Svědectví z obklíčeného Černobylu: Celodenní směny, téměř bez jídla a ve stresu

Pobiedin je nyní konečně mimo své pracoviště. On i dalších více než 200 dělníků byli nuceni zůstat v areálu až do 20. března, kdy alespoň část z nich ruští vojáci propustili domů.

Nejdřív došel chleba

V telefonickém rozhovoru pro server i news popsal své pocity, když byl donucen k dlouhému a nedobrovolnému přesčasu. „Nedlouho poté, co jsme sestoupili do krytu se ozval povel, ať jdeme všichni na pracoviště. Po čase jsme se prostě přizpůsobili situaci a pracovali jsme jako by se nic nedělo,“ vzpomínal.

To vás přijde draho. Po Zelenském se do Orbána opřel i polský prezident

Pobiedin vysvětlil, že ruská armáda vše řídila a kontrolovala ze svých obrněných transportérů kolem jaderných bloků, které obklíčila. „Byli ozbrojení, měli samopaly, takže jsme jim nekladli vůbec žádný odpor. Ani jsme nemohli, bylo by to zbytečné. Obzvlášť proti tankům.“

Dělník také popsal, jakým způsobem se zaměstnanci stravovali. „Jedli jsme jen dvakrát denně, protože jsme se zásobovali pouze potravinami, které jsme měli ve skříňkách. Většinou to byl čaj, káva a sušenky. Jako první došel chleba,“ sdělil serveru i news.

Dvacetičtyřhodinová směna

Ruští vojáci prý do jejich práce nijak nezasahovali, ale na místě udržovali neustálý psychologický nátlak. Zaměstnanci nemohli odejít a místo obvyklé dvanáctihodinové směny muselo pracovat 24 hodin v kuse s jednou půlhodinovou přestávkou.

Zaměstnanci si však podle Pobiedina snažili udržet dobrou náladu poslechem ukrajinského rádia, které jim umožňovalo alespoň částečně zůstat ve spojení s okolním světem, mohli také používat mobilní telefony.

Svědectví černobylského dělníka potvrzují i slova jedné z manželek „vězněných” zaměstnanců Černobylu, která v době jeho nepřítomnosti sdělila agentuře AFP: „Jsou fyzicky i morálně vyčerpaní. Mají pocit, že se o ně nikdo nestará. Ani ruská, ani ukrajinská vláda. Dostávají jen dvě malá jídla denně. Mohou se sice sprchovat, ale bez šamponu a mýdla. Nemohou si ani vyčistit zuby, vyměnit oblečení, nebo si ho vyprat. Spí na podlaze a na stolech.“

Obavy o bezpečnost

Když konečně 20. března propustili ruští vojáci sto zaměstnanců, do Černobylu místo nich dorazilo jen asi padesát lidí. Pobeidin proto vyjádřil značné obavy ze vzniklé situace a zdůraznil důležitost střádaní zaměstnanců v areálu. 

Při invazi padlo i několik hlav ruských generálů, tvrdí Ukrajina. Uvedla jména

„Může dojít k nějakým zásadním chybám, některé činnosti se teď navíc ani neprovádějí. Unavený člověk chybuje více než odpočatý. Když jedete autobusem, ve kterém řidič několik dní nespal, k čemu to asi může vést? Pokud Evropa souhlasí s tím, že s takovým řidičem autobusu pojede, tak ať to tak je,“ řekl v telefonátu zarmoucený dělník, který doufá, že v Černobylu nakonec bude znovu zavedeno plánované střídání směn. „Lidé musí vědět, jak dlouho na pracovišti zůstanou, aby nemuseli přemýšlet, jestli to bude jen jeden den, dvacet dní a nebo navždy.“

Jeden z příbuzných zaměstnanců a sám bývalý zaměstnanec jaderné elektrárny v Černobylu také neskrývá své obavy. Pravděpodobnost katastrofy je podle něj vysoká, v neposlední řadě kvůli údajnému porušování bezpečnosti ze strany ukrajinských úřadů - které prý viděl na vlastní oči - a kvůli tomu, že vojáci, kteří zaměstnance hlídají, vůbec nevědí, co se děje. „V jaderné bezpečnosti se vždy snažíte předvídat nejhorší scénář a snažíte se mu vyhnout. Právě teď se toto všechno snaží zamést pod koberec, jako to udělal Sovětský svaz v roce 1986," řekl AFP a odkazoval tím na největší katastrofu v dějinách jaderné energetiky.