Byl poslední srpnový den roku 1997, šest hodin ráno. V pařížské nemocnici Pitié-Salpêtrière předstoupil anesteziolog Bruno Riou před shromážděné novináře a oznámil zprávu, která doslova změnila svět. Po neúspěšných pokusech o oživování zemřela ve čtyři hodiny ráno na následky vážných zranění, které utrpěla při autonehodě, britská princezna Diana.

Mnohé britské stanice přerušily vysílání a oznamovaly tragickou zprávu. „Diana, princezna z Walesu, zemřela po autonehodě v centru Paříže, společně se svým blízkým přítelem Dodim Al-Fayedem. Šestatřicetiletá princezna a pan Fayed seděli v Mercedesu, jehož řidič nad vozem ve vysoké rychlosti ztratil kontrolu v podzemním silničním tunelu. Dvaačtyřicetiletý Fayed, syn majitele obchodního domu Harrods Mohameda Al-Fayeda, a řidič auta zemřeli na místě. Princezna byla vyproštěna z vraku a odvezena do nemocnice Pitié-Salpêtrière v jihovýchodní Paříži. První lékařské zprávy naznačovaly, že utrpěla otřes mozku, zlomeninu ruky a řezné rány na stehnech. V nemocnici se ale ukázalo, že princezna měla vážná zranění v oblasti hrudníku,“ psala v daný den britská BBC

V dalších hodinách a dnech se zahalila do smutku nejen Velká Británie. Obrázky z onoho času už jsou dnes ikonické. Květinový koberec před Kensingtonským a Buckinghamským palácem. Plačící lidé v ulicích. Pohřeb, při němž jdou ulicemi za rakví své matky zdrcení princové William a Harry.

Kromě zármutku nad smrtí ženy, která byla přezdívána Princezna lidských srdcí, ale svět řešil ještě i něco jiného. Proč k vážné autonehodě došlo. Zatímco již v pondělí, tedy pouhý den po nehodě, francoužští policisté naznačili, že řidič Dianina auta měl v krvi alkohol a léky, velmi brzy se objevily konspirační teorie, podle kterých dal svou bývalou manželku zabít princ Charles. A byť je vyšetřování už dlouhá léta oficiálně uzavřeno, spekulace o tom, že možná bylo všechno trochu jinak, se objevují dodnes.

Jak britská stanice ITV News oznamovala smrt princezny Diany:

| Video: Youtube

Panebože, co se stalo?

Do Paříže princezna Diana přijela po desetidenní dovolené na francouzské Riviéře, kterou zde prožila se svým novým přítelem Dodim Al-Fayedem. „Večer v sobotu 30. srpna 1997 pár společně povečeřel v soukromém salonku hotelu Ritz, který shodou okolností v té době vlastnil otec Dodiho Al-Fayeda. Pár minut po půlnoci pár vyšel z hotelu bočním vchodem a nastoupil do připraveného Mercedesu, který je měl odvézt podle všeho do Dodiho soukromé luxusní vily,“ připomíná server Oprah Daily

Před vchodem do Ritzu čekali shromáždění bulvární novináři, kteří princeznu Dianu sledovali na každém kroku. Později se spekulovalo, že právě oni zapříčinili tragickou nehodu, neboť auto pronásledovali. Objevovala se ale i protichůdná tvrzení. Podle nich sice za autem jeli, ovšem v takové vzdálenosti, že nemohli být hlavní příčinou nehody.

Mercedes, ve kterém Diana seděla, každopádně vletěl do silničního tunelu Pont de l'Alma, kde byla maximální povolená rychlost padesát kilometrů v hodině, dvojnásobně rychleji. Přesně v 00:23 pak narazil plnou rychlostí do sloupu. První na místě byli novináři, kteří jeli za autem, a lidé z bezprostředního okolí. Právě zde se odehrála situace, kvůli které princové William a Harry dodnes nesnáší bulvární tisk. Zatímco část novinářů spěchala pomoct zraněným, našli se tací, kteří hrozivý výjev fotili. Několik jich později na místě zatkli policisté a snímky byly zabaveny, připomíná server Oprah Daily.

K hrozné situaci se vyjádřil v roce 2021 v dokumentu The Me You Can´t See i princ Harry. „Byl jsem tak rozzlobený. Ti stejní lidé, kteří ji pronásledovali do tunelu, ji fotili, jak umírá na zadních sedadlech auta,“ řekl princ.

