Každý druhý Rus souhlasí s invazí na Ukrajinu, ukázal průzkum CNN

Každý druhý Rus (50 procent) tvrdí, že by vojenský manévr ze strany Moskvy byl správný, zatímco pouhá čtvrtina (25 procent) si myslí opak. Zbytek respondentů (25 procent) si není jistých.

Co s námi bude? řeší lidé v Donbasu. Dospělí muži nesmí překročit hranice

Na druhou stranu ale data také ukazují, že je více Rusů přesvědčených o tom, že by bylo lepší neútočit, pokud jde o sjednocení obou zemí. 43 procent Rusů by bylo proti použití vojenské síly a 36 procent pro. Zbytek uvedl, že neví.

Pravděpodobně není žádným překvapením, že na Ukrajině většina lidí s použitím ruské vojenské síly proti zemi nesouhlasí. Sedm z deseti dotázaných uvedlo, že by bylo špatné, aby Rusko použilo vojenskou sílu k zabránění vstupu země do NATO (70 procent) nebo k tomu, aby se obě země znovu sjednotily (73 procent).

Většina Ukrajinců také odmítá pondělní tvrzení ruského prezidenta Vladimira Putina, o tom, že jejich země nemá žádný historický základ a je v podstatě pouhým výtvorem Sovětského svazu. 

Napříč celou zemí i všemi věkovými kategoriemi převládá jasný názor: většina Ukrajinců prohlašuje, že s Rusy nejsou “jeden lid” a že by tyto země neměly být sloučeny.

Průzkum CNN, kterého se zúčastnilo více než tisíc lidí v každé zemi, probíhal online od 7. do 15. února, tedy ještě před Putinovým projevem a jeho uznáním dvou separatistických republik na Ukrajině. 

Podle zkušeného televizního moderátora a novináře Vladimira Poznera věří mnozí Rusové tomu, že by jejich země byla zásadně ohrožena dalším rozšiřováním NATO směrem na východ. „V Rusku panuje názor, že pokud by se Ukrajina stala členem NATO a pokud by byly síly NATO rozmístěny na samou hranici Ruska, představovalo by to existenční hrozbu, a proto to nemůže být dovoleno,“ napsal Pozner CNN.

Orysia Lucevičová, vedoucí Ukrajinského fóra z think-tanku Chatham House v Londýně, načrtla ještě mnohem katastrofičtější obrázek ruské budoucnosti. „Současné Rusko má syndrom hroutící se říše. Ztráta území Ukrajiny je tam obecně chápána jako historická nespravedlnost, která by měla být napravena, a to klidně i násilně. Na Ukrajinu se pohlíží jako na korunovační klenot, který může být ukraden právě NATO,“ napsala e-mailem.

Obavy z prvního úderu

Bez ohledu na varování Západu, že Putin hromadí síly poblíž hranic proto, aby zahájil útok na svého západního souseda, si pouze 13 procent Rusů myslí, že Kreml nakonec vojenskou akci proti Ukrajině skutečně zahájí.

Většina Rusů také neočekává ani ukrajinský útok na jejich území, pouze 31 procent z nich uvedlo, že je to pravděpodobné. Mírové ukončení napětí mezi oběma zeměmi očekávají ve skutečnosti dva ze tří obyvatel Ruska (65 procent).

„Důvod, proč si 75 procent Rusů myslí, že Rusko nakonec Ukrajinu nenapadne, je jednoduše kvůli tomu, co denně čtou ve svých novinách a vidí v televizi,“ dodává Pozner.

Podle Poznera Rusové také registrují varování západních vůdců. „Rusové moc dobře vědí, co prohlašují západní vůdci, jejich výroky jsou interpretovány v médiích, i když často spornými způsoby. Obecně však v Rusku panuje pocit, že Západ ve skutečnosti chce, aby Moskva zahájila útok na Ukrajinu, protože by to pro Západ bylo výhodné.“ Zároveň prý ale chápe, že invaze na Ukrajinu by byla velmi drahá.

Linie dotyku: Rozdělila rodiny. Přejít ji znamená mít povolení a trpělivost

Podle Lucevičové však názor, že se jejich země nechystá napadnout Ukrajinu, může ilustrovat i to, jak jsou ruská média kontrolovaná státem a jak dezinformace prezentované obyvatelstvu utvářejí alternativní realitu.

„Uvnitř Ruska je Západ prezentován jako padouch, který zneužívá Ukrajinu k podkopávání velikosti a moci Ruska. V případě ruské vojenské agrese bude Rusko zobrazeno jako hrdý bojovník, který se postavil proti zákeřným silám USA a NATO,“ vysvětluje Lucevičová.

Ukrajinci jsou v otázce ukončení napětí mírovou cestou skeptičtější než Rusové, tuto cestu řešení konfliktu očekává pouze 43 procent respondentů.

Více než polovina Rusů (57 procent) a tři čtvrtiny Ukrajinců (77 procent) si myslí, že Ukrajina pravděpodobně v blízké době nezahájí vojenskou akci proti Rusku.

Rusové a Ukrajinci se neshodnou ani na tom, zda ve východních oblastech Ukrajiny, známých jako Donbas, operují ruské vojenské síly: tři čtvrtiny Ukrajinců věří, že ano (73 procent), zatímco v Rusku si to myslí jen každý pátý dotázaný (19 procent). (Průzkum byl dokončen před Putinovým hlášením, že Rusko do regionu vyšle své “udržovače míru”.)

