Kdo z nich má pravdu?
Ústavní zákon o bezpečnosti je založený na tezi, že do 30 dnů má stav nouze k dispozici vláda. To, co je nad 30 dnů, schvaluje Poslanecká sněmovna, protože s nouzovým stavem jsou spojeny možnosti poměrně významných zásahů do základních práv, jichž jsme svědky od března. Proto je to nastaveno tak, že nemá rozhodovat vláda, která z toho těží, proto je to ponecháno na vůli Poslanecké sněmovny.
Měla by o tomto rozhodnutí proto sněmovna znovu hlasovat?
Sněmovna řekla, že s prodlužováním nesouhlasí, takže vláda už nemá sněmovnu o co požádat a sněmovna nemá o čem rozhodovat. Vláda o tom rozhodnout nemá, pokud to udělá, je to podle mě protiústavní.
Co tedy nynější situace prakticky znamená?
Pokud Poslanecká sněmovna říká, že už nouzový stav nechce, tak není na vládě, aby o něm rozhodla znovu. Proto je její postup ústavně pochybný. Jestli vláda nouzový stav vyhlašuje ze svého podnětu nebo z podnětu hejtmanů, v tomhle ohledu není podstatné.
Takže „omluvenka“ pro ministry, že nouzový stav vyhlásili kvůli hejtmanům, podle vás neplatí?
Ta žádost hejtmanů je podstatná v kontextu krizového zákona. Tam je to koncipováno tak, že hejtmani mají k dispozici stav nebezpečí a když se ukáže, že tento stav jakožto soubor právních instrumentů k potírání té dané krizové situace nestačí, tak mají možnost obrátit se na vládu a požádat ji o vyhlášení nouzového stavu. Ale to neznamená, že ta vláda to musí udělat. A zejména to neznamená, že vláda to musí udělat ve chvíli, kdy to udělat ani nemůže, protože Poslanecká sněmovna jí řekla, že už nechce nouzový stav. Takže žádost hejtmanů na tom nic nemění.