Zatímco Dodi Al-Fayed i řidič Henri Paul byli na místě mrtví, zraněná princezna Diana a bodyguard Trevor Rees-Jones byli při vědomí. „Říkala, že má hrozné bolesti,“ uvedl v knize The Diana Chronicles autorky Tiny Brownové svědek události Frederic Mailliez.

Úplně poslední slova, která Diana řekla, ale byla podle vyjádření hasiče Xaviera Gourmelona, který je zopakoval pro list The Independent, ještě jiná. „Panebože, co se stalo?“ měla říct.

Hasič podle svých slov věřil, že princezna nehodu přežije. „Viděl jsem nějaké drobné zranění na jejím pravém rameni, ale jinak nic důležitého. Vůbec na sobě neměla krev. Upřímně, myslel jsem si, že přežije. Co jsem věděl na místě, když byla v sanitce, tak byla živá, a očekávalo se, že bude žít,“ vyjádřil se Gourmelon pro list The Sun.

Srdce na druhé straně hrudníku

Jenže pak se princezně Dianě zastavilo srdce. V nemocnici se ji pokoušeli oživit dvě hodiny. Nepomohla ani přímá srdeční masáž na operačním sálu. Podle lékařské zprávy náraz při nehodě doslova přesunul Dianino srdce na pravou stranu hrudníku.

Novináři se o smrti princezny dozvěděli v šest hodin ráno. Informována byla i královská rodina, včetně synů princezny Diany. Co přesně se na skotském Balmoralu, kde v tu dobu princové William a Harry trávili prázdniny ve společnosti královny Alžběty II., ráno 31. srpna odehrálo, zůstává dodnes zahaleno tajemstvím. Podle některých zdrojů to byl právě princ Charles, kdo tehdy dospívajícím hochům oznámil zprávu o smrti jejich matky.

Reakce lidí na smrt princezny Diany dokazovala, jak velmi populární a váženou osobností byla. Lidé spontánně začali nosit květiny a svíčky ke Kensingtonskému paláci, který byl Dianiným domovem, i k Buckinghamskému paláci a na další místa spojena s princeznou. Podepisovali se do kondolenční knihy v paláci St. James. Podle dobových zpráv se vše odehrávalo poklidně, lidé přicházeli v tichosti a mnohdy plakali.

close Květiny, které po smrti princezny Diany přinesli lidé před Kensingtonský palác, který princezna za života obývala. info Zdroj: Wikimedia Commons, Maxwell Hamilton, CC BY 2.0 zoom_in Květiny, které po smrti princezny Diany přinesli lidé před Kensingtonský palác, který princezna za života obývala.

Třetí den po Dianině smrti přinesla BBC zprávu o tom, že na podpis do kondolenční knihy lidé mnohdy čekají celé hodiny - i přes noc. „Už třetí noc lidé klidně čekají, až se dostanou na řadu. Scotland Yard odhaduje čekací dobu na minimálně šest a půl hodiny. Některé rodiny zde čekaly hodin i devět. Zástupci Buckinghamského paláce proto oznámili, že počet míst, kde bude možné nechat vzkazy, zvýší z 15 na 43,“ psala tehdy BBC

V ulicích zaplněných lidmi čekajícím rozdávali dobrovolníci čaj či vodu. Vrstva květin před Kensingtonským palácem pak do 10. září narostla do výše jeden a půl metru.

Proč královna mlčí?

Buckinghamský palác brzy vydal poděkování těm, kdo přinesli na Dianinu počest květiny či zapálili svíčku. „Celá královská rodina, zvláště princ z Walesu, princ William a princ Harry, čerpají síly z úžasné podpory veřejnosti, se kterou mohou sdílet svůj ohromný smutek z velké ztráty. Jsou hluboce dojati a velmi vděčni,“ vyjádřil se mluvčí Buckinghamského paláce.

Jenže britská královská rodina se v hodinách a dnech po Dianině smrti ocitla také pod silnou palbou kritiky. Ve skutečnosti šlo o jednu z největších krizí, jaké kdy musela za své vlády královna Alžběta II. čelit. Tyto osudové dny zachytilo několik dokumentárních i hraných filmů.

Lidé totiž sice litovali Dianiny syny, princi Charlesovi a královně Alžbětě II. ale bylo naopak kladeno za vinu minimálně to, že jejich reakce na Dianinu smrt je chladná a neuctivá - a to ještě bylo mnoho lidí, kteří věřili zřejmě nejznámější konspirační teorii, podle které Dianu zavraždil její bývalý manžel a jeho rodina.

