„Hned od našeho časně ranního setkání na nádraží ve Všetatech bylo jasné, že se tentokrát pořádně zapotíme, a to nejen díky profilu tratě. Předpověď počasí, která slibovala teploty kolem třiceti stupňů a jasno na celý den, se tentokrát nemýlila. Hned od rána jsme mohly fungovat jen v kraťasech a krátkých rukávech,“ začala své vyprávění Jitka Hadová ze spolku Nordic walking pro radost.

Cesta vlakem ubíhala pohodlně a vlaky jely na čas. Takže už před desátou hodinou dopolední mohly všechny dámy vyrazit na tentokrát poněkud delší výlet Českým rájem. „Cíl jsme měly od začátku na dohled – tolik známá silueta hradu Trosky nás uvítala hned po výstupu z vlaku ve stanici Borek pod Troskami,“ řekla Hadová.

Po úvodním kilometru po naštěstí ne příliš frekventované silnici odbočily dámy s holemi na louku a následně do lesa, kde je čekal nejprudší úsek výletu – stoupání k hradu Trosky. Naše štěstí bylo, že nemusely jít do kopce v žáru dopoledního slunce, ale ve stínu lesa.

Ještě před vstupem do hradu si nastudovaly menu v turistické chatě pod Troskami a hned věděly, že po návštěvě se zde určitě zastaví na místní báječnou zelňačku. „Hrad Trosky se nám všem velmi líbil. Po procházce po nádvoří jsme se vydaly na obě věže – Pannu i Babu – abychom se mohly pokochat opravdu nádhernou vyhlídkou do krajiny,“ vysvětlila. V poledním slunci se na dálku krásně třpytil Ještěd, viděly České středohoří i Říp. Cestou z vyhlídek se ještě pokochaly dravci, které prezentuje na nádvoří hradu jejich chovatel. „Hanka byla natolik odvážná, že se nechala vyfotit s největším z nich – s orlem. A má pěknou památku,“ vzpomíná vesele Jitka Hadová.

Po prohlídce hradu a mnoha schodech již hurá na zasloužený oběd – na zelňačku. Byla výborná a načasování na první přestávku také. „Polévkou posilněné jsme se vydaly dále po turistické značce kolem krásných roubenek či vysoko ve skalních útvarech vystavěných chatek k prvnímu rybníku na trase, a to k Nebákovu. Ačkoliv se v něm někteří pocestní koupali, nám se do vody, vzhledem k tomu, jak „kvetla“, vůbec nechtělo.“

A tak pokračovaly dále k Podsemínskému rybníku, kde nás okouzlil mlýn s krásně udržovanou zahrádkou přímo na hrázi rybníka. Hned vedle se zastavily na malebném Podsemínském mostku, který se objevil v mnoha filmech, a to nejen české produkce.

Dalším na trase byl Věžický rybník a už se nemohly dočkat, jak si v něm smáčí unavené nohy. Jakmile našly celkem pohodlný přístup do vody, odradilo je, jaký je to „bahňák“. „Asi jsme vážně až moc vybíravé,“ poznamenala vedoucí skupiny.

Ale nakonec se ukázalo být správným rozhodnutím s osvěžením počkat, protože na trase se začínala objevovat celá řada krásných studánek s pramenitou vodou, a tak tolik očekávané osvěžení nakonec mohlo proběhnout v průzračně čisté vodě, i když až řezavě ledové. Ale to je na tom právě to zdravé, a tak se osvěžily všechny a jak rády. Pak se to šlapalo! Klidně by si prý daly výšlap na Trosky znova!

„Když na nás po dalších několika kilometrech začala doléhat únava z vedra znova, zastavily jsme ve stínu příjemného smíšeného lesíku a protáhly jsme namožené svaly. Protažení jsme zakončily úprkem před dotírajícími mravenci, takže rozcvička byla opravdu plnohodnotná – pro odborníky konstatuji, že obsahovala jak anaerobní, tak aerobní část!“ doplnila Jitka Hadová.

Odměnou po úprku jim byla vyhlídka na rybníky Krčák a Vidlák, a hlavně posezení u ledové kávy v restauraci Vidlák.

A odtud už to byly poslední tři kilometry zpět na vlakové nádraží a cestou ještě poslední dva rybníky – Hrudka a Rokytnický, které spojuje jedna hráz. „U Rokytnického rybníku se s námi chtěl vyfotit i místní náčelník, zřejmě Apačů, který se pyšnil vlastnoručně vyrobenou čelenkou z peří místních labutí. Opravdu nevšední pán.“

A tak se pomalu výlet nachýlil ke svému konci. Při čekání na vlak ještě spořádaly poslední zásoby jídla a pití, a pak už příjemně unavené, ale spokojené díky novým zážitkům z jejich společného putování, pospávaly ve vlaku cestou domů. „Na mnoho dnů dopředu nás opět pozitivně nabila krása přírody Českého ráje, jedna z nejzdravějších fyzických aktivit vůbec – nordic walking - i společné popovídání a zasmání se našim radostem i starostem všedního života.“

A pro tenhle relax se tedy sejdou i poslední neděli v srpnu – znova na poněkud delší výlet (15 km, ale tentokrát vedený po rovině) při prozkoumávání krásných zákoutí zámeckého parku Veltrusy.

Jitka Hadová
www.nwproradost.cz