme jeho výši. Platy politiků byly zmrazeny tři roky, takže nijak nerostly, proto nyní došlo ke skokovému navýšení. V případě příjmů politiků jsme se po třech letech vrátili k automatickému mechanismu, který valorizuje platy ústavních činitelů včetně soudců a státních zástupců. Udělali jsme to proto, že nepovažuji za úplně etické, aby politici sami rozhodovali o výši svých příjmů. Navíc tady byla řada soudních sporů o to, zda zmrazení platů bylo správné a zákonné. Mimochodem mechanismus, jímž se určuje růst platů ústavních činitelů, se odvíjí na jiném principu než u penzí. V našem případě je závislý na průměrné mzdě a její výši. Pokud by klesala průměrná mzda, půjdou dolů i platy politiků,“ ozřejmil situaci Fiala.

Mladé rodiny na inflaci doplácejí víc

Aby moderátorka demonstrovala, že situace není jednoduchá, vybrala i dotaz paní Dany, která Fialově vládě fandí, ale trochu ji rozčiluje, že myslí víc na seniory než na mladé lidi. „Není na čase začít vtloukat lidem do hlavy, že je zapotřebí se postarat o rodiny, které mají děti, pracují a odvádějí daně?“ ptá se a dodává, že její maminka pracovala celý život jako švadlena, má důchod 16 tisíc a nestěžuje si, protože nemusí každý rok kupovat dětem boty, bundy, platit kroužky, léky bez limitu. Je to složité vybalancovat?

„Je, ale my to musíme zvládnout. Spousta seniorů uvažuje jako maminka paní Dany a uvědomuje si důležitost mezigenerační solidarity. Přejí si, aby se jejich děti měly dobře, měly perspektivu. Tou myslí šanci na kvalitní vzdělání, pořízení bytu a slušný standard střední třídy. O to se naše vláda snaží. Právě proto je potřeba zasáhnout do takto vysoké valorizace penzí. Kdo to totiž zaplatí? Dnešní mladá generace, která bude muset splácet dluhy minulých vlád, a pokud bychom nic neudělali, zároveň by měla problém s vlastní penzí. Odpovědná politika musí myslet i na budoucnost, přestože za to v každý moment nesklízí zrovna potlesk. Jen prosím všechny, kteří se v anketě vyjádřili, že by šli demonstrovat, aby si promítli, jak jim roste penze, jak se mají jejich děti nebo známí v produktivním věku. Ať přemýšlejí nad mezigenerační solidaritou. K různým sociálním skupinám se musíme chovat spravedlivě a přijímat opatření, abychom spravedlnosti dosáhli,“ uzavřel 24. debatu Deníku premiér Per Fiala.