Kliknutím zvětšíteÚtoky na komplex Záporožské jaderné elektrárny, které se stupňují v souvislosti s rozhořením bojů na jihu Ukrajiny, vyvolaly obavy z přízraku jaderné katastrofy. Dozorčí orgán OSN i světoví lídři proto chějí umožnění návštěvy prostoru, která by posoudila reálné škody na elektrárně.
Jaderní odborníci po celém světě se mezitím snaží vyvrátit některé poplašné zprávy a vysvětlují, že pokud by došlo k jaderné havárii, hlavní nebezpečí hrozí nejbližšímu okolí elektrárny a neopravňuje k celoevropskému poplachu a panice. Odborníci se zvláště obávají jakéhokoli srovnávání s černobylskou katastrofou, jejíž opakování je podle nich nepravděpodobné.
„Není příliš pravděpodobné, že by mělo k poškození Záporožské jaderné elektrárny dojít,“ řekl CNN prezident Evropské jaderné společnosti Leon Cizelj. „A pokud by se tak stalo, což je opravdu velmi nepravděpodobné, tak by radioaktivní problém postihl především Ukrajince, kteří žijí v okolí. Rozhodně by se nešířil po celé východní Evropě, jako tomu bylo v případě Černobylu,“ dodal.
„Pokud bychom to měli aplikovat na nějaké situace z minulosti, nejbližším přirovnáním by v případě nejhoršího scénáře mohla být havárie v japonské Fukušimě,“ vysvětlil Cizelj s odkazem na vážnou, ale spíše lokální havárii v japonské elektrárně v roce 2011.
Nejpalčivějšímu nebezpečí by čelili Ukrajinci žijící v okolí elektrárny, která se nachází na břehu řeky Dněpr jižně od města Záporoží, a ukrajinští zaměstnanci, kteří v komplexu dosud pracují.
Americká CNN přinesla nejdůležitější informace o střetech v záporožské jaderné elektrárně a o tom, jaké by mohly být jejich důsledky:
Co se děje v Záporožské elektrárně?
Podle společnosti Energoatom, spravující ukrajinské jaderné elektrárny, poškodil v posledních týdnech požár v Záporožské elektrárně suchý sklad. V něm jsou uloženy sudy s vyhořelým jaderným palivem a také detektory pro monitorování radiace.
Podle šéfa Mezinárodní agentury pro atomovou energii OSN (IAEA) Rafaela Grossiho došlo 5. srpna v důsledku několika výbuchů v blízkosti elektrického rozvaděče k výpadku proudu a jeden reaktor byl odpojen od elektrické sítě. Grossi sdělil Radě bezpečnosti OSN: „Situace se zhoršila do té míry, že je velmi znepokojující“.
Kyjev opakovaně obvinil ruské síly, že v komplexu skladují těžké zbraně a používají jej jako úkryt a zázemí pro útoky, protože vědí, že Ukrajina nemůže palbu opětovat, aniž by riskovala zasažení jednoho ze šesti reaktorů elektrárny.
Moskva mezitím prohlásila, že na tento areál se zaměřují ukrajinské jednotky. Obě strany se tedy snaží ukázat prstem na tu druhou a mluví o jaderném terorismu. Stále častěji se ozývají výzvy, aby komplex mohla navštívit mise IAEA. Boje však navzdory obavám pokračují.
V úterý ukrajinské úřady uvedly, že město Nikopol, ležící za řekou Dněpr nedaleko elektrárny, se opět dostalo pod raketovou palbu. „Ostřelování ohrožuje bezpečnost operátorů pracujících v areálu a objevily se zprávy, že jeden pracovník byl zasažen šrapnelem a převezen do nemocnice,“ řekl CNN manažer komunikace Světové jaderné asociace se sídlem v Londýně Henry Preston. Profesionalitu pracovníků za okupace označil za „pozoruhodnou“ a využívání funkční elektrárny k vojenským aktivitám za „bezohledné“.
Jak bezpečné jsou jaderné reaktory elektrárny?
Moderní jaderné elektrárny jsou mimořádně dobře vyztuženy, aby zabránily poškození při nejrůznějších útocích, například při zemětřesení, a Záporoží není výjimkou.
„Stejně jako všechny jaderné elektrárny obsahuje i Záporožská různé bezpečnostní systémy, které jsou za normálních okolností vysoce účinné,“ řekl spoluředitel programu jaderné politiky Carnegie Endowment for International Peace James Acton. „Problém je v tom, že jaderné elektrárny nejsou navrženy pro válečné zóny a za určitých okolností by všechny tyto systémy mohly selhat,“ dodal.
