Sanační akce v neratovické chemičce Spolana, projekt, který neměl v poválečných dějinách země obdoby, na sklonku zimy skončil.
Několik budov, zamořených vysoce jedovatými dioxiny, se během tří let proměnilo v drť, která prošla speciálním reaktorem, aby se z ní na konci procesu stal neškodný materiál.

K zamoření dioxiny došlo na konci šedesátých let minulého století, kdy se tyto jedy objevily jako vedlejší produkt výroby pesticidů a herbicidů. Tehdejší úroveň znalostí ale nedokázala včas odhalit nebezpečí dioxinů, a tak k odtavení provozu ve Spolaně došlo až v roce 1968, po zjištění série vážných nemocnění zaměstnanců.

Kontaminovaná oblast pak čekala déle než pětatřicet let na vyčištění. Poté stát pozval francouzskou společnost Suez Environment a britskou firmu TCSR, aby vypracovaly postup na likvidaci jedů.

„Jsou tam nejvyšší koncentrace těchto látek, které se kdy objevily,“ upozornil tehdy Georgie Hamilton z firmy TCSR s tím, že na dekontaminaci čeká 35 tisíc tun zeminy, devět tisíc tun sutin z budov určených k demolici, tři tisíce tun kovových armatur a asi 160 tun různých chemikálií.
Po roce čištění chemici objevili další zamořenou budovu, která množství zvýšila o osm tisíc tun. Celkové náklady, hrazené ze státního rozpočtu, dosáhly tři a půl miliardy korun.

Vlastní sanaci provedla česká společnost BCD, která nese název technologie likvidace - Base Catalyzed Decomposition. Nad zamořenými objekty vyrostla krycí hermeticky uzavřená hala, v níž proces probíhal. Pracovalo v ní za nezvykle přísných bezpečnostních podmínek 160 specialistů, kteří v nejrizikovější demoliční zóně museli používat protichemické skafandry.

Odlučování dioxinů obstaral reaktor, ve kterém se za teploty 650 stupňů jedy rozpadly. Celou akci průběžně kontrolovali odborníci, přizvaní středočeským krajským úřadem. „Odebrali 31 vzorků pevných i kapalných látek a plynných emisí,“ uvedl na začátku tohoto týdne na tiskové konferenci náměstek hejtmana Vilém Žák a dodal, že naměřené výsledky potvrdily vysokou kvalitu prováděného sanačního zásahu.

„Poslední kontaminovaný materiál byl zpracován 7.února 2008 a technologie byla odstavena z provozu,“ řekl závěrem náměstek Žák.

Pavel Schebesta