V Pátku na Nymbursku mají od letošního jara strach z každého zahřmění. Tehdy tam blesk uhodil do stromu těsně za domem starosty Jiřího Buluška a plameny se rychle šířily do podkroví, kde spaly děti. Naštěstí je dospělí stihli dostat do bezpečí.

Podle velitele nymburských hasičů Romana Zimy přitom není ani hromosvod dokonalou ochranou. „Je to prostě příroda,“ krčí rameny. Jeho slova potvrzuje i Zbyněk Štajnc, který velí hasičské stanici v Mělníku, a vzpomíná na případ ve Vojtěchově, kde vyhořel po zásahu bleskem do základů starší rodinný dům. Hromosvod mu nescházel.

Přesto hasiči hromosvody nezatracují. Ve Vojtěchově šlo podle Štajnce o dřevěnou chalupu, jejíž odolnost vůči blesku byla menší ve srovnání se zděným domem.

V Pátku není dům po požáru po úderu blesku obyvatelný ani po několika měsících.

„Shořela polovina elektroinstalace. Kouřem je zamořený celý dům, na všem jsou mastné saze,“ říká Jiří Bulušek.

Cílem blesku se může stát i člověk. V otevřené krajině je přitom riziko větší než ve městě. Hasiči upozorňují především na nebezpečí zásahu bleskem na vyvýšených místech, v blízkosti železných konstrukcí, vysokých osamocených stromů nebo vodních ploch. „I ve městě by se lidé měli při bouřce co nejrychleji schovat. Když nejsou poblíž domova, tak třeba v hospodě nebo v nějaké veřejné budově,“ radí Štajnc.

Blesk