Kliknutím zvětšíteKostel se rozléhá na ploše téměř 7500 metrů čtverečných a je navržen tak, aby pojal 2500 osob v přízemí a 7500 osob ve vyšším patře, což z něj činí největší kostel na území Egypta a Blízkého východu. Pro srovnání, největší kostel na světě – Bazilika svatého Petra ve Vatikánu, zabírá takřka jednou tak velkou plochu – přes 15 tisíc metrů čtverečných.
Rok práce
Výstavba začala v lednu 2017 a zodpovědný je za ni egyptský stavební gigant Orascom, "Je to historický a důležitý okamžik," řekl prezident během otevření na začátku ledna. "Stále však budeme muset chránit tento strom lásky, který jsme nyní zasadili, protože šíření nenávisti stále nekončí," dodal. Sísí se rovněž prohlásil za obhájce křesťanů proti extremismu. "Jsme jeden národ a také jím zůstaneme," dodal.
Po atentátu
Výstavbu katedrály nařídil prezident po atentátu na kostel poblíž katedrály sv. Marka v Káhiře, který se odehrál v prosinci 2016. Při útoku tehdy zemřelo více než 25 lidí. Kolik celá stavba stála, církevní představitelé oficiálně neuvedli. Podle státních sdělovacích prostředků však za nový svatostánek vláda vynaložila více než 215 milionů egyptských liber (v přepočtu zhruba 258 milionů korun).
Budova má zdůraznit "nerozbitnou národní strukturu" země, kterou tvoří jak křesťané, tak muslimové." Ve městě rovněž byla ve stejný den otevřena i nová mešita, což má zdůrazňovat jednotu. "Je to zpráva pro celý svět, že Egypt je národ pro všechny," říká jeden z místních obyvatel.
Papež František již v popřál Egyptu, Blízkému východu a světu mír a blahobyt. Koptská církev podle papeže i v nejtěžších chvílích dokázala podávat „skutečné svědectví víry a lásky k bližnímu“.
Bezprecedentní událost
Patriarcha koptské církve Tavadros II. označil výstavbu kostela a následné otevření za bezprecedentní událost. Radost nad ní vyjádřil na Twitteru také americký prezident Donald Trump, který pochválil Sísího, že se tímto krokem vydal vstříc lepší budoucnosti.
Křesťané tvoří přibližně deset procent egyptské populace, která čítá přes 90 milionů lidí. Soužití křesťanů a muslimů probíhá většinou v poklidu, ale v některých venkovských oblastech se opakovaně vyskytuje napětí. Loni v listopadu radikálové zabili sedm věřících, kteří se vraceli ze křtu v koptském klášteře asi 260 kilometrů od Káhiry. Mnozí z křesťanů si také opakovaně stěžují, že je stát diskriminuje a nenabízí jim dostatečnou ochranu.
Jak katedrála i nová mešita byly postaveny ve vznikající správní metropoli země. Tamní vláda totiž doufá, že nové administrativní město v nadcházejících letech plně nahradí přeplněnou a namáhanou Káhiru, upozorňuje server Kiro7.com.
Výhodou oproti Káhiře je také prý větší blízkost k Rudému moři jako důležité dopravní tepně. Do nové metropole by se měla přesunout také ministerstva, vládní agentury a velvyslanectví. Mají zde rovněž vzniknout hotely, vzdělávací instituce a obytné čtvrti. V budoucnu by zde mohlo bydlet až sedm milionů lidí. V aglomeraci Káhiry nyní žije kolem osmnácti milionů lidí.
9
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
