Kliknutím zvětšíteKdyž se řekne Tokio, tak si asi většina Čechů vybaví záběry z nejrušnější křižovatky, kde jeden z přechodů vede dokonce diagonálně přes křížení ulic. Po zebrách se valí tisíce Japonců, tělo na tělo, hlava na hlavě. A většina z nich má na ústech roušku. A nejsou to aktuální záběry z posledních dní, klidně to mohou být snímky staré dvacet let.
Jedním z důvodů, proč taková megalopole jako Tokio a další japonská velkoměsta zvládají pandemický útok, je dlouhodobý, pro Evropana až obsesivní důraz na osobní hygienu. Masky přes ústa – stejně jako odkašlávání do kapesníku či pokrčeného loktu, tedy opatření, která se v Evropě horkotěžko zavádějí - se v Tokiu nosí již sto let.
V té době japonská vláda vydala nařízení o jejich povinném nošení ve veřejných dopravních prostředcích a místech s větší hustotou lidí – tedy vlastně všude - protože tak chtěla zabránit dalšímu šíření španělské chřipky. Japonci ale od té doby roušky nesundali. Dnes je nosí preventivně kvůli virózám, sezonním chřipkám, senným rýmám, kvůli všudypřítomnému smogu a nyní nově i kvůli covidu.
Sociální distancování
Jak jeden z dalších možných kroků v boji s koronavirem se v západních zemích v těchto dnech doporučuje i tzv. sociální distancování. To ale u řady národů bývá skoro nemožné dodržet. Například Francouzi a Italové kvůli navštěvování známých zavedli po desítkách let opět policejní hodiny, tedy zákaz nočního vycházení. Nic takového Japonci nepotřebují. Za prvé, kdyby se jim řeklo: Nestýkejte se, tak se opravdu nebudou stýkat. Ochota dodržovat nařízení je zde ještě větší než například v Německu.
A za druhé oni se ani příliš nestýkají. Japonsko je podle vládních statistik zemí kde více než 40 procent mladých lidí do 34 let žije osamoceně a většinu času tráví v práci. Deset tisíc Japonců ročně spáchá sebevraždu z přepracovanosti. Zároveň je japonská společnost nejstarší na světě, má dokonce nejvíce stoletých občanů – přes 80 tisíc. Ze všech těchto čísel plyne jediné. V nadsázce lze říci, že mladí Japonci se nejčastěji potkávají v šikanzenu při cestě do nebo z práce, a senioři se z obav před nákazou sociálně distancují doma.
Neuvěřitelně čisté město
Ale vraťme se k přímým opatřením, která velkoměsta úspěšně zavádějí v boji s nákazou. Nejde totiž jen o masky a respirátory. Pro Japonce je od dob španělské chřipky běžné mytí rukou před jídlem, nebo vykloktání úst po pobytu venku – opravdu důsledně se to po nich vyžaduje už od mateřských škol - sundání botou před vstupem do interiéru, nebo oshibory – tedy vlhké ručníky v restauracích a barech, včetně dezinfekčního setření stolů po opuštění zařízení, které je ovšem běžné i v domácnostech po ukončení jídla.
Součástí života v komunitě je například společný sběr odpadků ve svém okolí. Dnes se sice uklízí jednotlivě, ale členové komunit si svoje aktivity sdílejí na společných webových stránkách. Známé jsou i záběry na fanoušky, kteří po ukončení zápasu po sobě uklízejí hlediště. Všechny tyto drobné hygienické aktivity mají Japonci v krvi, jejich porušení se setkává se společenskou ostrakizací. A díky nim je čtrnáctimilionové Tokio neuvěřitelně čisté. A k tomu je třeba samozřejmě nutné dodat, že japonské komunální služby jsou jedny z nejlepších na světě.
Hygienická koncepce se prolíná vším japonským. Osamu Kunii, odborník na zdraví a infekční choroby potvrzuje, že osobní hygiena je doprovází celý životem a že je nedílnou součástí jejich školních osnov. „Procestoval jsem se svou prací přes 130 zemí světa. Vždy mě překvapilo, jak je povědomí o základní hygieně i v tzv. vyspělých zemích nízké,“ uvedl pro agenturu Reuters infektolog.
Podle něho velmi důležitou roli v Japonsku hraje i zdravotnický systém. „Nejde o jeho technologickou vyspělost, ale opět o základní věci. Nejdůležitější v hygienických otázkách u nás je práce zdravotních sester. Ta priorita je jasně daná. Ve světě je vzácné vynakládat takové úsilí a finance pro poskytování kvalitní služby i na komunální úrovni. Jenže jen takový přístup spojený s důkladným zakotvením hygienických postupů je jedinou prevencí infekčních chorob jako je covid,“ doplnil Kunii.
Technologie hraje prim
Ale jsme v Japonsku, takže technologie zde hraje v boji proti covidu samozřejmě prim. V hotelu, který tokijská radnice pronajala pro bezpříznakové nakažené, mají místo recepčních robota. „Doufám, že vám bude brzy lépe,“ jsou jeho první slova po vašem příchodu. Další robot uklízí v hotelu společné prostory. Na pokoji si nakažený stáhne speciální aplikaci, která ho provede jeho nemocí a informuje ho, co by měl dále dělat.
Ušetří to čas lékařů a podle vývojářů zvýší bezpečí a pohodlí při zotavování. Navíc v Japonsku funguje i sdílení, když chcete porazit pandemii, musíte být týmovým hráčem. Když na jaře tokijská radnici za týden vytvořila jako první v zemi informační web s aplikací o všech otázkách spojených s pandemií, nechala jejich zdrojový kód zdarma otevřený pro všechny ostatní samosprávy.
Na železničních nádražích se úspěšně rozbíhá bezobslužné nakupování Touch to Go. Podle Reuters získalo u stydlivých Japonců na takové oblibě, že bude zachováno i po konci pandemických opatření. Na nádraží Takanawa Gateway Station v jižním Tokiu už také pracují roboti. Jeden funguje jako informační centrum, další uklízí a poslední, bezpečnostní, řeší podezřelé předměty v nádražních prostorech. Pamatuje se i na cizince, většina aplikací je v čínštině a angličtině. Tokijský starosta Yuriko Koike pravidelně na městském webu zveřejňuje videa s aktuálními informacemi i v angličtině.
V žebříčku The Safe Cities, který sestavuje datová redakce týdeníku The Economist, se Tokio stalo mezi 60 metropolitními oblastmi po třetí za sebou v posledních letech jeho vítězem. Vysoké známky město dostalo právě ve zdravotnických službách a následné péči.
„Zakořeněné hygienické návyky, vysoký standard služeb a špičkové technologie jsou klíčem, který nám umožňují koronavirovou hrozbu držet na uzdě,“ shrnuje faktory japonské úspěšnosti pro Reuters Yoshiharu Maeda, zástupce ředitele Tokijské metropolitní nemocnice Hiroo. Ale zapomenout podle něj nesmíme ani na tradiční japonskou slušnost
4
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
