Neuvěřitelně nebezpečný způsob, jak přijít k penězům, volí v poslední době zlodějíčci v Mělníku. Za svůj cíl obohacení volí mříže zakrývající vpusti do kanalizace.

Stále častěji se s tímto problémem setkávají pracovníci technických služeb, kteří musejí kryty urychleně nahrazovat. Odkrytá vpusť totiž ohrožuje nejen chodce a cyklisty, smrtelné následky by mohlo mít případné vjetí do díry motocyklisty. Řidiči automobilů by si o otvor mohli silně poničit kolo i podvozek. „Považuji za velmi nezodpovědné od firem, které se zabývají výkupem železného šrotu, že neoznámí policii zloděje, kteří se u nich snaží mříže prodat,“ řekl pro mělnický deník Oldřich Schindler, ředitel Technických služeb Mělník.

Jen od začátku letošního roku se z mělnických silnic ztratilo přibližně čtyřicet pět ochranných mříží. Ty jsou nahrazovány novými, popřípadě alternativními kryty. „Na několika místech jsme umístili kryty z tvrdé gumy, které zloději nemohou zpeněžit ve sběrnách,“ přiblížil nové postupy technických služeb Schindler.

Další ohrožení pro mělnické obyvatele, především děti, představují krádeže patic a dvířek sloupů veřejného osvětlení. „Vzniká zde reálné nebezpečí úrazu elektrickým proudem,“ upozornil Oldřich Schindler. Stačí jen malá chvilka nepozornosti rodičů a zvídavost jejich ratolesti a neštěstí je jen otázkou okamžiku.

V Mělníku ale nejsou nebezpečné krádeže jediným problémem. Množí se i případy primitivního vandalství na všech možných místech. „Jde o škody způsobené na majetku města, například dopravním značení, mobiliáři jako jsou lavičky a vybavení dětských hřišť nebo autobusových zastávek,“ přiblížil ředitel místa, kam musejí pracovníci často vyjíždět k opravám.

Častým cílem vandalů jsou dopravní značky, které ničí jen tak pro „zábavu“. „Pracovníci musejí velmi často opravovat ohnuté nebo vytržené sloupky dopravních značek a utržené nebo zohýbané dopravní značky,“ uvedl Oldřich Schindler. V Mělníku se navíc množí případy nesmyslného ničení hracích prvků na dětských hřištích.

Cílem vandalů, kteří netouží po zisku, ale jen po ničení cizího majetku, se stávají dětská hřiště. Většinou sice nejde o nebezpečné zásahy, opravy však nejsou levné a hřiště tak neslouží k tomu, čemu byly předurčeny.

„Dvakrát až třikrát týdně musíme vyjíždět k opravám hracích prvků na dětských hřištích,“ řekl k četnosti vandalismu Schindler. Vandalismu velmi nahrává nezájem lidí o dění kolem sebe. Obyvatelé města se přitom mohou v situaci, kdy ničení majetku přihlížejí, obrátit na linku 156 městské policie.