Odborníci začali kompletní přestavbu a digitalizaci systému centrální evidence. „Aby se dostala k řidičům informace o uzavírce, musí úředníci vše přepsat do systému. To je zdlouhavé. Plánujeme, že podklady už by projektanti dodávali v elektronické podobě,“ říká odborník na informatiku v dopravě a zároveň vedoucí projektu Marek Ščerba.

V Česku funguje nová podoba Centrální evidence uzavírek už více než deset let. Od té doby však technologie urazily ve vývoji pořádný kus cesty. Současný systém přepisování uzavírek do textu je tak již za svým zenitem. „Systém nezvládá ani obrázky v projektové dokumentaci. Úředníci jej proto musí přepsat do textové podoby. Při tom vznikají nepřesnosti, které jsou následně přebírané,“ vysvětluje Ščerba.

Odstup jeden a půl metru by měli dodržovat řidiči při předjíždění cyklistů podle nového návrhu.
Povinný odstup aut od cyklistů: Nehod mírně ubylo, ale spory pokračují

V rámci lepšího předávání dat do palubních systémů vozidel se počítá s takzvanými kooperativními body. Jednoduše řečeno wifi body u silnice. V současné době se jejich používání testuje na zhruba dvou set kilometrech českých dálnic. Pomocí nich a speciálního softwaru v automobilech mohou řidiči získávat aktuální informace na trase do palubní navigace. Smutnit ale nemusí ani majitelé starších vozů, aktuální přehled budou mít i šoféři jedoucí se zapnutou navigací v mobilním telefonu. „Řidiči nejenže dostanou upozornění o uzavírce, ale zároveň také instrukce, jak ji objet. Kam odbočit, v jakém pruhu se držet, jak dlouho," připomíná Ščerba.   

Projekt C-Zone  

Projekt C-Zone je zaměřen nejen na řidiče, ale i na úředníky a jejich rozhodování o omezeních na silnicích. Zatímco dnes je nutné spolu s žádostí o uzavírku silnice získat vyjádření dopravních odborů, úřadů a podobně na nejrůznějších místech, podle připravované novinky by vše mělo být ve stylu – jedna akce, jedna žádost, jeden úřad, jeden proces. „Zjednodušení, a především digitalizace procesu bude mít zásadní vliv na informační servis pro řidiče. Dostanou se k nim informace mnohem rychleji. Rychleji se vyřídí i a posoudí žádost o uzavírku," podotýká odborník na informatiku v dopravě.

Tři roky byly peklo. Divím se, že jsem neumřela ani neutekla, říká Olga Roučková

To není jediná výhoda připravované přeměny. Tou další by mělo být reálnější posouzení dopadů plánované uzavírky v rámci širšího regionu. K tomu by měla sloužit počítačová simulace. Data bude sbírat z přístrojů a senzorů rozmístěných podél silnic. V praxi by tak nemělo docházet k tomu, aby se opravovaly dvě vytížené silnice v jedné lokalitě a kolabovala doprava. Simulace vše vyhodnotí s ohledem na provoz ale i uzavírky v okolí.

Přechod k lepšímu ovšem tak rychlý nebude. I když je ukončení projektu naplánováno na leden příštího roku, zavedení do praxe bude trvat déle. Důvodem je legislativa. „V zákonech se nepamatuje na možnost předkládat dokumenty v elektronické podobě. To je potřeba změnit,“ dodává Ščerba.

Nejen projekt C-Zone ale i 117 obdobných výzkumů zaměřených na inovace a modernizaci v dopravě finančně podpořilo v rámci dotačního programu Doprava 2020+ ministerstvo dopravy. Celkem rozdělilo 1,3 miliardy korun. Další vlna dotační podpory projektů začne už v příštím roce a potrvá sedm let. „Nový program počítá s výdaji 2,6 miliardy korun. Veřejné soutěže se budou vyhlašovat každý rok,“ přibližuje ministr dopravy Martin Kupka.