Firma dlouhodobě, už deset let od roku 2011, na projektu hnízdění sokolů spolupracuje s ornitology z neziskové organizace ALKA Wildlife. Jde o přípravu hnízdních budek, jejich sledování – u některých i prostřednictvím videopřenosu přístupného veřejnosti – a také právě nyní aktuální kroužkování mláďat. To v budoucnu umožní mapovat jejich další osudy (a také přímo při kroužkování ověřit, jak se hnízdění vydařilo). Kroužky se nasazují dva, připomněl Václav Beran ze sdružení ALKA Wildlife. Vedle tradičního ornitologického dostávají sokoli i druhý, který usnadňuje sledování konkrétních jedinců: lze jej přečíst na dálku dalekohledem i na záběrech fotopasti.

Tuhle akci je přitom třeba pečlivě naplánovat. Ideální je podle ornitologů kroužkovat 15–⁠25 dnů staré sokolíky. Mladším mláďatům by kroužek na nohu nasadit nešel – a starší se již umějí bránit a mohou být příliš agresivní. Natolik, že by hrozilo jejich poranění, nebo dokonce pád z budky. Mláďata sokolů ostatně získávají kondici poměrně rychle: opustit hnízdo mohou už po měsíci, kdy začínají polétávat po okolí.

Zdroj: Youtube

V kralupské rafinerii, kde dění sleduje on-line kamera se záběry dostupnými na webu starameseosokoly.cz, mohl Beran potvrdit, že po roční odmlce se tam mohou pochlubit novým přírůstkem. „I když samička snesla v březnu tři vajíčka, v budce na nás čekala mláďata dvě – samička a sameček. Byla ve výborné kondici,“ shrnul svá zjištění z kroužkování.

Překvapením pak bylo dění v neratovické Spolaně. I tam měli sokoli připravenou hnízdní budku s kamerou – nechali ji však bez povšimnutí. K hnízdění si vybrali budku v jiné části areálu, byť ta už byla obsazená: nejprve z ní vystrnadili poštolky. Ornitologové jejich pobyt sledovali dalekohledem; až do výstupu k hnízdu však nemohli zjistit, kolik mláďat se vylíhlo. „Před naším výstupem na kolonu samička vynášela nahoru uloveného holuba. Nakonec se usadila na protější chladicí věži, odkud nás pozorovala. Mezitím jsme v budce našli tři sokolí puberťáky, které jsme za jejich hlasitého pokřiku okroužkovali,“ přiblížil Beran, co zažil v Neratovicích. „Byli už téměř opeření, ale velmi klidní, takže se akce vyvedla podle plánu,“ poznamenal.

Sokol stěhovavý je přísně chráněný dravec. I když se v minulém století z naší krajiny zcela vytratil, dokázal se vrátit – a nyní je v České republice evidováno klem 110 párů. Počet jedinců se v poslední době mírně zvyšuje. Přispívá k tomu příprava hnízdních budek na komínech i dalších vysokých objektech rozmanitých výrobních areálů, což v posledních letech zajišťují nejen chemičky, ale také například elektrárny. Firmy se hlásí k tomu, že chtějí pomáhat přírodě – a také se rády pochlubí, že se ptákům daří, když v jejich areálech nacházejí vhodné prostředí a v jejich okolí i dostatek potravy.