Co dalšího bývá náplní vašich schůzek?
Scházíme se každý týden na hodinu a trénujeme všechny disciplíny, na jaře a v létě se především připravujeme na branné závody a požární útok.

Hodí se dětem vázání uzlů i v běžném životě?
Uzly se jim samozřejmě mohou v běžném životě hodit při různých příležitostech. A zůstanou-li i v dospělosti hasiči, budou je vyžívat stále.

Jak si vede úžická mládež na závodech?
Vede si nadprůměrně, naše děti obsazují většinou tak šesté místo. To je slušné, konkurence bývá opravdu velká.

Nejsou děti otrávené, když se učí teoretické záležitosti?
Teorii většinou skousnou, protože se bez ní neobejdou. Když se snaží dosáhnout různých odborností a získat odznaky, například preventisty nebo strojníka, píšou testy. Ale samozřejmě je baví víc hry a praktické zkoušky, především s vodou.


Rychlá porada úžického družstva před uzlovou štafetou.

Míváte v létě nějaká soustředění?

Scházíme se ve školním roce a o prázdninách si od sebe odpočineme.

Také jste sama patřila mezi mladé hasiče?
U mladých hasičů jsem vyrůstala, byla jsem mezi nimi od šesti let. V patnácti letech jsem se stala instruktorkou, následně pak vedoucí. Je to koníček na celý život.

Věnujete se i teď požárnímu sportu?
Stále, jsem členem družstva žen, se kterým se závodů účastníme. Když se sejdeme, vedeme si dobře.

Na jaké jste v týmu pozici?
Jsem béčkař, který je u stroje, přímo u hadice.