Státní dotaci na stavbu protipovodňové hráze, která by ochránila ohrožené části města, se snaží získat mělnická radnice. Mělník byl přitom jedním z prvních měst, která o finanční podporu ministerstva zemědělství zažádala.

Ministerstvo před nedávnem vydalo metodický pokyn, podle kterého nebude přispívat 95 procenty celkové ceny, ale zaplatí stavbu celou. Města si však musejí na vlastní náklady vypracovat projektovou dokumentaci. „Jedná se o akci za skoro tři čtvrtě miliardy korun. To sebou nese i veliké náklady na projektovou dokumentaci,“ poznamenal mělnický starosta Miroslav Neumann.

V současné době však radnice musí řešit nejen problém s kompletací projektové dokumentace, na kterou najalo soukromou firmu, ale i s odporem některých lidí, kteří ochranu před velkou vodou nechtějí, protože by vedla přes jejich pozemek. „Součástí nových metodických pokynů je i to, že jako město musíme ujasnit a upřesnit vlastnické vztahy. Prakticky tedy provést výkup pozemků do vlastnictví města,“ vysvětlil Neumann.

Zatímco většina majitelů, včetně firem, s výkupem a stavbou hráze souhlasí, najdou se i jedinci, kteří protipovodňovou ochranu sabotují, protože se nechtějí pozemku vzdát. „Na svém pozemku odmítl hráz i člověk, který bydlí v místech, kde v roce 2002 koukaly z domů jen střechy,“ podotkl starosta. Město se na jaře letošního roku přihlásilo do první výzvy o dotace, souběžně s tím vyhlásilo výběrové řízení na zhotovitele. Do dnešního dne však není uzavřené. Město se tak dostalo až do dalšího kola žádostí o dotaci na protipovodňová opatření, kde už ovšem figuruje mnohem více měst a obcí.

„Abychom měli větší šanci, provádí se ekonomická opatření,“ vysvětlil Neumann. Ta spočívá v použitém materiálu na velké části hráze. Podle odhadů by se tím mohly snížit náklady až o 300 tisíc korun, tedy z původně předpokládané miliardy na přibližně 700 tisíc korun.

Protipovodňová opatření kombinující pevnou hráz i mobilní hrazení by v budoucnu mohla ochránit všechny ohrožené části města. Projekt přitom počítá i se speciálními vraty na potoku Pšovka a s případnou cyklostezkou na vrchu pevné hráze, která by tvořila většinovou část hrazení podél vody.