Šest reaktorů elektrárny, z nichž v současné době fungují pouze dva, je chráněno ocelí a metr silným betonovým pláštěm. „Náhodné ostřelování to opravdu nemůže zničit,“ řekl Cizelj. „Pokud by se reaktory staly terčem útoku záměrného, cíleného ostřelování, riziko by se zvýšilo, ale i to by vyžadovalo velmi, velmi kvalifikovanou operaci,“ uvedl.
Ukrajina sice není členem Evropské unie, ale Cizelj pro CNN uvedl, že bezpečnostní opatření v Záporoží budou podle něj srovnatelná s opatřeními v zemích Unie, kde elektrárny musí dodržovat přísná pravidla jaderné bezpečnosti.
Jaký je nejhorší scénář?
Jaderné elektrárny používají řadu pomocných bezpečnostních systémů, jako jsou dieselové generátory a externí připojení k síti, aby udržely reaktory chladné. V Záporoží se také používá sprejové jezírko, nádrž, ve které se chladí horká voda z vnitřku elektrárny. Pokud by tyto systémy selhaly, došlo by k rychlému zahřátí jaderného reaktoru a k jeho roztavení.
To by byl podle odborníků nejhorší možný scénář. Vysvětlili však, že i když by to bylo katastrofální na místní úrovni, nemělo by to zásadní dopad na Evropu v širším měřítku. „Hlavním nebezpečím je zde poškození systémů potřebných k udržení paliva v reaktoru v chladu - vnějšího elektrického vedení, nouzových dieselových generátorů, zařízení k odvádění tepla z aktivní zóny reaktoru. Ve válce by oprava tohoto zařízení nebo zavedení protiopatření mohly být nemožné. V nejhorším případě by se palivo mohlo roztavit, což by mělo za následek rozšíření velkého množství radioaktivity do životního prostředí,“ řekl Acton.
Riziko představuje také útok na stavby sloužící ke skladování vyhořelého jaderného paliva s možností uvolnění radioaktivního materiálu do okolí. Podle odborníků by se však nedostal daleko.
Šéf společnosti Energoatom Petro Kotin uvedl, že jeden z úderů, který se odehrál na začátku srpna, byl blízko skladiště zpracovaného paliva. „Je to velmi nebezpečné, protože rakety dopadly 10 až 20 metrů od skladu. Kdyby zasáhly kontejnery se zpracovaným palivem, došlo by k radiační havárii,“ řekl v ukrajinské televizi. „Pokud by byl zasažen jeden kontejner, byla by to lokální havárie na území elektrárny a na blízkém území. Pokud to budou dva až tři kontejnery, zasažená oblast se zvětší,“ dodal.
V čem se Záporoží liší od Černobylu?
Ostřelování okolí Záporoží vyvolalo varování před dalším Černobylem - nejhorší jadernou katastrofou na světě.
Mezi oběma ukrajinskými elektrárnami však existuje řada rozdílů a odborníci trvají na tom, že opakování pohromy z roku 1986 je v podstatě nemožné.
V černobylské elektrárně byly použity reaktory RBMK z dob Sovětského svazu s grafitovým moderátorem, které postrádaly moderní ochrannou konstrukci - betonovou a ocelovou kopuli, jež má zabránit jakémukoli úniku radiace.
Jaderná elektrárna Záporoží
Naproti tomu každý ze šesti reaktorů v Záporožské elektrárně je tlakovodní reaktor uzavřený v masivní ocelové nádobě, umístěné v betonové ochranné budově. Konstrukce se nazývá VVER, což je ruská zkratka pro vodní energetický reaktor. „Brzdy těchto typů reaktorů jsou mnohem lepší. Pokud by došlo k poškození těchto reaktorů, bylo by mnohem snazší je odstavit,“ řekl Cizelj.
Rozsah hypotetické jaderné havárie by byl dle expertů také mnohem menší než v případě Černobylu. Po havárii v roce 1986 se radioaktivní spad rozptýlil po velké části severní polokoule, přičemž podle IAEA bylo kontaminováno přibližně 150 tisíc kilometrů čtverečních v Bělorusku, Rusku a na Ukrajině. Tato kontaminace se rozšířila až pět set kilometrů severně od místa havárie.
V případě Záporožské elektrárny by se dle odborníků radioaktivní spad šířil asi 10 nebo 20 kilometrů od Záporoží, než by přestal představovat vážné zdravotní riziko. „Pokud by se někomu podařilo způsobit roztavení reaktorů, mohly by plyny uniknout do atmosféry a ty by se šířily s větrem. Se postupující vzdáleností dochází k ředění se vzduchem, takže se pak dopady na životní prostředí a zdraví lidí snižují,“ řekl Cizelj.
Pro lidi žijící na válkou zmítané jižní Ukrajině však jaderná katastrofa nepředstavuje to nejbezprostřednější nebezpečí. „Když to srovnáte s ostatními riziky, kterým čelí, není toto riziko příliš velké,“ dodal prezident Evropské jaderné společnosti.
9
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
