K čemu je Česku „dobré“ nemít euro?

Bulharský premiér Bojko Borisov nemusel dlouho přemýšlet, aby zrušil to, co bylo vyhlášeno a vyhlásil to, co bylo zrušeno. „Termín není duben, ale červenec,“ uváděl Borisov na konci února, když oznamoval, kdy Bulharsko učiní poslední kroky pro přijetí eura. Jenže pak přišla do EU koronakrize a brzy po jejím vrcholu i společné plány Unie na záchranu ekonomik členských států. Plány, kde si země eurozóny pomáhají více než ty ostatní.

V turistice porážela Unie svět. A teď?

Borisov, jehož země je přes slušný růst minulých let stále nejchudší v EU, si rychle spočítal, že pro Bulharsko bude výhodné si na tyto peníze sáhnout. A tak se červencový termín zase změnil na konec dubna. „Současná koronavirová krize ukazuje, že členské státy eurozóny a ty země, které jsou už do ERM-2 zařazeny, budou mít po odeznění pandemie k dispozici miliardy eur na oživení ekonomiky, zatímco ostatní si budou muset půjčovat za vyšší úrok,“ zdůvodnil Borisov krok své vlády.

Česko nic takového udělat nemůže, na rozdíl od Bulharska neučinilo nutné přípravné kroky, takže českým politikům nezbývá než dál tvrdit, jak je pro nás „nemít euro“ výhodné. „Výhody toho, že nejsme součástí eurozóny, výrazně převažují,“ uvádí například viceguvernér České národní banky Marek Mora. Podle něj jsou jasnou nevýhodou eura rozpory mezi severem a jihem eurozóny, které nyní eskalují.

„Tím, že nejsme na rozdíl od Bulharska ani v oné čekárně na euro, tedy v evropském stabilizačním mechanismu (ESM), přichází Česko o výhodné půjčky. ESM by měl zemím eurozóny poskytnout úvěry až do výše dvou procent jejich HDP,“ říká ale Aneta Zachová, šéfredaktorka serveru Euroactiv.

V českém případě by se jednalo o úvěry ve výši přes šest set miliard korun, dvojnásobek nyní plánovaného deficitu rozpočtu. Podle Zachové například už dnes předlužené Itálii mohou pomoci k nižším úrokům záruky EMS, kde je i finančně velmi zdravé Německo.

Rozpočet EU se musí proměnit. Unie potřebuje záchranný plán

Česko si bude muset půjčovat samo za sebe, což může být výrazně dražší. Někteří čeští politici i ekonomové sice uvádí, že pro Česko mluví nízký státní dluh. Ale ten má Bulharsko spěchající nyní do eurozóny ještě nižší.

Podobně bude také podle Zachové Česku zapovězena pomoc Evropské centrální banky, kde se uvažuje o nákupu dluhopisů zemí eurozóny ve výši výrazně převyšující 750 miliard euro.

Biliony eur

Evropská komise pak na základě dohody virtuálního unijního summitu připravuje „fond obnovy“, ve kterém může být celkově až 1,5 bilionu eur (asi 40 biliónů korun) a pomohl rozjet hospodářství koronavirovou krizí nejhůře postižených států. Ale i celých odvětví ekonomiky, od automobilek až po cestovní ruch. „Nemluvíme o miliardách, mluvíme o bilionech,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová k tomu, kolik by měla EU jako celek, tak jednotlivé státy, dát do rychlého rozjezdu hospodářství.

„Fond by měl být dostatečně velký a měl by být zaměřen na odvětví a zeměpisné části Evropy, které jsou zasaženy nejvíce, a určen specificky k řešení této bezprecedentní krize,“ řekl k tomu předseda Evropské rady Charles Michel.

Soud EU nařídil Polsku přerušit činnost komory, která trestá soudce

Po počátečním odporu Německa se zdá, že největší unijní ekonomika si uvědomuje, že nemůže nechat nejpostiženější státy jihu Evropy na holičkách. Německo už předběžně souhlasilo s jedním bilionem eur, byť trvá na kontrole toho, na co se budou peníze vydávat. V tom je zajedno i s Bruselem.

„Musíme pečlivě vyhodnotit dopad krize na evropskou ekonomiku, členské státy, ale také na specifické sektory,“ říká Leyenová. I u celkové pomoci EU platí, že největší slovo u jejího rozdělování mají „země eura“, které v Unii dominují.

„Výhodou“ Česka je naopak kurz koruny. Ten vůči euru během koronakrize výrazně devalvoval. Čechům se tak zdraží zboží z dovozu, sníží v eurech příjmy, ale čeští exportéři vydělají více.