Královnina zdrženlivá reakce na Dianinu smrt vyvolala opravdu velkou vlnu nevole Britů směrem k jinak oblíbené panovnici. „Ukažte nám, že vás to trápí,“ zněl jeden z nejslavnějších titulků bulvárních novin z dané doby. Královna totiž okamžitě veřejně nevystoupila, veřejně neplakala, nepřišla za zdrcenými lidmi.

Jenže chlad, ze kterého byla obviňována, byl ve skutečnosti to poslední, co královská rodina v daných dnech prožívala. Přibližuje to třeba dokumentární film Diana: 7 Days That Shook the Windsors. Britská královna jako monarcha zřídkakdy projevuje na veřejnosti emoce. Její postavení vyžaduje důstojnost a jistou neutralitu a to, co od královny v dané chvíli očekávali lidé, šlo zcela proti tomu.

Panovnice rovněž musela myslet na své vnuky - mladšímu princi Harrymu bylo v té době pouhých dvanáct let. „Cítila, že musí vyvažovat mezi svou rolí královny a babičky. A myslím, že byla - tak jako každý - velmi překvapená a šokovaná tím, co se stalo a jak rychle se to stalo,“ vyjádřil se v jednom dokumentu princ William.

Prvním velkým veřejným gestem nakonec bylo to, když si královna osobně přijela prohlédnout pátého září i s manželem, princem Charlesem a vnuky, květiny před paláci a souhlasila s televizním projevem (pět dní mezi Dianinou smrtí a královniným televizním projevem, mapuje třeba hraný film Královna z roku 2006 s Helen Mirrenovou v hlavní roli).

Královnina návštěva u květin před Kensingtonským palácem a část projevu:

| Video: Youtube

Další slavnou kauzou byla vlajka na Buckinghamském paláci. Veřejnost požadovala, aby byla vlajka monarchy, která se na paláci nacházela, stažena na půl žerdi jako výraz smutku. Jenže to bylo v přímém rozporu s protokolem.

Problém s vlajkou byl nakonec urovnán tak, že na Buckinghamský palác byla umístěna britská vlajka a na půl žerdi stáhli tu. Vznikl tím nový precedent. Vlajka monarchy už na Buckinghamském paláci vlaje pouze v případě, že se v něm právě nachází královna. Jinak je na sídle trvale umístěna právě britská vlajka.

Pohřeb princezny Diany se odehrál 6. září 1997. V ulicích Londýna jej sledovaly odhadem tři miliony lidí, dvě a půl miliardy lidí po celém světě pak událost vidělo v televizi. Záběry z onoho smutného dne - zdrcení synové kráčející za rakví, Elton John zpívající pro svou blízkou přítelkyni - jsou dnes ikonické.

close Pohřeb princezny Diany 6. září 1997. Ulice Londýna zaplnily tisíce lidí, kteří toužili spatřit princezninu rakev a naposledy se rozloučit s oblíbenou šlechtičnou. info Zdroj: Wikimedia Commons, Jialiang Gao, CC BY-SA 3.0, https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/ zoom_in Pohřeb princezny Diany 6. září 1997. Ulice Londýna zaplnily tisíce lidí, kteří toužili spatřit princezninu rakev a naposledy se rozloučit s oblíbenou šlechtičnou.

Těhotenství, tajné služby a tajemný Fiat

Zájem o osobu princezny Diany neustal ani léta po její tragické smrti. Dodnes je připomínána její charitativní činnost, mluví se o ní jako o módní ikoně, činy manželek princů Williama a Harryho bývají často stavěny do kontrastu s tím (nebo přirovnávány k tomu), co by udělala nebo neudělala princezna Diana.

Jenže ani léta po tragické dopravní nehodě, navzdory několika vyšetřováním, se nepřestaly množit ani otázky, zda šlo opravdu o "pouhou" nehodu. Smrt princezny Diany dodnes obestírá množství konspiračních teorií. Mnohé z nich označuje za pravdivé zdrcený otec Dodiho Al-Fayeda, Mohamed Al Fayed, který nikdy nepřestal věřit, že jeho syn byl obětí vraždy.

Za oficiální příčinu tragické nehody je považováno, že řidič Henri Paul ztratil kontrolu nad řízením. Nejenže se v tunelu, kde je povolená padesátka, řítil rychlostí zhruba 105 kilometrů v hodině, navíc jeho krevní testy ukázaly, že byl pod vlivem alkoholu i léků. Jen hladina alkoholu v jeho krvi trojnásobně překračovala ve Francii povolený limit.

