S tímto nápadem ovšem nesouhlasí ani ředitelky námi oslovených školek, ani rodiče.

„Přijde mi to jako úplná blbost," netajila se svým názorem Barbora Beilová z Mělníka. „Tříleté děti nedokážou udržet pozornost a pamatovat si. Navíc jsou to děti, tak ať si raději užívají bezstarostného dětství, dokud to jde," prozradila. Pokud by se ale někdo anglicky učit přece jen chtěl, rozhodně by mu v tom nebránila.

Podobně na návrh pohlíží i Michaela Šimková z Mělníka. „Naše malá občas sleduje Učíme se s Noodym a baví ji to. Ale u menších dětí bych to nechtěla, vždyť se sotva učí mluvit," prohlásila.

Za pravdu jí dala i další mělnická maminka Jana Bednáriková. „Pokud by se to zavedlo, stejně nebude ta zhruba jedna hodina týdně nijak efektivní. Navíc nebudou prostředky, učitelé… Vždyť i leckteré základní školy těžce hledají kvalifikované učitele na jazyky," poznamenala. A hned přidala osobní zkušenost: „Syn byl ve školce bez angličtiny a když nastoupil do první třídy s angličtinou, ostatní děti se na něj prvních pár hodin vytahovaly, že on nic neumí a ony ano. Během měsíce je ale dohnal a možná i předehnal. To už bych raději  viděla, kdyby přidali třeba od páté třídy hodinu konverzace," přišla s vlastním návrhem na zlepšení jazykové vybavenosti českých dětí.

Ta je podle celoevropského průzkumu Eurobarometr nejhorší z celé Evropské unie, anglicky prý plynně hovoří pouze 11 procent Čechů. O tom, že se znalosti angličtiny v populaci zlepší, pokud bude výuka cizího jazyka zavedená už v předškolním věku, ovšem pochybují i ředitelky školek.

Například Milada Flíčková z neratovické Harmonie razí teorii, že v mateřské škole by nemělo být povinné vůbec nic. „Nepovažuji to za nejlepší nápad," přiznala ředitelka školky, ve které mohou děti chodit na angličtinu dobrovolně. „Ve školkách máme 545 dětí, z toho maximálně třetina chodí do kroužků angličtiny. Ale nejde o žádné učení, spíš o takové prvotní seznámení s jazykem," popsala. Jestliže by návrh ČSSD prošel, měla by navíc školka problém zajistit kvalitu výuky z personálního hlediska. „V tuto chvíli naše kroužky vedou agentury nebo soukromé osoby. Pedagogové nejsou v angličtině natolik zběhlí, aby ji učili," připustila. Děti by se podle ní měly hlavně naučit mluvit, mnohé totiž mají logopedické problémy.

S tím souhlasí i Ivana Hořejší z mělnického Zvonečku. „Děti mluví čím dál hůř česky, takže určitě nepreferuji, aby se ve školkách učily hovořit ještě cizím jazykem," prohlásila ředitelka. „Spíš by se měly věnovat prostředky na to, aby ve školkách bylo dost logopedických asistentek a aby se poté neozýval sbor logopedů profesionálů, že jim bereme práci," poznamenala. Do Zvonečku chodí 70 předškoláků a jenom devět z nich dochází dobrovolně na angličtinu. „Když se na jazyk přihlásí dítě s logopedickými problémy, snažíme se rodiče přesvědčit, že to není dobrý nápad. Ale vždycky je to nakonec na nich, jak se rozhodnou," uvedla Hořejší s tím, že podle ní stojí za špatnou výslovností a problémy s řečí zejména skutečnost, že si rodiče s dětmi málo povídají. „Jsou pořád v práci a večer pak jsou unavení. Pohádky dětem pouští v televizi nebo z magnetofonu, nečtou jim je. A nezpívají si s nimi," povzdychla si.

Pro zavedení povinné výuky angličtiny už ve školce není ani Jelena Darášová ze všetatské školky. „Mělo by to být volitelné," prohlásila. „Pouze rodiče znají své dítě natolik dobře, aby věděli, co dovede a co zvládne. To oni by měli říct, jestli se dítě anglicky učit bude, nebo ne," uvedla s tím, že  na angličtinu u nich dobrovolně dochází asi třetina všech dětí.