„Chtěla bych koupit tahle kurva kvalitní okna z Ukrajiny, která po výbuchu ruské bomby, co převracela tato auta, zůstala úplně neporušená. A prosím přibalit i tu kurva kvalitní omítku z toho domu, kterou výbuch nejenže nezničil, ale dokonce ani nezašpinil. Tak v téhle válce Rusko – USA na Ukrajině si agresorské špíny z USA dovezly na Ukrajinu i filmaře kovbojek z Hollywoodu. Myslí si, že jsme úplní idioti!!!“ stojí v úvodu slovensky psaného příspěvku, který se začal šířit na českých i slovenských sociálních sítích.

Příspěvek komentuje fotografii ukrajinského vojáka, jenž s doprovodem skupinky malých dětí prochází kolem převrácených aut, ležících před zřejmě nepoškozenou budovou.

Nemůže jít o realitu, tvrdí dezinformátoři

Tento post se v Česku objevil například ve facebookové skupině Přátelé Ruska v České republice a ve skupině nazvané X, na Slovensku ve skupinách Pravda zvíťazí, zlo porazíme !!!, Stredisko na zverejňovanie zločinov skorumpovaných politikov a ich poskokov, Slovensko patrí občanom-Odstavme oligarchov a ich bábky !, Som vlastenec, volím stranu Vlasť, Zachráňme Slovensko - aktívni občania, Kto za pravdu horí a v dalších (jejich názvy jazykově neupravujeme - pozn. red.). Další lidé ho sdíleli individuálně.

V Česku se příspěvek začal více šířit třeba z profilu uživatelky označované jako Jana Bradová, sdílející převážně prorusky zaměřené propagandistické příspěvky. Zveřejnila ho v úterý 19. dubna krátce před třetí ráno a do středy 20. dubna poledne dosáhl 58 sdílení.

Ukrajinský voják u mrtvého civilisty.
Byla ukrajinská Buča operací pod falešnou vlajkou? Známá fakta mluví proti

Komentáře řady uživatelů svědčí o tom, že věří ve zinscenovanost snímku. „To, co je na fotce, ať už je to odkudkoli, nemůže být reálná situace. Jsou to obrázky upravené přes photoshop nebo podobné programy na úpravu fotek… Ale fakt se zapomnělo na ta kvalitní plastová okna, to jim asi nedošlo,“ napsal ve svém komentáři pod zmíněným příspěvkem například jeden slovensky píšící uživatel, který jej rovněž sdílel.

Celý příspěvek vychází z narativu šířeného oficiálními ruskými informačními kanály, že záběry a fotografie zabitých lidí i dalších škod způsobených na Ukrajině představují jen nafilmované scénky a všechno bylo naaranžováno uměle. Tuto verzi událostí zdůrazňují ruské úřady i ruská média především při vysvětlování masakru civilistů v ukrajinské obci Buča nedaleko Kyjeva.

Z Buči pochází i originál fotografie, využité pro výše uvedený hoax. Snímek však není zinscenovaný ani digitálně upravovaný. Je původní, autentický a vznikl opravdu v Buči.

Ve skutečnosti jde o skutečný snímek reportéra AP

Autorem fotografie je reportér mezinárodní tiskové agentury Associated Press (AP) Rodrigo Abd, který spolu s další reportérkou AP jménem Cara Anna navštívil Buču začátkem dubna poté, co ji získaly zpět ukrajinské síly a pustily do ní novináře.

Snímek pořídil v pondělí 4. dubna 2022 a umístil jej do obsáhlé fotoreportáže o dětech z této obce, která vyšla na webových stránkách AP News 12. dubna 2022 s titulkem: „To není konec“: Děti, které přežily horor v Buči. V této reportáži provázel fotografii popisek: „Ukrajinský voják prochází s dětmi kolem aut zničených kvůli válce proti Rusku v Buči na předměstí Kyjeva na Ukrajině, pondělí 4. dubna 2022“. 

V ukrajinských inscenovaných videích hrají herci! spustili ruští dezinformátoři. Na záběrech jsou opravdu herci. Záběry však nepocházejí z inscenovaných videí, ale z natáčení seriálu
Násilí na Ukrajině fingují herci, šíří se lži sítěmi. Fota pocházejí odjinud

Celá reportáž přináší řadu fotografií dětí z této obce, s nimiž měli reportéři AP možnost hovořit a převyprávět jejich příběh. V textu jsou jmenovitě zmíněni sourozenci Vlad, Vova a Sophia Drahunovi, kteří žijí jen s otcem Ivanem, protože jejich matka Maryna v březnu během ruské okupace Buči zemřela. Reportáž podrobně popisuje a fotograficky dokumentuje, jak Buča vypadá, a zachycuje příběh rodiny, která přestála měsíční ruskou okupaci ve vybetonovaném suterénu domu, v němž bydlela. 

Ukrajinské síly získaly znovu město na přelomu března a dubna a první novináře do něj pustily 2. dubna. Novináři agentury AP v Buči osobně viděli v ulicích ležet několik desítek těl zabitých lidí, z nichž mnozí byli zastřeleni zblízka a někteří měli ruce svázány za zády. Nejméně třináct těl leželo v okolí a uvnitř budovy, kterou podle místních obyvatel ruské oddíly používaly jako svou základnu. Podle místních úřadů bylo mezi mrtvými nejméně šestnáct dětí.

O praporu Azov se nejvíce mluví v souvislosti s děním v přístavním městě Mariupol na břehu Azovského moře, které bylo zničeno ruským bombardováním
CNN rozebírá roli Azovu v ukrajinském konfliktu. Titulek zneužili dezinformátoři

Obsáhlá fotodokumentace celé Buči, napáchaných škod i mrtvých těl, zajištěná řadou novinářů, vylučuje možnost, že by mohlo jít o škody zinscenované. „Tvrzení, že záběry zvěrstev ve městech opuštěných ruskými jednotkami jsou falešné nebo zinscenované, naznačuje spiknutí obrovského rozsahu zahrnující stovky vojáků, civilistů a novinářů. Takový scénář je vysoce nereálný,“ uvedl časopis Newsweek v obsáhlém materiálu ověřujícím všechna fakta z bučského masakru.

Deník proti fake news.Deník proti fake news.Zdroj: DeníkRodrigo Abd, jenž je autorem hoaxem zpochybňovaného snímku, nikde neuvádí, že by převrácení aut způsobil právě výbuch bomby. Jak přesně se tyto vozy dostaly na střechu, je těžké říci bez očitých svědků. Mohlo k tomu dojít například i při průjezdu těžké vojenské techniky nebo mohlo jít o vandalský čin. V každém případě na tom, že se za zničenými auty objevuje zřejmě nepoškozená budova, není nic zvláštního. Buča byla okupována, ne plošně bombardována. Rusové se pohybovali přímo v ulicích, strávili měsíc ve městě a neměli žádný důvod bombardovat své vlastní pozice. Proto je logické, že se vedle zničených budov objevují i domy nepoškozené.

„Pár kroků od Vladova domova používalo pár Rusů jako svou základnu mateřskou školu. Tu proto nechali nedotčenou, zatímco ostatní budovy kolem utrpěly škody. Obaly použitých dělostřeleckých granátů zůstaly ležet podél plotu na dvoře,“ popisují jeden z příkladů nepoškozeného domu reportéři AP Abd a Anna ve svém článku.