Kliknutím zvětšíteDálniční síť se do konce letošního roku rozšíří o zhruba dvacet kilometrů. Nejvíce to bude na dálnici D35, stěžejní spojnicí Čech a Moravy. Po novém, téměř patnáct kilometrů dlouhém dálničním úseku Časy–Ostrov by se řidiči měli poprvé projet dva dny před Štědrým dnem. Aby tak mohli učinit zcela legálně, budou muset mít již zakoupenou elektronickou dálniční známku. Zmíněný úsek je totiž zahrnutý v současné době platné vyhlášce. Stejné je to i u dalších úseků, a to například na dálnici D46 u Drysice.
V příštím roce se seznam zpoplatněných dálničních úseků rozšíří o dalších zhruba 35 kilometrů. Konkrétně se jedná o obchvat města Louny na dálnici D7 (Ústecký kraj), dále o nové úseky na D48 (Moravskoslezský kraj), a to Bělotín – Jeseník nad Odrou a Palačov – Nový Jičín-centrum. Platit budou muset i řidiči plánující využívat 11kilometrový úsek dálnice D3 Pohůrka–Krasejovka (Jihočeský kraj).
Zpoplatnění posledně jmenovaného úseku se nelíbí Jihočeskému kraji. Podle Jihočechů jde o popření funkce dálnice D3 jako městského okruhu. „S ohledem na bezprostřední návaznost dálnice D3 v úseku Pohůrka–Roudné na městský okruh a síť místních komunikací existuje reálná obava, že vozidla tranzitní dopravy ve snaze ušetřit náklady na mýtném budou využívat lokální silniční síť a síť místních komunikací, čímž nepřiměřeně tuto síť zatíží a zhorší tím dopravní situaci a zatížení obyvatelstva v českobudějovické aglomeraci,“ napsal Jihočeský kraj v připomínce na ministerstvo dopravy.
Na jeho stranu se staví i Svaz měst a obcí České republiky. Ministerstvo dopravy nicméně argumentuje, že doposud neslevilo ze zásady zpoplatňování nových dálničních úseků. A do budoucna nehodlá tuto zásadu měnit. Stejně tak nesouhlasí s tvrzením, že kvůli mýtnému budou kamiony úsek objíždět. „Spíše se bude jednat o nevyužití předmětného úseku jako takového, a lze usuzovat, že úsek bude plně využíván až po dostavění tunelu Pohůrka a zprovoznění celého obchvatu města Českých Budějovic,“ uvedl za resort dopravy jeho mluvčí František Jemelka.
Stejné ceny
Na začátku letošního roku to vypadalo, že šoféři budou muset při pořizování elektronických dálničních známek sáhnout hlouběji do kapsy. Ministr dopravy Martin Kupka zvažoval zvýšení cen kvůli rostoucí inflaci. Připomněl přitom, že cena známek se za posledních deset let prakticky nezměnila, naopak dálniční síť se výrazně rozšířila. Nakonec to ale byla právě rekordní inflace, které donutila Kupku od zdražení couvnout. Zatím.
V Česku lze zakoupit přes portál edalnice.cz roční známku za 1 500 korun, 30denní za 440 korun a 10denní za 310 korun. I když některým řidičům mohou připadat ceny už tak vysoké, v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie tomu tak není. „Pokud se bavíme o absolutním číslu, patří Česko spíše do té spodní části tabulky,“ říká mluvčí ÚAMK Igor Sirota. Potvrzuje to i srovnáním tuzemské dálniční sítě s tou na Slovensku. „Její délka je poloviční, přesto zde řidiči zaplatí za roční elektronickou známku skoro stejně jako v Česku,“ podotýká Sirota.
Jen pro srovnání – na Slovensku vyjde roční elektronická známka na 50 eur (při kurzu 24,56 korun za euro je to 1 228 korun) a pořídit ji lze jen elektronicky. V Rakousku je možné koupit jak klasickou nalepovací známku, tak i elektronickou. Za známku platnou rok zaplatí šoféři 93,80 eur (2 303 koruny). V Německu řidiči osobních aut mohou využívat dálnice zdarma.
V prosinci to budou dva roky, kdy v Česku odstartovala změna v systému pořizování dálničních známek. Původní nalepovací na čelní sklo nahradily elektronické. Od té doby se jich prodalo přes 12,4 milionů, z toho letos téměř polovina. „Nejvíce se letos prodalo zatím desetidenních známek, a to lehce přes tři miliony,“ říká Jana Jandová z Centra dopravních informačních systémů Ministerstva dopravy ČR.
Česko tranzitní
Díky své poloze ve středu Evropy je Česká republika jakousi spojkou východní a západní části „Starého kontinentu“. Potvrzují to i data ministerstva dopravy. Podle nich má Česko největší podíl plátců mýtného ze zahraničí na celkovém výběru mýtného v Evropě. V srpnu se dokonce přiblížil k hranici padesát procent. Dopravci s vozidly registrovanými v zahraničí uhradili více než 608 milionů korun.
Ze statistik vyplývá, že většina kamionů využívá především dálniční sítě, na silnice prvních tříd míří necelých 30 procent. Nejvíce Českém projíždějí nákladní soupravy z Polska, Slovenska, Rumunska a Maďarska.
9
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