V této otázce panuje rozkol i mezi politiky. Zatímco Kreml léta odmítal, že by v samozvaných republikách jakékoliv vojáky sdružoval, USA, NATO a Ukrajina si myslí něco jiného. Tvrdí, že ruská vláda separatisty zásobuje, poskytuje jim poradenskou podporu a zpravodajské informace a začleňuje do jejich řad své vlastní důstojníky.

Bratři, nebo ne?

V pozadí krize mají Rusové a Ukrajinci výrazně odlišné názory i na vzájemný vztah mezi oběma zeměmi a jejich obyvatelstvem.

Dva ze tří (64 procent) Rusů tvrdí, že Rusové a Ukrajinci jsou jeden národ, což je přesvědčení, které jim pravděpodobně zůstalo ještě z dob sovětské éry. Prezident Putin navíc tuto teorii hlasitě podporuje. Často tvrdí, že Ukrajina nemá žádný historický základ.

Bez ohledu na Putinovy názory se však Ukrajinci považují za samostatný národ, zjistil průzkum. Více než čtvrtina lidí (28 procent) na Ukrajině tvrdí, že Rusové a Ukrajinci jsou jeden národ, zatímco zhruba dvě třetiny tvrdí opak. 

Ukrajinci žijící v Čechách: Putin je jako zraněný medvěd. Nikdo neví, co udělá

Historik Timothy Snyder z Yalu upozorňuje na to, že ukrajinský pohled by měl mít v tomto ohledu větší váhu. „Hlas menších národů je důležitější. Když si totiž větší země přivlastňuje tu menší, pak je to imperialismus,“ vysvětlil CNN.

Rusové mají podle něj tendenci říkat, že jsou obě země jedním národem, protože mají obecně s Ukrajinou velmi nízký kontakt, a tím pádem netuší, co si jejich sousedé myslí. Faktorem je také to, co říká ruský prezident.

Dokonce i na východní Ukrajině, která sousedí s Ruskem a je částečně pod kontrolou proruských separatistů, uvedla méně než polovina (45 procent) respondentů, že souhlasí s tím, že Rusové a Ukrajinci jsou jeden národ – což je skóre mnohem nižší než v Rusku.

Současné hranice a generační propast

I když mají Rusové tendenci říkat, že jsou s Ukrajinou jedním národem, většina Rusů (54 procent) přesto tvrdí, že by měly země zůstat rozdělené. Jen zhruba třetina (34 procent) by si přála sjednocení.

U Ukrajinců je přesvědčení o ponechání hranic mezi Ruskem a jejich zemí daleko větší. 85 procent z nich si přeje, aby situace zůstala tak, jak je. 

Situace na Ukrajině: Rusko mlží ohledně hranic separatistů. Je to záměrné

Dva sousední národy mají také odlišné názory na Sovětský svaz. Sedm z deseti Rusů (71 procent) uvedlo, že Sovětský svaz byl dobrý, zatímco jeden z deseti (9 procent) by Sovětský svaz zpátky už nechtěl. Ukrajinci byli rozdělení rovnoměrněji. 34 procent z nich hodnotilo éru Sovětského svazu kladně, 35 procent záporně. Zbytek byl v obou zemích neutrální nebo nerozhodný.

Na Ukrajině navíc v této otázce existuje velký generační rozpor: 41 procent lidí ve věku 55 let a více (dost starých na to, aby si Sověstký svaz pamatovali) jej hodnotí kladně. Zatímco u 18 až 34 letých Ukrajinců (lidé narození až po rozpadu SSSR nebo byli tou dobou velmi malí) je éra Sovětského svazu spíše nepopulární. Kladně ji hodnotilo pouze 23 procent dotázaných.

Společné obavy

Navzdory mnohdy propastným rozdílům v názorech se přeci jen Rusové a Ukrajinci na některých tématech shodují.

Respondenti měli například přiřadit devět charakterových vlastností k oběma prezidentům země, Putinovi a Zelenskému. U Putina zvolily oba národy na druhé a třetí místo vlastnost “silný” a “rozhodující”. Volba číslo jedna však opět byla radikálně odlišná. Rusové se shodli na tom, že je Putin “chytrý”, Ukrajinci si však myslí, že je hlavně “nebezpečný”.

Zdroj: Deník

Volodymyra Zelenského považuje většina Ukrajinců za “přátelského” a “chytrého”, čtyřicet procent z nich volilo také charakteristiky “pragmatický” a “odpovědný”. Rusové ukrajinského prezidenta hodnotili zcela jinak, přičemž třetina, podobně jako u samotných Ukrajinců, ho považuje za “nebezpečného”.

Názory na amerického prezidenta Joe Bidena se ostře rozcházely. Ukrajinci nejčastěji Bidena popisovali jako ”chytrého“, “silného“ a “zodpovědného“, Rusové ho naopak vnímají primárně jako “nebezpečného“ (47 procent).

Budoucnost vidí většina v obou zemích (57 procent Rusů a 61 procent Ukrajinců) optimisticky pro sebe, i své rodiny. Naproti tomu třetina (37 procent Rusů a 32 procent Ukrajinců) vyhlíží zítřky spíše s obavami.