Na této příčině se shodla jak francouzská policie, tak britské bezpečnostní složky. „Vyšetřování britské Metropolitní policie pod názvem Operace Paget začalo doslova pouze proto, že konspirační teorie byly tak velmi rozšířené. Úkolem šetření bylo zjistit, zda je něco z teorií, podporovaných Mohamedem Al-Fayedem, pravdivé. Závěrem bylo, že vše, co se dané noci odehrálo, byla nesmírně nešťastná shoda náhod,“ uvádí list The Independent

Policisté při Operaci Paget vyslechli na 250 svědků a vyšetřování stálo osm milionů liber. Závěrem bylo, že ke tragické nehodě přispěly tři okolnosti. „Pronásledování auta paparazzi na motorkách, opilecká jízda řidiče a to, že ani jeden pasažér v autě nebyl připoután, společně zavinilo smrt pasažérů Mercedesu,“ shrnuje zjištění BBC

close Z luxusní limuzíny Diany a Dodiho nezbylo po šílené jízdě noční Paříží téměř nic. Později vyšlo najevo, že řidič byl pod vlivem alkoholu a v okamžiku nárazu jel rychlostí více než 100 kilometrů v hodině. info Zdroj: Profimedia zoom_in Z luxusní limuzíny Diany a Dodiho nezbylo po šílené jízdě noční Paříží téměř nic. Později vyšlo najevo, že řidič byl pod vlivem alkoholu a v okamžiku nárazu jel rychlostí více než 100 kilometrů v hodině.

Podle nejrozšířenější teorie byla autonehoda vraždou, kterou zosnoval buď princ Charles sám, nebo i s pomocí zbytku královské rodiny. Podle jiné šlo o vraždu, kterou vykonala tajná služba MI6 na příkaz prince Philipa, manžela královny Alžběty II. Čin se měl odehrát tak, že někdo oslnil řidiče Mercedesu Paula, čímž ten na chvíli vůbec neviděl před sebe. Podle jiných názorů byl Paul najatým agentem tajné služby.

Důvodů pro vraždu bylo podle konspiračních teorií několik. „Podle Mohameda Al-Fayeda byla princezna Diana těhotná s jeho synem. Něco takového mělo být pro britskou královskou rodinu nepřijatelné,“ uvádí The Independent.

Al-Fayed tvrdil, že britská královská rodina nesnesla, že by Diana porodila dítě s muslimským původem, a že by toto dítě bylo příbuzným příštího krále Anglie.

Teorie o těhotenství byla ale opakovaně vyvrácena. „Při obhlídce těla nebyly zjištěny žádné známky těhotenství. Ani testy Dianiny krve, která se našla ve vraku auta, nic podobného neprokázaly. Blízcí princezny pak sdělili, že měla běžný menstruační cyklus a že podle všeho používala antikoncepci,“ shrnuje The Independent.

Dalším z důvodů, proč někteří lidé dosud věří, že princeznina smrt byla vraždou, byly její vlastní obavy o život. Další důkaz, že princezna Diana věřila, že princ Charles plánuje její vraždu, a že způsobem provedení bude autonehoda, se objevil až léta po její smrti. Deník o něm nedávno psal ZDE.  

Neznámou v případu je také záhadný bílé auto značky Fiat. Podle jedné z vyšetřovacích verzí totiž Mercedes před nárazem zachytil ještě i kolem jedoucí bílé auto. Tuto verzi dokonce potvrdilo i britské vyšetřování. „Věříme, že se odehrál kontakt mezi Mercedesem, který řídil Henri Paul, a bílým Fiatem Uno, a to těsně před vjezdem do tunelu,“ zmínil vyšetřovatel Stevens.

Ono auto, ani jeho řidič ale nikdy nebyli vypátráni. Zmiňovalo se třeba jméno dvaadvacetiletého taxikáře Le Van Thanha, který podle slov jeho otce pro Daily Mail v roce 2006 jen pár hodin po nehodě přelakoval své auto na červeno. Le Van Thanh ale odmítl s vyšetřovateli mluvit a dál trvá na tom, že on řidičem hledaného Fiatu Uno nebyl, byť jej vyšetřovatelé měli několikrát ujistit, že si nemyslí, že by kontakt Mercedesu s Fiatem byl příčinou nehody, a chtějí jej vyslechnout pouze jako svědka.

Otázka bílého fiatu tak zůstává dodnes otevřena.