Stávku ale zatím odbory považují za nejzazší řešení a v přípravě v tuto chvíli není. „Pokud bychom měli organizovat stávku, tak až v případě, že by selhal jakýkoliv dialog,“ řekla předsedkyně odborů Dagmar Žitníková. Připouští ale, že jednání s vládou jde ztuha. „Situace ve zdravotnictví, zvláště v nemocnicích je dle mého názoru poměrně napjatá a náročná,“ potvrdila.

Vláda v loňském roce snížila objem peněz do zdravotnictví, meziroční navýšení úhrad za poskytovanou zdravotní péči se pohybuje okolo osmi procent. „Ministr Válek sdělil, že toto navýšení umožňuje zvýšit platy a mzdy o čtyři až šest procent. Jenže vláda žádný konkrétní krok, kterým by zajistila, aby peníze doputovaly až k lidem, neudělala,“ vysvětlila Žitníková.

Lékárna. Ilustrační foto
Ve které lékárně mají můj lék? V cizině to lidé vidí na webu, Česko zatím váhá

Odbory navrhovaly navýšit platové tarify a úrovně zaručené mzdy. Opakovaně také, aby měli všichni zdravotníci nárok na stejné základní platové tarify, bez ohledu zda pracují ve státním, krajském, nebo soukromém zařízení.

Výdělky sester se liší

Odměňování zdravotníků napříč oborem je totiž různé a někdy se liší i o více než deset tisíc korun. Dokládají to také zjištění Českého statistického úřadu (ČSÚ). „Zatímco sestry zaměstnané ve zdravotnických zařízeních přímo řízených Ministerstvem zdravotnictví nebo v příspěvkových organizacích krajů vydělávaly v průměru 63 tisíc korun měsíčně, mzdy sester a porodních asistentek v soukromých zařízeních dosahovaly 45 tisíc korun měsíčně,“ porovnal ČSÚ v publikaci Mzdy ve zdravotnictví vydané v roce 2022.

ČSÚ také poznamenává, že se objevují i propastné rozdíly mezi jednotlivými regiony nebo třeba mezi výdělky mužů a žen, byť pracují na stejných pozicích. Muži berou někde i o jedenáct tisíc více než ženy.

Vláda podle odborářů ale úpravě tarifů podle jejich návrhů nakloněná není. „Vláda sdělila, že tento krok nepodnikne, že rozhodně nepřidá tímto způsobem, který by zajistil základní zvýšení pro všechny. Letos je tedy situace taková, že v mnoha nemocnicích se platy nezvýšily, lidé při 15procentní inflaci nedostali nic,“ doplnila Žitníková. Zdravotníci teď čekají na další jednání se zástupci vlády, ale s optimismem ho zatím nevyhlížejí. „Příslib nemáme žádný, což je pro zdravotníky obrovské zklamání a deziluze,“ připustila Žitníková.

Příspěvky na kroužky, obědy nebo péči o chrup. To dětem mimo jiné nabízejí jednotlivé zdravotní pojišťovny v Česku. Ilustrační snímek
Na co dětem přispívají pojišťovny? Peníze putují na kroužky i dietní obědy

Ministerstvo zdravotnictví se toho, že by zdravotníci po vzoru zahraničních kolegů vyšli do ulic i v Česku, neobává. „Takový stav podle nás nyní nehrozí. Platy zdravotníků se u nás v posledním období zvyšovaly a ke stávkám nevidíme důvod,“ komentoval stanovisko resortu jeho mluvčí Ondřej Jakob.

„Poslanecká sněmovna schválila v loňském roce pravidelnou valorizaci plateb za státní pojištěnce, čímž jednoznačně stabilizovala příjem zdravotnictví na další roky. Konkrétní procenta pak budou konkretizována v rámci jednání o úhradové vyhlášce, která probíhají každý rok,“ doplnil k navýšení platů v dalších měsících.

Podmínky zdravotníků jsou tikající bomba, říká WHO

Světová zdravotnická organizace (WHO) na konci loňského roku označila stavy zdravotnických systémů napříč Evropou za tikající bombu. „Nedostatek zaměstnanců, nedostatečný nábor a udržení zaměstnanců, migrace kvalifikovaných pracovníků, neatraktivní pracovní podmínky a špatný přístup k příležitostem dalšího profesního rozvoje ničí zdravotnické systémy,“ uvedl ředitel WHO pro Evropu Hans Henri P. Kluge.

Velká část zdravotníků po covidu navíc obor opustila, další pociťují syndrom vyhoření. To všechno povede jen k dalšímu nedostatku zaměstnanců. „V některých zemích více než 80 procent sester uvedlo nějakou formu psychického utrpení způsobeného pandemií. WHO/Evropa obdržela zprávy, že až 9 z 10 sester oznámilo svůj záměr opustit svou práci,“ varoval Kluge. Organizace proto apeluje na vlády, aby si v příštích měsících ve svých zemích vzaly zdravotnictví jako prioritu.

Ilustrační foto
Mladý lékař odešel do Německa. Na českých fakultách je málo praxe, domnívá se

Nedostatek pracovních sil v českém zdravotnictví ale podle Ministerstva zdravotnictví jen zvyšování platů nevyřeší. „Nedostatek personálu je dán i fyzickým nedostatkem lékařů některých odborností, případně nízkou atraktivitou některých nemocnic jako zaměstnavatelů – z mnoha různých důvodů, například z důvodu umístění, spektra péče, akreditace pro vzdělávání a podobně,“ vyjmenoval mluvčí resortu Jakob.

Podle Žitníkové ale i v tomto bodě vláda návrhy odborů nevnímá. „Opakovaně jsme Ministerstvu zdravotnictví navrhovali zvýšit počet zdravotníků, hlavně sanitářů, zavést stipendia pro studenty, benefity pro zdravotníky a také výše zmíněný jednotný systém odměňování. Zatím na to nikdo neslyší. Je otázkou, zda zdravotníci nadále vydrží. Morálním apelem chleba nezaplatíš a doba se mění,“ dodala Žitníková.